Anglicky: Organic versus Conventional Farming—A Paradigm for the Sustainable Development of the European Countries
Zdroj: Cristache S.E., Vuță M., Marin E., Cioacă S.I., Vuţă M. 2018. Organic versus Conventional Farming - A Paradigm for the Sustainable Development of the European Countries. Sustainability, 10(11), 4279.
Klíčová slova: "konvenční zemědělství; bio zemědělství; výroba a spotřeba zemědělsko-potravinářských výrobků; udržitelnost zemědělství; střídání plodin; zemědělská výroba"
Dostupný z: https://www.mdpi.com/2071-1050/10/11/4279/htm
Rozvoj společnosti nutí k intenzivnímu využívání vody, hnojiv a pesticidů, čímž dochází k vyčerpávání přírodních zdrojů, které doprovázejí změny klimatu. Přechod od konvenčního zemědělství, které je založeno na zisku a maximalizaci produkce směrem k formě zemědělství, která zdůrazňuje tři klíčové ukazatele výkonnosti jako je klimatický dopad, hospodářská a sociální stabilita zvyšuje poptávku po produktech ekologického zemědělství. Spotřebitelé navíc čím dál více nedůvěřují, pokud jde o bezpečnost potravin, produktům konvenčního zemědělství.
Proto bylo cílem práce posoudit vzájemné působení konvenčního a ekologického zemědělství a jejich dopad na hodnotu zemědělské produkce na evropské úrovni. Hlavním cílem tohoto článku bylo posouzení dopadu ekologického zemědělství ve srovnání s konvenčním zemědělstvím na udržitelný rozvoj evropských zemí.
Celosvětově bylo vybráno intenzivní zemědělství pro zajištění potravin pro celou planetu. Avšak způsobilo také vedlejší negativní ekologické důsledky. Z tohoto důvodu si můžeme položit otázku, zda by měl zemědělský podnik přejít od konvenčního zemědělství k ekologickému? Vzhledem k tomu, že udržitelnost zemědělského odvětví má prvořadý význam pro hospodářský růst a rozvoj zemí po celém světě bývá volba přijetí konkrétního typu zemědělství ovlivněna technologiemi, dostupným kapitálem a know-how, jakož i mentalitou, vzděláním a respektem k přírodě a životnímu prostředí subjektů zapojených do tohoto odvětví.
Přestože je ekologické zemědělství pro společnost důležitým tématem, na evropské úrovni bylo zatím dosaženo jen několika úspěchů. I přes neustálé zvyšování ploch obhospodařovaných ekologickým zemědělstvím, stále převažuje poptávka po biopotravinách v Evropě nad vývojem v tomto odvětví.
Pro srovnání konvenčního a ekologického zemědělství bylo použito dat shromážděných z databáze Eurostat. Výsledky analýzy dat ukazují, že zvýšení o 1% ekologicky obhospodařovaných ploch vede ke snížení zemědělské produkce o 0,278%, zatímco zvýšení výroby hnojiv o 1%, vede ke zvýšení zemědělské produkce o 0,260%. Zvýšení produkce prostředků na ochranu rostlin a tvorba hrubého kapitálu o 1% by navíc způsobilo zvýšení zemědělské produkce o 0,190% a 0,0933%. Získané výsledky závisí hlavně na technologiích používaných v zemědělství a půdních poměrech, protože některé postupy (střídání plodin, ochrana proti škůdcům, používání hnojiv atd.) ovlivňují produktivitu a produkci.
