Anglicky: Effects of milk feeding strategies on short- and long-term productivity of Holstein heifers
Zdroj: Garcia, M., Montgomery, S., R:, Moisá, S., J., Hanzlicek, G., A., Hulber, L., E., Bradford, B., J. 2021. Effects of milk feeding strategies on short- and long-term productivity of Holstein heifers. Journal of Dairy Science, 104: 4303-4316.
Klíčová slova: "jalovičky, mléčná krmná směs, pasterizace, laktace"
Dostupný z: https://www.journalofdairyscience.org/article/S0022-0302(21)00129-6/fulltext#%20
Studií, které se věnují efektům a dopadům zkrmování netržního mléka jako krmné suroviny pro krmení telat v období mléčné výživy je relativně málo. Cílem této studie bylo vyhodnotit efekty zkrmování netržního mléka, mléčné krmné směsi a pasterizovaného netržního mléka před odstavem na užitkovost krav na první laktaci, a to u skupiny jaloviček s nízkou porodní hmotností (LPH <36,3 kg) a normální porodní hmotností (NPH ≥36,3 kg). Celkem bylo zařazeno do studie 154 jaloviček, které byly přiřazeny do jedné ze tří skupin: a) mléčná krmná směs (MKS – 28 % hrubý protein, 18 % tuk, mléčný nápoj 14,2 % sušina), b) pasterované netržní mléko (PNM) a c) nepasterované netržní mléko (NNM). Jalovičky ze skupiny NNM byly po narození napojeny nativním mlezivem, zatímco skupiny MKS a PNM pasterovaným mlezivem. Jalovičky s LPH byly krmeny 1,4 l mléčného nápoje (4,2 l/tele/KD) do doby, dokud nedosáhly NPH a následně byly krmeny 1,9 l mléčného nápoje (5,7 l/tele/KD). Jalovičkám byl překládán starter a tyto byly odstaveny ve věku nad 42 dní stáří, pokud přijaly min. 0,9 kg/KD starteru po době 3 jdoucích dní. Jalovičky s LPH napojené neošetřeným mlezivem měly nižší hladinu celkových proteinů než ty, které byly napojeny pasterovaným mlezivem. Jalovičky krmené MKS, vers. NNM měly vyšší koncentraci hematokritu, červených krvinek a eozinofilů, ale nižší koncentraci krevních destiček. U jaloviček krmených PNM byla dosahována vyšší koncentrace krevních lymfocytů. Během prvních 42 dní života měl jalovičky s LPH krmené PNM, a to ve srovnání s NNM větší přírůstky hmotnosti, příjem starteru a celkově i vyšší konverzi živin a tyto byly také dříve dostaveny. Tyto efekty měly tendenci přetrvávat do 24. týdnů stáří jaloviček, což je indikováno jejich vyšší intenzitou růstu.
Na první laktaci měly prvotelky, které se narodily s nízkou porodní hmotností méně bílkovin v mléce a měly tendenci mít nižší dojivost a obsah tuku, a to ve srovnání s krávami, které se narodily jako jalovičky s normální porodní hmotností. Negativní účinek nízké porodní hmotnosti na produkci mléka a tuku (korekce Meq) byl evidentní jen u jalovic krmených NNM, zatímco užitkovost jaloviček s LPH byla podobná jako u jaloviček s NPH krmených MKS a PNM. Z výsledků této studie vyplývá, že management výživy významným způsobem ovlivňuje dlouhodobou výkonnost/užitkovost plemenic (od tele až po krávu). Zřetelně horších dlouhodobých výsledků užitkovosti bylo dosahováno u skupiny jaloviček s nízkou porodní hmotností, které byly krmeny nepasterovaným mlezivem a nepasterovaným netržním mlékem. Jedním z obecně doporučovaných postupů je pravidelné pasterování netržního mléka, jako nástroje snižujícího mikrobiální zátěž, a to zvláště v případě, kdy pochází mléko od krav nemocných a léčených. Další strategií je pravidelné mikrobiologické ověřování účinnosti pasterování.
