Základem každého úspěšného chovu je dobře zvládnutá reprodukce zvířat. V chovu ovcí se stejně jako v chovech ostatních hospodářsky významných druhů zvířat hojně využívají různé reprodukční biotechnické metody zahrnující synchronizaci říje a ovulace, inseminaci, in vitro fertilizaci a přenosy embryí. Tyto metody mají různé způsoby provedení a každý z těchto způsobů má odlišné účinky, které mohou mít pozitivní, ale i negativní vliv na vlastní chov. Proto jsou jednotlivé metody vybírány dle aktuální situace chovu (druh a plemeno zvířete, výše užitkovosti, ekonomická stránka chovu, podmínky, vybavení atd.). Například při inseminaci se v průměru dosahuje podstatně nižšího zabřezávání, než je průměrné zabřezávání při přirozené plemenitbě, ovšem díky využití inseminace můžeme zrychlit genetický zisk, chovat méně samčích jedinců, zlepšit evidenci zvířat, atd.. Také je nutno podotknout, že jednotlivé metody inseminace mají různou pracovní, finanční i časovou náročnost a zejména následnou hodnotu zabřezávání. Synchronizace říje (případně synchronizace ovulace) je využívána zejména pro usnadnění práce ať již z časového hlediska, pracovní náročnosti, následného snížení ekonomické náročnosti, snadnější a přesnější evidence zvířat, kontroly zdravotního stavu, možnosti rozvržení porodů a následné vyrovnanosti stáda. Prostřednictvím synchronizace říje docílíme turnusových porodů, které usnadňují práci v ovčíně, umožňují skupinový odstav jehňat a vytvoříme větší skupiny jatečných jehňat (ŠTOLC et al., 2007). Díky synchronizaci říje u ovcí a jejich následnému zapuštění pomocí inseminace, přirozené plemenitby či kombinací obou metod můžeme vybírat k plemenitbě nejlepší samčí jedince (dle jejich plemenné hodnoty, zdraví, kvality ejakulátu atd.). U ovcí zkrátíme období bahnění a u zabřeznutých ovcí známe orientačně i datum porodu (nutno počítat se skutečnou délkou březosti u konkrétního plemene ovcí), který můžeme situovat z většinové části na vhodnější část týdne. Dle Kuchtíka, (2013) se délka březosti pohybuje v rozmezí 143 až 157 dní v závislosti na plemenné příslušnosti, počtu a pohlaví plodů, výživě bahnic. Výhodou synchronizace říje je také možnost situovat porody do období, kdy bude o jatečná jehňata zvýšený zájem (vánoční, velikonoční svátky). Díky synchronizaci můžeme také produkovat jatečná jehňata v mimosezónním období, kdy není přetlak na trhu s jehněčím masem (LOUDA et al., 2002).
INTENZIFIKAČNÍ METODY
Obecně můžeme metody vedoucí k zintenzivnění reprodukce rozdělit na přirozené a umělé, respektive nehormonální a hormonální.
Do metod přirozených se řadí především metody založené na principu řízení světelného režimu (fotoperiodicity), nárazovému zkvalitnění (případně zvýšení) krmné dávky (flushing) a náhlé přítomnosti berana po delší době jeho odloučení od stáda před připuštěním (beraní efekt).
V metodách umělých využíváme hormonální látky na bázi progesteronu, prostaglandinů, nebo syntetických gestagenů, které ovlivňují pohlavní cyklus. Existuje několik způsobů aplikace. Dají se aplikovat mimotělně v rámci aditiv do krmné dávky, pomocí vaginálních (poševních) tamponů či tělísek, případně injekčně pomocí podkožních implantátů (ČUNÁT et al., 2013; HORÁK et al., 2012; LOUDA et al., 2002).
Pro zvýšení efektivity lze jednotlivé metody vzájemně kombinovat. Například kombinace hormonálních přípravků (zejména vaginálních tamponů) s flushingem, nebo beraním efektem, nebo kombinace beraního efektu a flushingu (ČUNÁT et al., 2013; KUCHTÍK, 2013; ŘÍHA, 1999).
