Anglicky: Identifying Risk Factors for Low Piglet Birth Weight, High Within-Litter Variation and Occurrence of Intrauterine Growth-Restricted Piglets in Hyperprolific Sows
Zdroj: Kristina V Riddersholm, Ida Bahnsen, Thomas S Bruun, Leonardo V de Knegt, Charlotte Amdi. 2021. Identifying Risk Factors for Low Piglet Birth Weight, High Within-Litter Variation and Occurrence of Intrauterine Growth-Restricted Piglets in Hyperprolific Sows. Animals. 11(9):2731.
Klíčová slova: "selata, krmení, hyperproliferní prasnice, porodní hmotnost, rizikové faktory"
Dostupný z: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/34573697/
V průběhu posledních let došlo k nárůstu selat z 11,8 narozených selat na vrh v roce 1992 na 19,6 narozených selat na vrh v roce 2020. Tento nárůst přinesl i rizikové faktory. Práce identifikuje rizikové faktory selat u hyperproliferních prasnic spojené s intrauterinní růstovou restrikcí (IGUR), nízkou porodní hmotností (PBW) a vysokou variabilitu porodní hmotnosti (CVPBW). Byly zkoumány faktory: délka předchozí laktace, délka intervalu od odstavu do inseminace, délka březosti, velikost vrhu, parita, tloušťka hřbetního tuku prasnice v pozdní fázi březosti a typ systému krmení v březí prasnic. Do studie byla zahrnuta selata s následujícími průměrnými hodnotami ukazatelů užitkovosti: 21,3 selat/vrh, 1235 g PBW, 22,9 % CVPBW a 10,9 % a 11,8 % výskytu IUGR v rámci vrhu. Zvyšující se délka intervalu mezi odstavem a inseminací snížila PBW o 25,8 g/den. U prasnic 2. až 9. parity každé další sele ve vrhu zvýšilo CVPBW o 0,38 %, výskyt selat s těžkým IUGR o 0,68 % a selat s mírným IUGR o 0,50 %. Prasnice 5. parity a starší měly o 1,39 % vyšší CVPBW a o 49,1 g lehčí selata ve srovnání s prasnicemi 2. až 4. parity. PBW byla nižší v jednom stádě ESF, což naznačuje složité interakce, které je třeba dále objasnit. Velikost vrhu byla identifikována jako hlavní prediktor pro PBW, CVPBW a výskyt selat s IUGR. Zvyšující se velikost vrhu způsobila, že se narodil vyšší podíl malých selat za cenu menšího počtu těžkých selat. Jedno sele navíc ve vrhu snížilo PBW u prasnic všech parit přibližně o 20 g. Negativní vliv vysoké velikosti vrhu by mohl souviset s nižším průtokem krve dělohou na plod při zvyšující se velikosti vrhu. Výsledky vlivu velikosti vrhu na naznačují, že nitroděložní stěsnání se stává limitujícím faktorem pro vývoj plodu v pozdější fázi březosti.
