Anglicky: Factors for improving reproductive performance of sows and herd productivity in commercial breeding herds
Zdroj: Y. Koketsu, S. Tani, R. Iida Factors for improving reproductive performance of sows and herd productivity in commercial breeding herds, Porcine Health Management (2017), DOI 10.1186/s40813-016-0049-7
Klíčová slova: "produkční faktory, výkonností test, reprodukce, prasnice, vepřové"
Dostupný z: https://porcinehealthmanagement.biomedcentral.com/articles/10.1186/s40813-016-0049-7
Informační technologie aktuálně dovolují sběr obrovského množství dat různého druhu z komerčních chovů prasat. Jejich následný sběr a vyhodnocení pak slouží jako cenný nástroj pro odhalování a posuzování ovlivňujících faktorů. Mezi vlivy, které významně ovlivňují reprodukci prasnic, patří věková struktura, zvýšená okolní teplota, zvýšená doba laktace, snížená porodní váhy, zvýšení mrtvě rozených selat, snížený příjem krmiva při laktaci, zvýšený věk prvního zapouštění či počet umělých inseminací.
Počet selat na prasnici/rok je nejčastěji užívaným ukazatelem pro porovnávání chovů. Ovšem pouze z krátkodobého hlediska, není to vhodné z hlediska hodnocení welfare zvířat, kvalitativní parametrů rozených selat i prasnic. Při tlaku na zvyšování počtu selat ve vrhu to může jít ruku v ruce se snižováním porodní váhy, což dále souvisí s problémy s dostatečným příjmem kolostra a úmrtností v období před odstavem či nižšími přírůstky. Dalším faktorem je reprodukční potenciál prasnic související s jejich životností což souvisí dále s ekonomikou chovu. Vysoké letní teploty ovlivňují negativně reprodukci prasnic z hlediska množství vrhů za rok i množství živě rozených selat. Přičemž mechanismus působení je pravděpodobně přes vliv vysokých teplot na sekreci GnRH, vývoj folikulů. Přímý vliv byl například na snížení počtu vrhů a celkového počtu rozených selat a naopak zvýšení procenta přeběhlých a mortalitu prasnic. Co se týče vlivu zvýšené teploty, tak nejcitlivější skupinou na tento současný negativní jev jsou prasnice parity 1 díky jejich méně vyvinutému endokrinními systému. Dále je to snížený příjme krmiva při laktaci, toto je kritický bod, který musí být pečlivě monitorován. Přičemž i zde je nejvíce ohrožena skupina prasnic po prvním oprasení. V tomto případě hraje pozitivní roli prodlužování délky laktace a pokročilejší technologie automatických systémů krmení. Věk prasnice při prvním zapuštění, jež souvisí s jejím vhodným vývojem je kritickým z hlediska ukazatele udržení v reprodukčním chovu. Například u prasniček, které byly zapouštěny v 278, a výš byl zaznamenán nižší věk jejich vyřazení z chovu. Co se týče počtu umělých inseminací (UI) na jednu prasnici, tak v případě jedné inseminace (ID 3x109 spermií) 24 hodin před ovulací byla úroveň zabřeznutí v rozmezí 92-95% (prováděno na experimentální farmě). Ovšem v komerčních chovech, díky ne vždy zcela ideálnímu načasování, je použití pouze jedné inseminace spojeno s poklesem procenta zabřeznutých a živě rozených selat. Pro částečnou redukci lze používat při inseminaci antagonisticky působící sloučeniny proti GnRH v podobě gelu, které vyrovnaly výsledky při použití reinseminace. Předporodní období a samotné prasení je rizikovým pro prasnice všech věkových kategorií. Studie ukázaly, že průměrně 68 % úhynů je právě v období čtyřech týdnů před a po porodu. Hlavní důvody úhynu byly srdeční selhání a distorze orgánů dutiny břišní.