PŘIROZENÉ (NEHORMONÁLNÍ) METODY
Řízení světelného režimu (fotoperiodicity)
V ČR je plodné období ovcí od července do prosince (popř. červen až únor). Tento reprodukční proces je řízený neurohumorálně dle změn délky světelného dne. Zkracování světelného dne působí stimulačně na epifýzu (nadvěšek mozkový), která začne do krevního řečiště uvolňovat hormon melatonin. Tento hormon obecně tlumí produkci gonadotropinů v hypofýze, u ovcí má ale opačný účinek. Při jeho zvýšené sekreci v plodném období ovcí tak dochází ke stimulaci sekrece FSH (folikuly stimulující hormon) a LH (luteinizační hormon) v gonadotropních buňkách adenohypofýzy. FSH způsobuje růst a zrání folikulů na vaječnících, které následně začnou produkovat v zrnité vrstvě folikulu estrogeny, které navozují říjové chování. LH způsobuje ovulaci a vznik žlutého tělíska (Corpus luteum) (KUCHTÍK, 2013; REECE, 2010; ŠTOLC et al., 2007). GAJDOŠÍK a POLÁCH (1998) uvádí, že říje se dá stimulovat pomocí úpravy světelného dne od 2. měsíce před zapuštěním. Pomocí řízení světelného režimu se dá také dosáhnout bahnění třikrát za dva roky. Přičemž intenzita světla musí být při světelném režimu minimálně 100 luxů na m2. Pro správnou regulaci světelného režimu je nutné, aby byla stáj vybavena účinným systémem zatemnění a větrání a tento způsob synchronizace říje je nutné podpořit flushingem a vhodnou výživou beranů. Při trojím bahnění začínáme první reprodukční cyklus zapuštěním v červenci, srpnu. Bahnění následuje v období prosinec až leden. Jehňata odstavujeme v únoru. Druhý cyklus začíná v období březen–duben zapuštěním, bahnění probíhá v srpnu až září a jehňata odstavujeme v říjnu. V třetím cyklu zapouštíme bahnice v listopadu až prosinci. Bahní se v dubnu a květnu následujícího roku a jehňata odstavujeme v červnu. Při bahnění v zimních měsících je nutné zajistit adekvátní podmínky pro hladký průběh porodu a odchovu jehňat (ovčín, mikroklima, výživa, …). Pro podpoření reprodukčních funkcí především v jarním zapouštění je vhodné kombinovat světelný režim s flushingem. Ovce od 15. listopadu do 15. února chováme v podmínkách dlouhého světelného dne (16 hodin světla – 400 až 2000 hod.). Od 16. února do konce dubna změníme světelný režim na podmínky dlouhé noci, kdy je světlo pouze 8 hodin (od 800 do 1600). V období dlouhého dne (únor) proběhne odstav jehňat ve věku 35 až 50 dnů a po zkrácení světelného dne na 8 hodin světla (16. února) dojde za 30 až 40 dnů k říji (HORÁK, 2004; HORÁK et al., 2012). Štolc et al., (2007) toto doplňuje tvrzením, že během plodného období je důležitá úprava světelného režimu (společně s flushingem) v úměrně krátké době před nástupem normálního připouštěcího období. SCHOENIAN (2019) uvádí, že by se délka světelného dne měla zkracovat postupně v průběhu 8 až 12 týdnů před zapuštěním a berani (určení k přirozenému připuštění, nebo k odběru ejakulátu k inseminaci) by měli být vystaveni stejnému světelnému režimu pro zvýšení kvalitativních hodnot ejakulátu. KENNEDY (2008) uvádí, že změnu světelného režimu lze provádět postupně, nebo náhle. U plemen, u kterých spadá do anestrického období také červen, jsou nejlepší výsledky při zkracování světelného dne 12 týdnů před zapuštěním. Zkracování světelného dne u beranů podporuje růst varlat, zvyšuje kvalitu semene a aktivitu k páření. Tato metoda se v ČR v současnosti nepoužívá, neboť je vysoce energeticky náročná a je nutné její účinnost podpořit další metodou, zejména flushingem (KUCHTÍK, 2013). SCHOENIAN (2019) rovněž uvádí, že je tato metoda synchronizace říje u většiny chovatelů nepraktická a využívá se jen zřídka.
