Anglicky: A 10-day vacancy period after cleaning and disinfection has no effect on the bacterial load in pig nursery units
Zdroj: Luyckx, K., Millet, S., Van Weyenberg, S., Herman, L., Heyndrickx, M., Dewulf, J., De Reu, K. A 2016. 10-day vacancy period after cleaning and disinfection has no effect on the bacterial load in pig nursery units. BMC Veterinary Research, 12 (1): 236.
Klíčová slova: "odchovna selat, čištění a dezinfekce, doba mezi turnusy, mikrobiální kontaminace"
Dostupný z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/27760542
Průjem selat je jednou z nejčastějších příčin přímých i nepřímých ztrát v chovech prasat. Průjem odstavených selat je multifaktoriálního původu a významnou roli hraje průnik patogenů (Escherichia coli, Salmonella, Enterococcus spp.) a jejich rozšíření do celého trávicího traktu.
Dodržování hygieny chovného prostředí je jedním ze základních preventivních opatření v chovech hospodářských zvířat; je nedílnou součástí zásad správné chovatelské praxe i plánu biologické bezpečnosti (biosecurity). Proces čištění snižuje celkový počet mezofilních bakterií o 2 log KTJ/625 cm2; dezinfekce o 1,5 log KTJ/625 cm2. Účinnost čištění a dezinfekce přímo určuje úroveň infekčního tlaku působícího na nově nastájená zvířata. Doba mezi turnusy (tj. mezi vystájením a následným nastájením zvířat) je nezbytná součást prevence proti přenosu onemocnění. Žádné studie zatím nevěnovaly pozornost vlivu délky doby mezi turnusy na mikrobiální zátěž v odchovně selat.
Tato studie hodnotí dynamiku vývoje bakteriální kontaminace (mezofilní bakterie, bakterie Enterococcus spp., Escherichia coli, fekální koliformní bakterie a bakterie Staphylococcus aureus rezistentních na Meticilin (MRSA) v průběhu desetidenního období mezi turnusy v odchovnách selat. Enterococcus spp. a fekální koliformní bakterie jsou indikátory fekální kontaminace povrchů. Escherichia coli je používána jako vhodný ukazatel monitorování přítomnosti Salmonella spp.
Byly sledovány tři po sobě jdoucí doby mezi turnusy v délce 10 dní, ve 3 odchovnách selat. Mikrobiální kontaminace byla zjišťována před dezinfekcí a 1, 4, 7 a 10 den po dezinfekci. Dále byla v odchovnách selat měřena teplota a relativní vlhkost vzduchu. Celkový počet mezofilních bakterií před dezinfekcí dosahoval hodnoty (5,64 log KTJ/625 cm2). Signifikantně nejnižší (P<0,05) celkový počet mezofilních bakterií byl zjištěn 4 dny po dezinfekci (tj. 4,07 log KTJ/625 cm2). Celkový počet mezofilních bakterií se zvýšil o 0,6 log KTJ/625 cm2 10 den po dezinfekci.
Nebyl prokázán statisticky významný rozdíl u ostatních mikrobiologických ukazatelů (Escherichia coli, fekální koliformní bakterie, MRSA) mezi jednotlivými odběry.
Po dezinfekci byly signifikantně (P<0,01) nejvíce kontaminovány celkovým počtem mezofilních bakterií (tj. 5,32 log KTJ/625 cm2) a bakteriemi Enterococcus spp. (tj. 95 % vzorků bylo pozitivních) napájecí niply. Naproti tomu krmný žlab byl statisticky významně (P<0,01) nejčistším místem, kde celkový počet mezofilních bakterií dosahoval hodnotu 3,53 log KTJ/625 cm2 a bakterie Enterococcus spp. (50% pozitivních vzorků).
Teplota stájového vzduchu mezi turnusy se pohybovala od 15 do 16 oC a relativní vlhkost kolísala od 57 do 67 %. Teplota a relativní vlhkost vzduchu v odchovnách selat v průběhu 10 dní mezi dvěma turnusy neměla významný vliv na dynamiku sledovaných mikrobiálních ukazatelů. Výsledky této studie naznačují, že prodloužení doby mezi turnusy v odchovnách selat na 10 dní po dezinfekci bez dalších opatření biosecurity nemá žádný vliv na mikrobiální zátěž prostředí mezofilními bakteriemi, bakteriemi E. coli, fekálními koliformními bakterie, bakteriemi MRSA a Enterococcus spp.
