Anglicky: Wood biomass potentials for energy in northern Europe: Forest or plantations?
Zdroj: Mola-Yudego, B ., Arevalo, J., Diaz-Yanez, O., Dimitriou, I., Haapala, A., Ferraz, A.C., Selkimaki, M., Valbuena, R. 2017.Wood biomass potentials for energy in northern Europe: Forest or plantations? Biomass and Bioenergy, 106: 95 - 103
Klíčová slova: "bioenergie, rychle rostoucí lesy, energetické plodiny, obhospodařování půdy, energetická politika"
Dřevní biomasa pro výrobu energie může být ze značné části získávána z lesních obhospodařovaných pozemků severní Evropy, a ze zemědělské půdy ve formě rychle rostoucích dřevin. Tento článek odhaduje a porovnává současný regionální potenciál produkce dřevní biomasy pocházející z těchto dvou typů pozemků. Použitá data vycházejí z prostorových odhadů z předchozích modelů založených zejména na empirických poznatcích o produktivitě lesů a plantáží. Výsledky ukazují, že 8,5 Mm3 z dřevní biomasy může být ročně vyrobeno jen z plantáží rychle rostoucích dřevin při využití 5 % z celkové dostupné zemědělské půdy a 58,5 Mm3 z lesní půdy, podle současných odhadů lesní produkce. Výsledky ale také ukazují, že strategie pro hospodaření s dřevní biomasou by měla být spíše lokální, než všeobecná. Potenciál dřevní biomasy vypěstované a získané z plantáží rychle rostoucích dřevin byla vyšší v 19 regionech v porovnání s klasickými lesními zdroji (10 v Dánsku, 6 v Norsku a 13 v Litvě) z 91 regionů zahrnutých v této studii. Z toho vyplívá, že severní Evropa představuje významný potenciál pro výrobu dřevní biomasy pro energetické využití a každá země a region musí vyvinout nezávislé politické strategie pro tvorbu biomasy, aby efektivně realizovaly potenciál výroby dřevní biomasy ve své zemi.
Pro zjištění potenciálu produkce a využití dřevní biomasy v ČR by bylo přínosné stanovit možnou plochu, která by vyhovovala podmínkám pro zakládání plantáží, tak aby nepotlačovala zájmy zemědělské výroby a zároveň byla účelná pro pěstování rychle rostoucích dřevin, především vrb a topolů. Další doprovodnou aktivitou pro výzkum by mohlo být typologické zhodnocení vhodnosti půdy pro tyto účely, a s tím spojená dotační politika na podporu zemědělského podnikání v této oblasti. Vzhledem k tomu, že při zakládání pozemků s plantážemi se může dotýkat i majitelů sousedních pozemků a ostatních veřejných zájmů je nutné provádět pozemkové řízení. Rovněž bych doporučovala provést průzkum motivace pro pěstování plantáží, zdali se odvíjí od motivace vlastního zabezpečení energetické soběstačnosti nebo zda se jedná například o zásobování lokální teplárny.
