Anglicky: Individual methane emissions (and other gass flows) are repeatable and their relationships with feed efficiency are similar across two contrasting diets in growing bulls
Zdroj: Bes, A, Nozière, P, Renand, G, Rochette, Y, Guarnido-Lopez, P, Cantalapiedra-Hijar, G, Martin, C. 2022. Individual methane emissions (and other gass flows) are repeatable and their relationships with feed efficiency are similar across two contrasting diets in growing bulls. Animal 16, 100583
Klíčová slova: "skot, metan, greenfeed, opakovatelnost, produkční účinnost krmiva"
Dostupný z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1751731122001367
S ohledem na současné ekonomické podmínky a snahy o ochranu životního prostředí nabývá na významu selekce skotu na vyšší produkční účinnost krmiva (residual feed intake; RFI) a zároveň na nižší produkci skleníkových plynů. Krmné dávky pro skot ve výkrmu jsou v současnosti často založeny na komponentech s vysokým obsahem energie, které jsou někdy využitelné i pro výživu lidí. Produkce hovězího masa je silně kritizována pro svůj negativní dopad na životní prostředí z hlediska produkce skleníkových plynů a zejména metanu, který k antropogenním emisím skleníkových plynů přispívá 6 %. S cílem zmírnit tyto emise byla vyvinuta celá řada postupů v oblastech výživy, biotechnologií, genetiky atd. s různou účinností, dostupností a využitelností v praxi. Jednou z těchto potenciálních strategií je selekce na zvířata s nízkou produkcí plynů, protože tato vlastnost je podle dosavadních údajů středně až vysoce dědivá. V literatuře byl popsán vztah mezi emisemi metanu a produkční účinností krmiva, ale obvykle pouze v případě použití jen jedné krmné dávky. Proto byla tato práce zaměřena na kvantifikaci emisí či spotřeby metanu a dalších plynů (CO2, H2, O2) býků ve výkrmu při použití dvou kontrastních krmných dávek.
Ve dvou po sobě jdoucích letech byli býci plemene charolais rozděleni do dvou skupin a krmeni ad libitum krmnými dávkami založenými na kukuřičné siláži a koncentrované směsi s vysokým obsahem škrobu nebo na travní senáži a koncentrované směsi s vysokým obsahem vlákniny. Po dobu trvání obou částí experimentu (v jednotlivých letech 88 a 64 dnů) byl u jednotlivých zvířat zaznamenáván příjem krmiva a průtok jednotlivých plynů (g/den) pomocí měřícího zařízení GreenFeed. V souladu s očekáváním byly emise metanu v g/den vyšší u krmné dávky s vysokým obsahem energie, zatímco ve vyjádření g/kg příjmu sušiny byly vyšší u krmné dávky s vysokou vlákninou. Tím bylo potvrzeno, že hlavním faktorem u emisí metanu je spotřeba krmiva a že bachorovou fermentací substrátu bohatého na vlákninu se produkuje více vodíku pro metanogenezi než u substrátu bohatého na škrob. Dále bylo pozorováno, že pořadí býků, co se týká produkce nebo spotřeby plynů, bylo v různých časových obdobích experimentu zachováno u obou typů krmných dávek. Tím byla potvrzena variabilita tohoto znaku mezi použitými zvířaty, což dává možnost vyhledávat jedince se schopností nízkých emisí plynů. V průběhu času se u zvířat produkce metanu a CO2 a spotřeba O2 zvyšovaly, zatímco produkce H2 klesala, což souvisí s nárůstem spotřeby krmiva a se zvyšováním hmotnosti zvířat. Býci s nízkou efektivitou využití krmiva (vysokým RFI) produkovali ve vyjádření g/den více metanu, CO2 a H2 a spotřebovali více O2 bez ohledu na použitou krmnou dávku. Tento pozitivní vztah mezi produkcí metanu a RFI zvýrazňuje existující potenciál selektovat zvířata s nízkou produkcí skleníkových plynů, která se zároveň vyznačují vysokou efektivitou ve využití krmiva.