Krmný šok (flushing)
Tento způsob synchronizace říje, nazývaný taktéž jako ,,výživový blahobyt‘‘, je hojně v chovech ovcí využíván samostatně, ale také v kombinaci s jinými metodami synchronizace říje. Flushing se využívá zejména u ovcí se špatnou tělesnou kondicí. V době zapouštění je ideální BCS (body condition score) 3 až 3,5 bodu (KUCHTÍK, 2013; LOUČKA, 2006). MALÁ et al., (2011) uvádí, že optimální hodnoty BCS by měly být v době zapouštění 2,5 až 3,5, v rané až střední fázi březosti 2 až 3, před bahněním (jedináček) 2 až 3 a při odstavu 2 až 2,5. ŠTOLC et al., (2007) uvádí, že se ovcím 6 až 8 týdnů před zapuštěním částečně omezí krmná dávka, aby snížily svou tělesnou hmotnost. Následně se 4 týdny před začátkem připouštěcího období začnou intenzivně krmit, aby navýšily svou tělesnou hmotnost o 15 až 20 %. Flushing by neměl být kratší než 2 týdny. (LOUČKA (2006) doporučuje 4 týdny před zapuštěním a měl by navazovat na intenzivní pastvu, nebo na denní přídavek 200 až 400 g jadrných krmiv. Uvádí také, že při tomto postupu se zlepšuje celková kondice ovcí, která má příznivý vliv na zabřezávání, nižší embryonální mortalitu a celkovou vyšší plodnost stáda o 15 až 20 %. Bahnice reagují na flushing lépe než jehnice. U ovcí s horší tělesnou kondicí se flushing (40% energie nad záchovnou dávku) využívá 3 týdny před a 3 týdny po zapuštění pro zlepšení kondice matek. Naopak u velmi dobře živených až ztučnělých ovcí by se měla krmná dávka 6 až 8 týdnů před zapuštěním omezit a 4 týdny před zapuštěním ovce převést na intenzivní krmení (JČU, 2019). MALÁ et al. (2011) uvádí, že při přídavku 0,2 až 0,45 kg jadrného krmiva, případně přídavkem lepšího pastevního porostu se optimalizuje živá hmotnost bahnic, o 10 až 20 % se zvýší oplodnění, kvůli většímu počtu ovulovaných vajíček. KUCHTÍK (2013) uvádí, že jako flushing se dá využít výborný pastevní porost, nebo jadrná krmiva, která by se měla začít aplikovat v rámci krmné dávky měsíc před zapouštěním a jejich podávání ukončit měsíc po připuštění, což vede ke snížení rané embryonální mortality. Příkladem flushingu může být práce publikovaná PEŠANEM et al., (2019), kdy autoři ve svém pokusu využili adlibitního krmení siláží ze zavadlé píce a senem. Jako flushing bylo využito 400 g obilovin a 200 g krmných brambor na hlavu jeden měsíc před a jeden měsíc po zapuštění. Při diagnostice gravidity bylo více jak 91 % ovcí březích. VENTER a GREYLING (1994) využívaly společně s hormonální synchronizací poševními tampony flushing (600 g kukuřice) v několika skupinách po dobu 2 až 4 týdnů před a po zapuštění. Uvádí, že nejlepší výsledky (ovulace, plodnost, lambing rate) dosahovala skupina, u které byl flushing použitý 3 týdny před a 3 týdny po zapuštění.
