Anglicky: Eradication programme for caseous lymphadenitis in goats in the Netherlands
Zdroj: D. P. Dercksen, E. A. ter Laak, B. E. C. Schreuder. Eradication programme for caseous lymphadenitis in goats in the Netherlands. Veterinary Record, 1996, 138, 237.
Klíčová slova: "kaseózní lymfadenitida, eradikace, koza, serologie, corynebacterium pseudotuberculosis "
Dostupný z: https://pdfs.semanticscholar.org/94ae/f128b12f14558b457adfe43817a59bb46254.pdf
V Holandsku se v 90. letech 20. století silně rozšířil chov koz. Asi 40 % koz bylo chováno profesionálně v jižní části země, kde byla většina zemědělců sdružena do družstva Amalthea. Abscedující lymfadenitida (CLA) vyvolávaná Corynebacterium pseudotuberculosis se v Holandsku brzy stala problémem poté, co byl v roce 1984 zachycen první případ tohoto onemocnění. To bylo pravděpodobně zavlečeno do země dovozem infikovaných koz. Chovatele koz vedlo k rozhodnutí eliminovat ve svých chovech CLA vědomí, že typickými příznaky této nemoci jsou zvětšené lymfatické uzliny i mléčné žlázy a vývoj abscesů, které mohou prasknout a kontaminovat mléko. Eradikačního programu CLA se museli účastnit všichni členové družstva, museli splňovat řadu podmínek a dodržovat pravidla programu.
- U stád, kde byla identifikována CLA, musela být vyřazena všechna klinicky nemocná zvířata.
- Chovatelům koz bylo doporučeno důkladně vyčistit stáje, odstranit veškerou podestýlku a povrchovou vrstvu zeminy a provést dezinfekci ustájení roztokem chlorhexidinu a cetrimidu (Savlon; ICI).
- Kůzlata byla odchovávána odděleně od matek a bezkolostrálně.
- Zvířata starší šesti měsíců byla každých šest měsíců serologicky pomocí sendvičové ELISA metody vyšetřována.
- Dubiózní a pozitivní vzorky byly konfirmovány druhým serologickým testem (imunoblot metoda).
- Serologicky pozitivní kusy byly vyřazovány.
- Pokud byly všechny kozy stáda serologicky negativní při dvou po sobě následujících vyšetřeních a pokud byl dodržen uzavřený obrat stáda, byla stáda certifikována jako CLA prostá.
- Udržení certifikace CLA prostého chovu znamenalo za další rok vyšetřit ELISA metodou všechny kozy starší 12 měsíců s negativním výsledkem. V případě, že všechny vzorky byly negativní, stádo muselo být vyšetřováno opakovaně každých 24 měsíců.
Eradikace CLA ve zmíněných stádech koz proběhla úspěšně. Počet stád klesl v období 1988 až 1993 ze 60 na 46 kvůli nízkým cenám mléka. Počet koz na farmách ale vzrostl z 6 200 na 11 000. Za šest let programu (do roku 1994) se procento pozitivních stád snížilo ze 6,5%, resp. z 11,3 % na 0 % a procento pozitivních koz se snížilo z 0,55 %, resp. 19,1 % na nulu. Na konci sledování (listopad 1994) všech 46 stád, což představuje přibližně 11 000 koz, mělo certifikát stáda prostého CLA.
Úspěch tohoto programu eradikace byl dán zejména ELISA metodou, která má stádovou specificitu a citlivost téměř 100 %.
Dle mého názoru (překladatele) relativně rychle dokončená eradikace byla možná i díky výchozí příznivé situaci, tj. nízkému promoření stád, kde v prvním roce bylo z 6200 koz pozitivních 24 ks, ve druhém roce z 6800 koz 130 ks.
Program eradikace CLA u koz může být úspěšný za následujících podmínek:
- identifikace a registrace všech koz;
- použití serologického testu s vysokou specifičností a citlivostí;
- vyřazení klinicky postižených nebo serologicky reagujících koz,
- povědomí zúčastněných chovatelů koz o eradikaci.
Program je ekonomicky opodstatněný. Tímto způsobem je možné produkovat plemenná zvířata a kozí produkty ze stád bez CLA, což může být v budoucnu důležité v rámci EU.
V roce 1996 bylo na jedné kozí farmě zaznamenáno selhání serologických testů, kdy klinicky nemocná zvířata měla negativní serologické vyšetření. Neví se, zda to bylo způsobeno faktory souvisejícími s kozami, nebo rozdíly v kmenech C. pseudotuberculosis, nicméně jde o první selhání testu ELISA u koz od poloviny 1988, kdy začal program eradikace.
