Anglicky: Ecological impacts of arable intensification in Europe
Zdroj: Stoate, C., Boatman, N. D., Borralho, R. J., Rio Carvalho, C., de Snoo, G. R.& Eden, P. 2001. Ecological impacts of arable intensification in Europe. J. of Environ. Management, 63:337-365.
Klíčová slova: "společná zemědělská politika, orná půda, eroze, znečištění, pesticidy, hnojiva, biodiverzita, klimatická změna, zpracování půdy, agro-envi"
Současně s narůstající intenzifikací zemědělského hospodaření v posledních padesáti letech se výrazně prohlubují negativní dopady zemědělské výroby na kvalitu životního prostředí. Vysoká míra externality těchto negativních dopadů znamená, že jsou mnohem více pociťovány celou společností než samotným zemědělským podnikem, kde se tyto problémy rodí. Rostoucí mechanizace zemědělské výroby, vzrůstající velikost farem, zjednodušené osevní postupy a ztráta krajinných prvků zajišťujících mimoprodukční funkce vedou k výraznému poklesu diverzity krajinného rázu. Zatímco extenzivní zemědělská produkce byla doprovázena značnou biodiverzitou rostlinných i živočišných druhů vázaných na zemědělské využívání krajiny, rozvoj intenzivního zemědělství doprovázený vysokými vstupy energií (mechanizace, aplikace minerálních hnojiv, pesticidů a herbicidů) způsobil výrazný pokles biodiverzity, který následně vedl k narušení potravních sítí a ústupu mnoha druhů vázaných na zemědělskou krajinu. Dalšími velice negativními důsledky rozsáhlé intenzifikace zemědělství je stále se zvyšující eroze půdy, utužení půdy, pokles půdní organické hmoty vedoucí ke ztrátě přirozené půdní úrodnosti a kontaminace půdy pesticidy a těžkými kovy. Rostoucí znečištění a eutrofizace vod jsou často přímým důsledkem neudržitelného hospodaření na půdě, které se vyznačuje vysokými odtoky živin a polutantů ze zemědělské půdy do povrchových a podzemních vod. Intenzifikace zemědělství je zodpovědná též za znečištění ovzduší toxickými látkami z používaných pesticidů a uvolňování oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů do ovzduší. S intenzifikací zemědělské výroby a velkoplošným odvodňováním půdy dochází ke zvýšenému rozkladu půdní organické hmoty a uvolnění velkého množství CO2 do ovzduší a také ke snížení schopnosti půd ukládat uhlík do půdy. Navíc mezinárodní dohody o volném obchodu vedou k přepravě zemědělské produkce na velké vzdálenosti, což výrazně přispívá k dalšímu spalování fosilních paliv, znečišťování ovzduší a prohlubování klimatické změny. Článek uvádí konkrétní příklady negativních dopadů společné zemědělské politiky na biodiverzitu, kvalitu půdy a kvalitu ovzduší, a věnuje se možnosti jak tyto negativní dopady zmírnit prostřednictvím využití agroenvironmentálních opatření v rámci Programu rozvoje venkova.