Beraní efekt (ram effect)
Beraní efekt se dá využít u mladých jehnic k urychlení nástupu pohlavní dospělosti (puberty). U bahnic můžeme s jeho pomocí přerušit laktační anestrus až o 6 týdnů. Můžeme zkrátit říji a urychlit ovulaci (KUCHTÍK, 2013). Dříve bylo využíváno k urychlení nástupu pohlavní dospělosti jehnic beranů s pyjem chirurgicky odstraněným, případně beranů s provedenou deviací pyje směrem do boku, aby nemohlo dojít k páření. Tento způsob je dnes zakázaný a využívá se tak především vasektomovaných beranů, případně je možné do stáda bahnic na krátký čas vpustit berana s řádně připevněnou zástěrkou. Přítomnost berana přes čichové, sluchové a zrakové vjemy stimuluje estrální aktivitu a ovulaci (ŠTOLC et al., 2007). Při permanentní přítomnosti berana ve stádě feromony působí na ovce neustále a říje se tak dostavují v různých časových rozestupech. Plodnost ovcí zapuštěných hned na první sezónní říji se snižuje až o 0,4 jehněte na jeden vrh (AXMANN, 2005). Při synchronizaci je nutno oddělit berany (ale také kozly – jejich feromony na ovce působí podobně jako feromony berana) nejméně na 6 týdnů (ideálně 8 až 9 týdnů) od stáda. Stádo ovcí nesmí berana vidět, slyšet a ani cítit. Pokud by bylo porušeno jedno z těchto pravidel, nedostavil by se požadovaný efekt. K nejlepším výsledkům dochází po zařazení berana před koncem anestrického období. Odezvu ovcí může ovlivnit nejen jejich věk, ale také plemeno berana, přičemž berani plemen, které nejsou reprodukčně pevně vázána na plodné období, mají větší účinek v nastartování říje u ovcí (SCHOENIAN, 2019). Po zařazení berana se první říje ve stádě dostavuje za 20 až 24 hodin (ŠTOLC et al., 2007). U ovcí, které v době zařazení berana nebyly v říji, se říje dostaví za 3 až 4 dny. Tato první říje bývá z pravidla tichá a velmi obtížně detekovatelná i beranem. Další říje nastoupí ve dvou estrálních vrcholech, a to u většiny zvířat kolem 18 dne, u zbývajících se říje dostaví okolo 25 dne. V případě, že ovce nezabřeznou, tak se budou opět říjet za 17 dnů. Při přirozené plemenitbě zabřezne na první plnohodnotné říji 60 až 70 % ovcí a ze zbývajících ovcí 60 až 70 % na druhé říji (SCHOENIAN, 2019). Pro dobré výsledky je nutné, aby byly ovce v odpovídající kondici (BCS=3). Ve stádech s nízkou úrovní spontánní říje (tj. výskyt říje u 20 až 30 % plemenic) může být při zařazení berana ve vhodnou dobu indukována říje až u 100 % ovcí. U ovcí ze stád v hlubokém anestru reaguje na přítomnost berana pouze cca 50 % ovcí (LOUDA a HEGEDÜŠOVÁ, 2009). Beraní efekt bývá při synchronizaci říje často kombinován s flushingem, nebo hormonálními preparáty, zejména poševními tampony (LOUDA et al., 2002).
UMĚLÉ (HORMONÁLNÍ) METODY
V těchto metodách využíváme hormonální preparáty, které ovlivňují estrální (říjový) cyklus plemenic. V preparátech jsou obsaženy účinné látky na bázi progesteronu, prostaglandinů, nebo syntetických gestagenů.
