Anglicky: Biosecurity practices in Belgian veal calf farming: Level of implementation, attitudes, strenghts, weaknesses and constraints
Zdroj: Damiaans, B., Renault, V., Sarrazin, S., Berge, A.C., Pardon, B., Ribbens, S., Saegerman, C., Dewulf, J. Biosecurity practices in Belgian veal calf farming: Level of implementation, attitudes, strenghts, weaknesses and constraints. Preventive Veterinary Medicine, 2019, 172, 104768.
Klíčová slova: "biosecurity, skot, výkrm, prevence, belgie"
Dostupný z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7127683/
Veterinární medicína v posledních letech udělala značný posun od léčby jednotlivých zvířat k prevenci celého stáda zaváděním a dodržováním opatření biosecurity. V chovech skotu je však dodržování základních opatřeních biosecurity minimální. Při odchovu/výkrmu telat dochází často k míchání telat svezených z více různých středisek, resp. z více chovů, což způsobuje zvýšenou morbiditu (nemocnost) telat, která vyžaduje použití antimikrobních látek s následným zvýšením rizika vzniku antimikrobiální rezistence. Cílem studie byla analýza úrovně biosecurity 20 náhodně vybraných výkrmen skotu (pro 200 – 1700 vykrmovaných telat) vyhodnocením sedmi rizikových faktorů pro zavlečení patogenů do chovu (přesun zvířat, návštěvníci, kontakt s dalšími volně žijícími zvířaty) nebo jejich šíření po farmě (management zdraví, tvorba skupin, čištění a dezinfekce, management chovu). Všeobecné povědomí oslovených chovatelů skotu o biosecuritě bylo velmi nízké. Většina chovů (17 z 20 chovů, 85 %) využívala turnusový systém chovu (all-in, all-out). Průměrná doba mezi dvěma výkrmnými turnusy byla 9,8 dne (rozmezí 3-15 dní). Telata pocházela z více chovů (124 telat pocházelo ze 100 chovů) a do výkrmny byla zařazena bez předchozí karantény ve věku cca 2 týdny. Výkrmna byla nastájena v průměru za 11 dní (v rozmezí 2-52 dní). V prvních šesti týdnech byla telata ustájena v individuálních kotcích zajišťujících vizuální a fyzický kontakt. Poté byla rozdělena podle rychlosti pití do jednotlivých skupin. V jedné sekci byla telata stejného stáří, která zůstávala ve stejném kotci během celého výkrmu.
Nejrizikovějším faktorem je zavlečení patogenů infekčních onemocnění do chovu telaty. Čím je větší počet zdrojových chovů/provozů, tím existuje vyšší riziko zavlečení patogenů do chovu. Většina chovatelů (19 chovatelů, 95 %) považuje karanténu nově nakoupených zvířat za zbytečnou a provádění zdravotních zkoušek všech nakoupených zvířat za nereálné, cenově nedostupné. Také převoz nakoupených telat v nevyčištěných, nedezinfikovaných nákladních vozech může přispívat k zavlečení patogenů.
Druhým faktorem jsou návštěvníci. Pouze ve 13 chovech (65 %) byl přístup do stájí omezen uzavřením vstupní brány, kde se návštěvy museli nahlásit. Rezervoárem patogenů může být také oblečení a obuv. Veterinární lékaři používali faremní obuv v 8 chovech (40 %) a faremní oděv v 6 chovech (30 %), zatímco odborní poradci používali faremní obuv v 6 chovech (30 %) a faremní oděv ve 4 chovech (20 %). Dezinfekční rohože byly využívány pouze v 5 chovech (25 %), přestože byly na všech sledovaných farmách, ovšem byly neúčinné (tj. znečištěné nebo bez náplně).
Třetím rizikovým faktorem je kontakt telat s volně žijícími zvířaty. Deratizační program byl dodržován u 13 chovatelů (65 %), hubení hmyzu insekticidními přípravky v chovném prostředí bylo uskutečňováno u 14 chovatelů (70 %). Odvoz kadáverů bez možnosti vstupu asanační služby do areálu chovu byl zajištěn pouze u 11 chovů (55 %).
Čtvrtý rizikový faktor se týká managementu zdraví. Ve 13 chovech (65 %) se zvířata nevakcinovala z důvodů vysoké ceny, nutnosti aplikace vakcíny v určitém věku a délky výkrmu. Preventivní program proti ektoparazitům byl zaměřen pouze na svrab. Výskyt endoparazitů byl řešen pouze v případě jejich nadměrného výskytu. Nemocná zvířata neizolovalo ze skupiny 7 z 20 chovatelů (35 %), pouze 5 chovatelů (25 %) provádělo tzv. částečnou izolaci, která ovšem nadále umožňovala přímý kontakt s ostatními zvířaty. Pouze jeden chovatel izoloval nemocná telata od ostatních zvířat v odděleném, čistém a vydezinfikovaném kotci.
V 16 chovech (80%) bylo nářadí (např. kolečka a lopaty, hrabla aj.), přesunováno bez čištění nebo dezinfekce mezi jednotlivými sekcemi.
Posledním rizikovým faktorem bylo čištění a dezinfekce. 17 chovatelů (85 %) po každém výkrmovém turnusu stáje čistilo, 11 chovatelů (55 %) dezinfikovalo. Nádoby na vodu a krmivo byly čištěny denně (5 chovů, 25 %), týdně (4 chovy, 20 %), nebo měsíčně (8 chovů, 40 %).
Některá opatření biosecurity (např. turnusový výkrm a rozdělení zvířat do kotců) je možné v chovech skotu dodržovat relativně dobře, zatímco dodržování dalších opatření (např. čištění a dezinfekce, izolace nemocných zvířat, opatření pro vstup návštěvníků a zaměstnanců) je nutné zlepšit. Naproti tomu snížení počtu chovů pro nákup telat s různou nákazovou situací a různým stupněm vývoje imunity, jakož i zavedení karantény nakoupených zvířat bude vyžadovat spolupráci mezi chovy, která telata prodávají a nakupují včetně veterinárních lékařů.
