Zdroj: Podhrázská, J., Doležal, P., Kučera, J., Středová, H. 2016. Hodnocení rizika, řízení a návrh možnosti snížení rizika větrné eroze v zemědělské krajině. ÚRODA 12/2016.S.401-405ISSN: 0139-6013
Klíčová slova: "změny klimatu, způsob hospodaření, zemědělská půda, návrhy opatření"
Dostupný z: http://www.vupt.cz/content/files/aktualni_poznatky/2016_avanti_priloha_urody.pdf
V souvislosti se změnami klimatu jsou také studovány jevy, které zapříčiňují zvyšování rizik rozvoje větrné eroze v oblastech, které dosud nebyly jako ohrožené vnímány. Zvyšuje se suchost a teplota v územích intenzivně zemědělsky využívaných, mění se struktura plodin pěstovaných v těchto územích, jako nutnost se jeví přehodnocení klimatických charakteristik na základě statistických dat z klimatických údajů.
Jako výchozí materiál pro hodnocení ohroženosti území větrnou erozí je dosud prezentována mapa založená na hodnocení erodibility půd podle obsahu jílnatých částic (půdy s vysokým obsahem jílnatých částic jsou hodnoceny jako neerodovatelné) a podle klimatického regionu. Využívá přitom údaje z databáze BPEJ (Janeček, M. a kol., 2000, Podhrázská, J. a kol. 2011).
Pro vyhodnocení rizik větrné eroze byla nově zvolena multikriteriální metoda, která zahrnuje půdní vlastnosti, a to jejich náchylnost k větrné erozi na základě obsahu jílnatých částic , kdy je předpoklad že půdy s nízkým obsahem jílnatých částic - lehké, písčité půdy - jsou nejvíce ohrožené, a dále byly do hodnocení převzaty výsledky z testování těžkých půd v určitých klimatických a stanovištních podmínkách a půdy označené jako erozně ohrožené byly zahrnuty do vrstev ohrožených půdních typů. Pro zohlednění klimatických podmínek působících na větrnou erozi bylo vyhodnoceno a regionalizováno riziko přísušků v oblastech vymezených rizikovými půdními typy, a riziko výskytu erozně účinných větrů. Průnikem všech tematických vrstev byla vytvořena mapa vymezující komplexně území ohrožená větrnou erozí s využitím půdních a klimatických faktorů. Syntéza při ohodnocení rizika větrné eroze je založena na součinu vlivu jednotlivých faktorů v rámci plošné jednotky, kterou bylo zvoleno katastrální území.
Kategoriím ohroženosti půd byly přiřazeny váhy, rovněž tak procentické výměře zastoupení ohrožené půdy v katastrálním území. Byla vytvořena matice, v níž nejvyšší kategorii zaujímají katastry s nejvyšším zastoupením nejohroženějších půd. Na základě vyhodnocení tohoto stavu lze vybrat oblasti nejvíce potenciálně ohrožené a na nich provést postupné zapojování navrhovaných prvků. Na základě namodelovaných scénářů je pak možné posoudit účinnost opatření a tím i snížení rizika.
Řízení rizika postupným nebo variantním modelováním ochranných opatření se opírá o stanovení jejich účinnosti. Pozemky ohrožené je nutno přerušit větrnými bariérami, nejlépe typu ochranných lesních pásů, větrolamů, biokoridorů, o standardizované šířce 6 - 15 m (dle zvoleného typu). Každý liniový prvek má určenou obalovou zónu, která chrání pozemek na návětrné i závětrné straně. Na základě posouzení ohrožených území je možné definovat prioritní oblasti, kde je účelné navrhovat a postupně realizovat ochranná opatření. Výsledky hodnocení slouží k posouzení možnosti návrhu opatření ke zmírnění rizika větrné eroze ve vybraných územích Základem je vždy vyhodnocení míry rizika pro posuzovaná území při uvažování vlivu současného stavu a při postupném zapojení všech navrhovaných opatření.