Progesteron je hormon, který je v rámci říjového cyklu produkován žlutým tělískem, v případě březosti doplňuje (případně přebírá) tuto sekreční činnost březí děloha. Progesteron stimuluje sekreci a rozvoj děložních žlázek a připravuje tak děložní sliznici na příjem embryí. Blokací FSH brání na vaječnících dalšímu dozrávání folikulů a zabraňuje tak nástupu další říje. Tlumí také citlivost děložní sliznice k hormonu oxytocinu, který způsobuje kontrakce svaloviny a brání tak předčasnému ukončení březosti. Také společně s LTH (luteotropní hormon, prolaktin) navozuje u samic mateřské chování před porodem, při porodu a po něm.
Prostaglandiny jsou látky podobné hormonům. Na rozdíl od hormonů je netvoří specializované žlázy, ale tvoří se přímo ve vnitřních orgánech. V případě, že ovce nezabřezne, receptory umístěné v endometriu dělohy způsobí od 12. dne říjového cyklu sekreci prostaglandinu F2α (PGF2α) která způsobí zástavu sekrece progesteronu a následný zánik žlutého tělíska. Tímto pak může nastoupit nový cyklus růstu a zrání folikulů na vaječnících a s tím související nástup nové říje (KUCHTÍK, 2013; REECE, 2010). Aplikace prostaglandinů je možná u cyklujících ovcí, nicméně úspěšnost zabřezávání je nižší, než v případě použití progesteronu (LOUDA et al., 2002).
Syntetické gestageny (progestiny) se používají k substituci progesteronu při jeho nedostatečné produkci, jako (součást) hormonální kontracepce a k léčbě poruch říjového cyklu. Gestageny mají antiestrogenní a antigonadotropní účinek (PRUCEK a KEPRTOVÁ, 2014). V případě jejich použití je důležitý dostatečně dlouhý aplikační interval, jehož délka (s dobou aplikace) musí být přibližně stejná jako jeden říjový cyklus. V praxi se využívá 12 dnů aplikace, 2 dny na vyloučení zbytků a 2 dny na dozrání folikulů (ŠTOLC et al., 2007).
Krmná aditiva
Jde o hormonální látky podávané v krmné směsi. Nejvyužívanější účinnou látkou je MGA (melengestrol acetát). Tento syntetický progestagen potlačuje estrální aktivitu. MGA je v přípravku, který je zakomponován do krmné směsi, podáván jednou, nebo dvakrát denně po dobu 8 až 14 dnů. Obvykle se zvířata společně s tímto přípravkem ošetřují také PMSG (Pregnant Mare Serum Gonadotropin neboli sérum březích klisen), případně zeranolem. Zeranol, který je obsažen například v přípravku Ralgro, je syntetický nesteroidní estrogen, který se využívá v USA také jako růstový stimulátor (SCHOENIAN, 2019).
MGA se využívá zejména u jalovic. U ovcí se podává dvakrát denně v dávce 0,125 mg po dobu 12 až 16 dnů. V přípravcích je podáván buďto přímo, nebo jako součást kompletní krmné dávky. Obě krmení by od sebe měla být vzdálená ideálně 12 hodin. Za 10 hodin od posledního podání MGA se podává PMSG. Říje nastává za 2 až 2,5 dne a v případě přirozené plemenitby přiváníme berana za 48 hodin po podání PMSG. MGA má široké rozpětí účinnosti od 10 do 85 %, přičemž průměrné hodnoty se pohybují mezi 50 až 60 % (KENNEDY, 2008).
Poševní tampony, poševní tělíska
Poševní tampony (houby/pesary) se zavádí do pohlavního aparátu (pochvy) samice. Tampony jsou napuštěny progestageny, které jsou účinné při nižších dávkách, než přírodní progesteron. V ČR jsou dostupné poševní tampony typu Chronogest (FGA - fluorogeston acetát) a Ovigest (MGA - melengestrol acetát). Ve spojených státech je využíván například Veramix (MAP - medroxyprogesteron acetát). Podle typu jsou tampony ovcím aplikovány na dobu 9 až 19 dnů a využívají se ve spojení s intramuskulární aplikací PMSG k indukci ovulace (SCHOENIAN, 2019). Místo PMSG se dá také využít FSH-P (folikuly stimulující hormon). PMSG i FSH-P se ve větších dávkách využívají k indukci vícečetných ovulací u samic zařazených do embryotransferu LOUDA et al., (2002). PMSG se nejčastěji aplikují injekčně do svalu v době odstranění tamponu, případně je možná aplikace do 48 hodin před vyjmutím tamponu. Po vyjmutí tamponu dojde v organismu plemenice k rychlému poklesu progesteronu a nastupuje za 24 až 48 hodin říje (SCHOENIAN, 2019).
