Anglicky: The impact of dairy cows bedding material and its microbial content on the quality and safety of milk – A cross sectional study of UK farms
Zdroj: A. Bradley et al. 2017. The impact of dairy cows bedding material and its microbial content on the quality and safety of milk–A cross sectional study of UK farms. International Journal of Food Microbiology, vol. 269, pp. 36-45.
Separát je dlouhodobě využívaný v USA, relativně nedávno bylo do praxe rozšířeno jeho využívání i v EU. Využití separátu jako možné podestýlky pro dojené krávy vedlo ke znepokojení příslušných orgánů, které se obávali zvýšeného rizika pro zdraví zvířat a lidí, kvůli typicky vysokému bakteriálnímu zatížení separátu. Cílem studie bylo vyhodnotit mikrobiální obsah různých typů podestýlek a jejich vliv na mikrobiální kvalitu mléka. Do pokusu se zapojilo 125 farem (41 = písek; 44 = tenká vrstva pilin na matraci; 40 = separát) a probíhal po dobu zimního a jarního období. Celkový počet bakterií a počty jednotlivých skupin bakterií (Streptococcus/Enterococcus spp., Staphylococcus spp., Bacillus cereus, termofilní a psychrotrofní baktérie) byly stanoveny ve vzorcích mléka a podestýlky. Vzorky byly také testovány na přítomnost specifických bakterií (Listeria monocytogenes, Salmonella spp. a Yersinia enterocolitica), které představují vysoké riziko pro lidské zdraví a mohou se přenášet z podestýlky do mléka. Také byly sesbírané údaje o postupech a praktikách dojení s cílem prozkoumat jejich potenciální vliv na snížení přenosu mikrobů z podestýlky do mléka.
Oddojení prvních střiků mléka bylo spojené se snížením celkového počtu bakterií. Dezinfekce a následné vysoušení struků před dojení bylo spojené s nižším počtem Streptococcus/Enterococcus spp. Dezinfekce násadců na dojení mezi dojeními jednotlivých krav byla spojená se snížením zastoupení termofilních a psychrotrofních bakterií v mléce.
Existovali podstatné rozdíly v počtu bakterií mezi jednotlivými materiály. Separát měl nejvyšší bakteriální zatížení, jak celkové, tak i v jednotlivých skupinách sledovaných bakterií. Bakteriální zatížení písku a pilin bylo podobné, s tím, že písek dopadl o trochu lépe u většiny jednotlivých sledovaných skupin bakterií. Avšak je třeba zohlednit různý management výměny podestýlky pro jednotlivé typy materiálu. Na většině farem byl separát měněný každý den, piliny po každém dojení a písek dvakrát za týden. Z toho vyplývá, že piliny by si nemuseli udržet nízký počet bakterií pokud by byli nastýlány v nižší frekvenci, zatímco písek si udržel svou „čistotu“ i navzdory o hodně nižší frekvenci nastýlání. Toto zjištění podporuje tvrzení o výhodách písku jako anorganického materiálu, který podporuje méně růst bakterií v porovnání s organickými podestýlkami. Velké rozdíly byly i v rámci jednotlivých materiálů, které si odůvodňujeme různým managementem podestýlání na jednotlivých farmách. Avšak neexistuje žádné významné rozdíly mezi podestýlkami v počtech a výskytu sledovaných bakterií v mléce, ani žádné významné korelace mezi bakteriálním zatížením použitých podestýlek a mikrobiální kvalitou mléka. Při přenosu bakterií z podestýlky do mléka je také potřebné zohlednit fyzikální vlastnosti ovlivňující přilnavost podestýlky ke strukům, ne jenom celkové počty bakterií v podestýlce.
Bacillus cereus (spojený s kažením jídla a potenciálně patogenní) vytváří spóry schopné přežít pasteraci i UHT ošetření mléka a často se nacházejí ve faremním prostředí. B. cereus byl detekovaný až v 70% vzorcích separátu, zatímco pouze v 5% vzorků písku a 11% vzorků pilin obsahovalo tuto bakterii. Jak koncentrace spór přesáhne hranici 10 000/g, zvyšuje se riziko kontaminace mléka. V této studii byly 4% vzorků mléka pozitivní na B. cereus; 8,8% na L. monocytogenes; 0,8 % na Salmonella spp. a 5,6% na Y. enterocolitica.
Tato studie neposkytla důkaz, že používání separátu jako podestýlky zvyšuje riziko přítomnosti Y. enterocolitica, Salmonella spp., nebo L. monocytogenes v mléku. Dospělo se k závěru, že navzdory vyššímu bakteriálnímu zatížení separátu, jeho použití jako podestýlky pro dojnice nemusí být spojené s vyšším počtem bakterií v mléce v porovnání s použitím písku nebo pilin. Příprava struků před dojením poskytuje možnost kontroly při potenciální přenos mikroorganismů z podestýlky do mléka. Detekce patogenů v malém množství vzorků mléka, nezávisle od typu podestýlky, naznačuje, že tepelné ošetření mléka před lidskou spotřebou zůstává důležitým kontrolním opatřením.
