Anglicky: A global analysis of land take in cropland areas and production displacement from urbanization
Zdroj: van Vliet, J., Eitelberg, D. A., Verburg, P. H. 2017. A global analysis of land take in cropland areas and production displacement from urbanization. Global Environmental Change 43, 107–115.
Klíčová slova: "rozvoj měst, změna využívání půdy, intenzita využití krajiny, expandování plodin, potravinová bezpečnost"
Rozšiřování měst bylo věnováno v rozsáhlých hodnoceních změn ve využití pozemků málo pozornosti, neboť zastavěná plocha je relativně malá v celosvětovém měřítku. Nicméně, tato plocha se rychle zvětšuje díky růstu populace, migraci z venkovských oblastí do měst a růstu životní úrovně v mnoha částech světa. Navíc rozšiřování měst vede k dalšímu využívání přilehlých pozemků coby např. rekreační a městské zeleně.
V této studii byly analyzovány zábory zemědělské půdy pro další urbanizaci pro roky 2000 a 2040. Od roku 2000 lze 213 milionů ha klasifikovat jako městskou půdu, což je 2,06% zemského povrchu. Ovšem tyto městské pozemky (zástavba) se nachází na půdách vhodných a dostupných pro rostlinnou výrobu. Predikce pro rok 2040 činí 621 milionů ha neboli 4,72 % veškerého zemského povrchu. Nárůst zastavěné půdy mezi lety 2000 a 2040 je také zejména na úkor půdy, která je vhodná a dostupná pro rostlinnou výrobu, čímž se dále omezí kapacita výroby potravin.
Podíl zastavěné a zemědělské půdy je nejvyšší v Evropě, východní a severní Africe a Číně, zatímco v Oceánii a subsaharské Africe je relativně nízký.
V letech 2000 až 2040 způsobí nárůst městských ploch přemístění výroby téměř 65 milionů tun rostlinné produkce, což by mohlo přinést rozšíření až o 35 milionů ha nových zemědělských půd (pravděpodobně na úkor zalesněných oblastí). Jako důležité se jeví opatření minimalizace ztrát v rostlinné výrobě.