Z poševních tělísek je v ČR dostupný CIDR G (controlled internal drug release – řízené vnitřní uvolňování léčiva), který bývá podle svého tvaru také nazýván jako Téčko. Ve spojených státech je využíván CIDR G, ale také DICO, který bývá dle svého tvaru nazýván Véčko. Tyto preparáty jsou vyrobeny ze silikonového kaučuku (elastomerů), které jsou impregnovány přírodním progesteronem. Poševní tělíska jsou využívána stejně jako poševní tampony a dosahují obdobných výsledků (CELLFUSION, 2019; SCHOENIAN, 2019). Do pochvy jsou tyto preparáty vloženy na dobu 12 až 14 dnů a po jejich odstranění je také injekčně aplikováno PMSG. Většina říjí se dostavuje do 24 hodin po vyjmutí CIDRu a do 48 hodin by se měla říjet všechna zbývající zvířata. Při této metodě synchronizace říje je nutná opatrnost při aplikaci, neboť může dojít k poranění zvířete a následné infekci. Z tohoto důvodu se nedoporučuje tyto metody používat na jehnicích. Tyto preparáty mají prokazatelně lepší výsledky, než krmná hormonální aditiva. Výrobci uvádí účinnost tělísek mezi 8 až 85 %, přičemž se průměrné výsledky pohybují mezi 50 až 60 % zabřezlých bahnic mimo pohlavní sezónu (KENNEDY, 2008).
Podkožní implantáty
Podkožní implantáty (například Synchro-mate-B) jsou preparáty využívané zejména u skotu. Jeden implantát o velikosti cca 1 centimetr obsahuje 6 mg syntetického progestagenu norgestrometu. U ovcí a koz bývá k synchronizaci říje využívána třetina až polovina implantátu na bahnici. Implantát je aplikován pomocí jehly subkutánně (pod kůži) do ucha. Vyrábějí se také implantáty přímo pro ovce a kozy, ve kterých je obsažen 1 až 3 mg norgestrometu. Implantát je aplikován na dobu 9 až 14 dnů (většinou 12). Dva dny před jeho vyjmutím se ovcím aplikuje PMSG, případně PGF2α. Po odstranění podkožního implantátu nastává říje za 26 až 30 hodin (MEKURIAV, 2014; SCHOENIAN, 2019).
VLIV PLEMENE A CHOVU
Mezi jednotlivými plemeny je velká variace v délce chovného období. U plemen s delší pohlavní sezónou začíná 50 dní před nejkratším dnem a končí 50 dní po nejdelším dni. Pohlavní sezóna u plemen s kratší pohlavní sezónou začíná 35 dní před nejkratším dnem a končí 35 dní po nejdelším dni. Genetický výběr zvířat pro dosažení chovu mimo sezónu je pomalý, jelikož má tato vlastnost nízkou dědičnost (h2 = 0,15). Před vlastním výběrem metody synchronizace říje je nutné položit si několik otázek. Zejména jaká je pohlavní sezóna pro dané plemeno a danou farmu. Dále musíme zvážit, kdy chceme jehňata prodávat. Management a vlastní péče o bahnice má podstatný vliv na úspěch chovu nejen mimo sezónu. Důležitá je zejména tělesná kondice, která by měla být v období připouštění, nebo inseminace kolem hodnoty BCS 3. Pokud se ovce dva týdny před vlastním úkonem nenachází v ideální tělesné kondici, je nutné tyto hodnoty posunout žádoucím směrem pomocí flushingu, případně korekcí krmiva.
