Anglicky: Evidence that mastitis can cause pregnancy loss i dairy cows: A systematic review of observational studies

Zdroj: Mohammad O. Dahl, Fiona P. Maunsell, Albert De Vries, Klibs N. Gakvao, Carlos A. Risco, Jorge A. Hernandez Dahl, M.O., Maunsell, F.P., De Vries, A., Galvao, K.N., Risco, C.A., Hernandez, J.A. 2017. Evidence that mastitis can cause pregnancy loss i dairy cows: A systematic review of observational studies. Journal of Dairy Science, 100, 8322–8329.

Klíčová slova: "dojený skot, mastitis, zmetání, reprodukce"

Dostupný z: http://www.journalofdairyscience.org/article/S0022-0302(17)30724-5/fulltext


Cílem práce bylo na základě existujících studií vyhodnotit vztah mezi výskytem mastitid a četností zmetání u dojených krav. Zmetání bylo definováno jako ztráta březosti, která byla nejdříve potvrzena 30 – 50 dnů po inseminaci, ale později byly u krav shledány zřejmé známky zmetání anebo při další kontrole u nich byla březost vyloučena. Ekonomická ztráta v důsledku zmetání krávy byla odhadnuta v rozmezí 555 – 2 333 USD (opakované zapuštění, prodloužení mezidobí, zvýšení pracovních a veterinárních nákladů, nižší užitkovost, brakace atd.). V USA se četnost zmetání ve stádech dojeného skotu pohybuje od 6 až do 39 %. Zmetání je v souvislosti s výskytem mastitid způsobeno působením endotoxinů anebo zánětlivou či imunitní reakcí organismu. Z výsledků práce je zřejmé, že existuje spojitost mezi výskytem klinické mastitidy v průběhu raného stádia březosti a následným zmetáním. U krav postižených klinickou mastitidou v prvních 45 dnech březosti bylo 2,37 krát vyšší riziko zmetání v průběhu 90 dnů od zjištění příznaků než u krav bez mastitid. Výskyt klinické mastitidy v období prvních 10 až 50 dnů laktace u krav způsobuje prodloužení negativní energetické bilance, což vede k úbytku tělesné hmotnosti a snížení hodnoty tělesné kondice, což může tuto tendenci ještě zvýšit. Rovněž se ukazuje, že častější zmetání může být i důsledkem výskytu subklinické mastitidy v období 1 – 30 dnů před inseminací. Možným vysvětlením tohoto vztahu je, že subklinická mastitida může spustit zánětlivý proces, který omezuje růst vaječníkových folikulů, jejich kvalitu a životaschopnost embrya. Další výzkum by měl být zaměřen na porovnání efektů klinické a subklinické mastitidy na četnost zmetání, porovnání vlivu mastitidy zjištěné před a po zabřeznutí a na porovnání vlivu mastitid na zmetání v odlišných laktacích.

Zpracoval/a: Ing. Luděk Bartoň, Ph.D., Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i., barton.ludek@vuzv.cz