Anglicky: Long-Term Improvement in Surface Water Quality after Land Consolidation in a Drinking Water Reservoir Catchment
Zdroj: Dumbrovský M., Sobotková V., Šarapatka B., Váchalová R., Pavelková Chmelová R., Váchal J. (2015). Long-term improvement in surface water quality after land consolidation in a drinking water reservoir catchment. Soil & Water Res., 10: 49–55.
Klíčová slova: "ochranná pásma, ochrana vody a půdy, znečištění vody, land use; "
Dostupný z: http://www.agriculturejournals.cz/publicFiles/144427.pdf
Cílem bylo prozkoumat, jak opatření navržená na ochranu půdy a vody v rámci pozemkových úprav ovlivňují koncentrace živin v povrchových vodách vodárenské nádrže Hubenov (plocha povodí 34,5 km2) na Českomoravské vrchovině. Významná část povodí nad nádrží je součástí ochranného pásma.
Monitoring probíhal ve 2 subpovodích – na Maršovském potoce - 16.17 km2 (S1) a Jedlovském potoce - 18,33 km2 (S2) (je zde vybudován převod vody mezi dvěma povodími, obě do vodárenské nádrže).. Část povodí je odvodněna. Zemědělské vstupy dusíku a fosforu v organických a minerálních hnojivech byly počítány s využitím údajů ze tří zemědělských podniků, které hospodaří v povodí nad nádrží. Pozemkové úpravy proběhly v letech 1995 – 2000 na 85% pozemků v povodí nádrže. Po pozemkových úpravách proběhla revize ochranných pásem. Došlo k převodu orné půdy na TTP – 122 ha v povodí S1 a 766 ha v povodí S2. V rámci pozemkových úprav byly vybudovány protierozní meze, polní cesty a břehové travní pásy. Dále se přestaly pěstovat erozně náchylné plodiny na téměř 350 ha. Vodohospodářská a protierozní opatření zahrnovala zasakování drenáží do TTP namísto do podzemních vod, úpravu existujících protierozních příkopů, agronomická opatření (omezení hnojiv a nejlepší způsoby hospodaření) a budování malých vodních nádrží v místech soustředěného odtoku. Pozitivní vliv na hospodaření se zemědělskou půdou v povodí měly dotace vyplácené od roku 1995, zvýšila se ochota uživatelů půdy realizovat ochranná opatření. Meziplodiny se začaly používat ve větším měřítku a způsoby pěstování začaly být celkově šetrnější k životnímu prostředí.
Monitoring vodárenské nádrže probíhal 20 let (1990-2010), kdy byl sledován dusičnanový dusík, celkový P a nerozpuštěné látky. Výsledky monitoringu ukazují lineární trend poklesu koncentrací dusičnanového dusíku i celkového P po realizaci ochranných opatření. Po roce 2000 se koncentrace sledovaných ukazatelů stabilizovaly na nižších hodnotách. Průměrná koncentrace dusičnanového dusíku za období 1990 – 1999 (v povodí S1 byla 4,76 mg/l, S2 6,45 mg/l) se snížila v období 2000 – 2010 (na 3,73 mg/l v povodí S1 a 4,34 mg/l S2). Stejně tak koncentrace celkového fosforu poklesly v povodí S1 z průměru 0,08 mg/l a v povodí z S2 0,14 mg/l na hodnoty 0,07 mg/l a 0,05mg/l. Zároveň došlo i k poklesu koncentrací nerozpuštěných látek. Hodnoty dusičnanového dusíku odpovídají limitům Nitrátové směrnice. Ochrana a racionální využívání půdy v ochranných pásmech vodních zdrojů prostřednictvím pozemkových úprav nabízí potenciál k vytvoření pružného, ekologického a udržitelného zemědělství, které zohledňuje environmentální aspekty a estetické požadavky a současně požaduje rostlinnou výrobu podloženou vědeckými poznatky.