Pokud je to možné, je lepší při připouštění oddělit jehnice od bahnic. Berani přednostně připustí starší ovce, přičemž jehnice mají tendenci vstoupit do říje později, než starší ovce (při synchronizaci říje).
Podstatnou roli hraje také péče o berany. Špatná výživa má za následek snížení velikosti varlat a zhoršení hodnot ejakulátu. Tvorba spermií trvá 8 až 9 týdnů a je tedy vhodné v tuto dobu před připouštěním (případně před odběrem) zkvalitnit krmnou dávku pro zlepšení hodnot ejakulátu a následného zabřezávání. Důležité jsou také chovatelské podmínky a roční období, přičemž zvýšená tělesná teplota (ať již vlivem vysokých teplot, nebo špatného udržování mikroklima stáje) negativně ovlivňuje kvalitu spermatu, sexuální libido a při delším vystavení těchto nadměrných teplot může dojít i k dočasné neplodnosti. Jednou z možností, jak se tomuto vyvarovat, je ostříhat berana dva měsíce před připouštěcím obdobím a odstranit ze šourku co nejvíce vlny.
Důležitý je také poměr pohlaví při přirozené plemenitbě, přičemž beran mimo sezónu není schopen připustit tolik ovcí, jako v ní a doporučuje se tedy, aby byl poměr pohlaví mimo sezónu maximálně pět bahnic na berana a to zejména, když byla říje ovcí hormonálně synchronizována. V případě nedostatku beranů se pomocí preparátu na synchronizaci říje dají vytvořit jednotlivé skupinky ovcí, mezi kterými budou v nástupu říje dostatečná časová rozmezí (KENNEDY, 2008).
Ve výše uvedeném textu jsou uvedeny možnosti, jak zajistit, případně zlepšit plodnost ve stádě ovcí (koz). Je důležité také upozornit na další intenzifikační faktory chovu ovcí – včasné zjišťování březích zvířat, respektive rychlé odhalení jalových ovcí s cílem jejich dodatečného zapuštění. Toto je důležité především při používání inseminace, kdy je zhoršená úroveň zabřezávání. Jalové ovce je vhodné dokrýt plemenným beranem. Dalším intenzifikačním faktorem je zjišťování počtu plodů (nespokojit se při ultrazvukovém vyšetření pouze na konstatování „je březí“). Dle výsledků je vhodné rozdělit stádo do skupin: ovce s jedináčky, ovce čekající dvojčata a ovce s vyšším počtem plodů. Pak každé skupině upravit krmnou dávku (ovce čekající jedináčky snesou živinově nejchudší krmnou dávku, naopak ovce s trojčaty a vyšším počtem plodů musí mít nejkvalitnější krmnou dávku). Cílem tohoto opatření je zajištění přibližně stejné porodní hmotnosti všech jehňat a vyhneme se komplikacím při těžkých porodech velkých jehňat.
V závěru výčtu intenzifikačních metod je také třeba upozornit na skutečnost, že nakonec nejdůležitějším ukazatelem je počet (procento) odchovaných jehňat. Proto je nutné věnovat porodům ovcí a poporodnímu období zvýšenou pozornost, aby vynaložené náklady a úsilí na zajištění březosti ovcí nepřišly vniveč.
SEZNAM LITERATURY
AXMANN, R. (2005): Zásady pro správné připouštění ovcí, Náš chov, 65: 40–41 s.
CELLFUSION, (2019): Reproduction management: Sheep hormones, [online]. [cit. 2019-06-27]. Dostupné z: https://cellfusion.co.uk/sheep-hormones/
Čunát, L., Hegedüšová, Z., Vejnar, J., Štolc, L., Loufa, F., Vejčík, A. (2013): Využití inseminace ovcí v chovatelské praxi, Česká zemědělská univerzita v Praze, 25 s.
