Zdroj: Fernandez Arias, P., Ševelová, L. 2017. Erozní účinnost vody u nízkokapacitních komunikací. In: Krajinné inženýrství 2017: sborník příspěvků odborné konference. Praha: Česká společnost krajinných inženýrů, 158-162. ISBN 978-80-263-1341-0
Klíčová slova: "eroze, lesní cesta, nízkokapacitní komunikace, půda, kořeny vegetace, drenáž, sklon svahu"
Dostupný z: http://www.cski-cr.cz/wp-content/uploads/2017/11/KI_2017_sbornik_2.pdf
Autoři se zaměřují na problematiku lesních cest a ohrožení těchto staveb erozemi. Každá výstavba lesní cesty je z hlediska celkové rovnováhy v krajině omezující zejména v narušování vodních poměrů v půdách. Nevhodná technická opatření při výstavbě podporují erozi lesní půdy i podložních zemin. Při hospodaření v lesích je potřeba hledat vhodné nástroje a postupy vedoucí k minimalizaci erozních jevů, které jsou způsobovány primárně lidskou činností. V článku autoři se zaměřují na využívání přirozených nástrojů pro snížení eroze. Tím je vegetace, která plní několik hlavních funkcí. Zejména určuje obsah vody na povrchu a dává konzistenci půdě uspořádáním jejích kořenů v půdě. Jako regulátor infiltrace vody má přímý účinek na podzemní vody a působí také jako regulátor vlhkosti půdy tím, že odebírá vodu k provádění svých biologických funkcí. Studie prokázaly, že kořeny s průměrem menším než 20 milimetrů jsou účinnější pro stabilitu svahu než kořeny většího průměru. Tento přirozený biologický nástroj je vhodné doplňovat technickými zařízeními, jako jsou instalace smíšených odtoků, tj. kombinace odtokových žlabů, propustků a příkopů i v dočasných tratích. Také je velmi vhodné používat vozidla s větším počtem os nebo snížit tlak v pneumatikách. Tato technická opatření můžou snížit eroze až o 50%.
Cílem příspěvku je zdůraznit účinnost bionástrojů pro kontrolu eroze a zvýšení protierozní odolnosti půdy s cílem udržet vodu v krajině a tím minimalizovat dopady aktivit člověka na rovnováhu vodních systémů v krajině.