Zdroj: Hůla J., Procházková B., Badalíková B., Dryšlová T., Horáček J., Javůrek M., Kovaříček P., Kroulík M., Kumhála F., Smutný V., Tippl M., Winkler J. (2010): Dopad netradičních technologií zpracování půdy na půdní prostředí. Uplatněná certifikovaná metodika Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i.

Klíčová slova: "zpracování půdy; minimalizační technologie; vlastnosti půdy"

Dostupný z: http://svt.pi.gin.cz/vuzt/metodiky/hula2010.pdf?menuid=675


Protierozní účinnosti se týká zejména kapitola 4, kde autoři porovnávají půdoochranné technologie pěstování plodin: minimalizační technologie (MT) nejjednodušší, nicméně z hlediska protierozní účinnosti méně účinná technologie, jedná se o zpracování půdy bez orby, je pouze prováděna podmítka nebo opakované mělké kypření, účinnější minimalizační technologií je mělké zpracování půdy (do hloubky cca 0,12 m) se současným zapravením drcené slámy a posklizňových zbytků (při užití této varianty je nutný secí stroj s odpovídajícími secími botkami), půdoochranná technologie (BT-M) tj. přímé setí do nezpracované půdy pokryté mulčem z drcené slámy předplodiny (zejména pro ozimé plodiny) nebo z drcené meziplodiny (především pro plodiny seté na jaře). Hlavní význam této technologie spočívá v omezení tvorby půdní krusty a tím zvýšení infiltrace vody do půdy, mezi nevýhody je uváděna zvýšená možnost zaplevelení a potřeba herbicidů a případné rozšíření chorob plodin. Půdoochranná technologie (BT-S) tj. setí přímo do strniště přemrznutých meziplodin (zpravidla hořčice nebo svazenka). Technologie se vyznačuje vysokou protierozní účinností. Má vliv rovněž na snížení vyplavování živin tím, že narostlá rostlinná hmota tyto živiny poutá. Nutný je secí stroj pro setí do přemrzlé meziplodiny. Jako nejúčinnější varianta se v pokusech se simulátorem deště ukázala bezorebná technologie (BT-S), tzn. setí přímo do strniště přemrznutých meziplodin, kdy tato varianta způsobila v průměru snížení povrchového odtoku o 40 % a smyvu půdy až o 90 % oproti klasickému zpracování půdy. Za určitých okolností může tato varianta zcela zabránit vzniku povrchového odtoku. Varianta je nejúčinnější zejména při nižší půdní vlhkosti. Se zvyšující se vlhkostí půdy se účinnost snižuje, ale i tak je účinnost z vybraných technologií nejvyšší. Ostatní dvě vybrané varianty mají přibližně stejnou účinnost a lze je použít dle místních poměrů. Velmi pozitivně je hodnoceno i kypření půdy u širokořádkových plodin (pro omezení půdní krusty) a obohacení půdy o organickou hmotu.

Zpracoval/a: Ing. Vítězslav Vlček, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, xvlcek1@mendelu.cz