GAJDOŠÍK, M., POLÁCH, A. (1988): Chov oviec, 2. vydání, Bratislava, Príroda, 336 s.
HORÁK, F. (2004): Ovce a jejich chov, Praha, Brázda, 303 s.
HORÁK, F., et al. (2012): Chováme ovce, Praha, Ve spolupráci se Svazem chovatelů ovcí a koz v ČR vydalo nakl. Brázda, 383 s.
KUCHTÍK, J. (2013): Chov ovcí: Reprodukce ovcí, [online]. [cit. 2019-06-19]. Dostupné z: https://web2.mendelu.cz/af_291_projekty2/vseo/stranka.php?kod=1045
JČU, (2019): Výživa a krmení hospodářských zvířat: Katedra zootechnických věd, [online]. [cit. 2019–06-22]. Dostupné z: https://kzv.zf.jcu.cz/studium-a-vzdelavani/studijni-materialy-a- informace/vyziva-a-krmeni-hospodarskych-zvirat/prednasky/11-ovce.pdf/view
KENNEDY, D. (2008): Factsheet: Out of Season Breeding Alternatives for Sheep, 430 (35): 8–65 s.
LOUDA, F., HEGEDÜŠOVÁ, Z. (2009): Inseminace ovcí – intenzifikační faktor šlechtitelské práce, Rapotín, Agrovýzkum Rapotín s.r.o., 37 s.
Louda, F., Ježková, A., Kulovaná, E. (2002): Biotechnické metody v reprodukci ovcí a koz, Náš Chov, [online]. [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: https://naschov.cz/biotechnicke- metody-v-reprodukci-ovci-a-koz/.
LOUČKA, R. (2006): Ovčákův rok VII – období intenzivního připouštění ovcí, Náš chov, 66: 78–79 s.
MALÁ, G. et al. (2011): Chov dojných ovcí, Zásady správné chovatelské praxe, Praha, Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i., 71 s.
MEKURIAW, Z. (2014): Conventional method of oestrus synchronization in sheep, [online]. [cit. 2019-07-01]. Dostupné z: https://www.slideshare.net/ILRI/sheep-training- mekuriaw3oct2014
Pešan, V., Hošek, M., Filipčík, R., Rečková, Z. (2019): Zhodnocení synchronizace a umělé inseminace u ovcí plemene zwartbles, Zootechnika 2019, Sborník z konference mladých vědeckých pracovníků, JČU, 106 s.
PRUCEK, R., KEPRTOVÁ, L. (2014): Nebezpečné chemické látky a přípravky, Základy chemie léčivých látek: Pohlavní hormony, Elektronická skripta, [online]. [cit. 2019-06-26]. Dostupné z: http://chemikalie.upol.cz/skripta/
REECE, W., O. (2010): Fyziologie a funkční anatomie domácích zvířat, 2., rozšířené vydání, Grada Publishing, 480 s.
ŘÍHA, J. (1999): Biotechnologie v chovu a šlechtění hospodářských zvířat, Rapotín: Asociace chovatelů masných plemen, 167 s.
SCHOENIAN, S. (2019): Sheep 201: A Beginner´s Guide to raising Sheep – Reproduction in the ewe, [online]. [cit. 2019-06-22]. Dostupné z: http://www.sheep101.info/201/ewerepro.html
ŠTOLC, L., NOHEJLOVÁ, L., ŠTOLCOVÁ, J. (2007): Základy chovu ovcí, 3. vydání, Praha, Ústav zemědělských a potravinářských informací, 78 s.
VENTER, J., L., GREYLING, J., P., C. (1994): Effect of different periods of flushing and synchronized mating on body weight, blood glucose and reproductive performance in spring-mated ewes, Small Ruminant Research, 13: 257–261 s.
Zpracoval: Ing. Vojtěch Pešan, doc. Ing. Radek Filipčík, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, radek.filipcik@mendelu.cz
