Anglicky: Risk assessment as a tool for improving external biosecurity at farm level
Zdroj: Lewerin, S.S., Österberg, J., Alenius, S., Elvander, M., Fellström, C., Tråvén, M., Wallgren, P., Waller, K.P., Jacobson, M. (2015). Risk assessment as a tool for improving external biosecurity at farm level. BMC Veterinary Research, 11, 171.
Klíčová slova: "biosecurity, hodnocení rizik, infekční nemoci, hospodářská zvířata, model zavlečení nemoci"
Dostupný z: https://bmcvetres.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12917-015-0477-7
Endemická i exotická infekční onemocnění mohou způsobit v chovech hospodářských zvířat značné ekonomické ztráty. Cesty přenosu infekčních agens mezi jednotlivými chovy mohou být různé: lidmi, zvířaty, přepravními prostředky (kamiony aj.), aerosoly, kontaminovanými předměty, krmivem i vodou, volně žijícími zvířaty včetně hmyzu a hlodavců. Analýza rizika potenciálních cest přenosu původců onemocnění do chovu je významnou součástí epizootologického surveillance (bdělosti).
Zavedení a především pak dodržování zásad biosecurity (biologické bezpečnosti) na úrovni stáda mohou významně snížit pravděpodobnost zavlečení onemocnění do chovu (např. Aujeszkyho choroba prasat, reprodukční a respirační syndrom prasat - PRRS, enzootické pneumonie prasat, infekční rinotracheitida skotu - IBR, bovinní virová diarrhoea - BVD-MD, Coronavirus skotu – BcoV, atd.). Samozřejmě ovšem některá tato opatření mohou být pro chovatele obtížně proveditelná nebo nákladná. Individuální plán biosecurity proto musí vycházet z daných podmínek chovu a požadavků daného chovatele. Navržení jednotlivých a především proveditelných opatření biosecurity pro daný chov může usnadnit skutečné dodržování takových opatření biosecurity v praktických podmínkách daného chovu. Cílem studie bylo poskytnout nástroj pro výpočet účinků různých opatření a strategií biosecurity na úrovni jednotlivých chovů. Byl vytvořen jednoduchý model posouzení rizika zavlečení onemocnění do chovu zohledňující požadavky na jednotlivá opatření biosecurity v různých chovech. Pro ilustraci obecné použitelnosti byl navržený model aplikován na příkladu chovů skotu a prasat ve Švédsku. Byly sledovány původci onemocnění skotu a prasat vyskytující se v zemích EU.
Navržený model ukázal, že mezi nejvýznamnější rizikové faktory, které ovlivňují riziko zavlečení původce onemocnění do chovu, je možno zařadit karanténu a použití ochranného oděvu, zvláště pak v oblastech s vysokou prevalencí výskytu onemocnění a u farem s vysokou koncentrací zvířat (respektive vysokou frekvencí návštěv v chovu).
Odhady rizika zavlečení bakteriálních onemocnění prasat nepřímou cestou byly mnohem nižší než riziko zavlečení virových onemocnění skotu. Dodržování opatření biosecurity, jakož i změna četnosti kontaktů s patogenem snižovaly riziko zavlečení těchto chorob do chovu. Zařazení velkého počtu zvířat do chovů s nízkou úrovní biosecurity v kombinaci s vysokou koncentrací zvířat na farmě v dané oblasti však predikoval velmi vysokou pravděpodobnost zavlečení např. Mycoplasma hyopneumoniae (původce enzootické pneumonie prasat).
Riziko zavlečení potenciálních patogenů a účinek zavedení a dodržování opatření biosecurity se lišily mezi jednotlivými chovy a cestami jeho přenosu. Omezení vzájemných kontaktů mezi chovy z důvodu snížení specifického rizika průniku původců onemocnění bylo stejně důležité jako dodržování zásad biosecurity v některých chovech.
Model hodnocení rizik je vhodným prostředkem pro ilustraci rizikových faktorů zavlečení endemických onemocnění a současně možností zmírnění jejich účinku využitím různých opatření biosecurity na úrovni chovu. Jak vyplývá z výsledků, nejvyšší efekt přináší kombinaci dodržování opatření biosecurity se současným omezením kontaktu s patogenem.
Navržený model poskytuje chovatelům a faremním veterinárním lékařům nástroj, kterým mohou kontrolovat úroveň potenciálního rizika zavlečení onemocnění do vlastního chovu a současně usnadnit výběr nejvhodnějších opatření biosecurity.
| Přílohy |
 lewerin-et-al-2015.docx |