Anglicky: Claw disorders in dairy cattle: Effects on production, welfare and farm economics with possible prevention methods
Zdroj: Alvergnas, M., Strabel, T., Rzewuska, K., Sell-Kubiak, E. 2019. Claw disorders in dairy cattle: Effects on production, welfare and farm economics with possible prevention methods. Livestock Science, 222, 54-64.
Klíčová slova: "choroby paznehtů, prevence onemocnění, dojený skot"
Dostupný z: https://doi.org/10.1016/j.livsci.2019.02.011
Choroby paznehtů a kulhavost jsou na celém světě považovány za jedny z nejvýznamnějších a nejúpornějších problémů v chovech dojených krav. Bylo odhadnuto, že v Evropě je jimi postiženo až 75 % krav. Např. 70 % krav ve Velké Británii a 40 až 81 % krav v Nizozemí se alespoň jednou za život s tímto onemocněním potýkalo. Frekvence výskytu chorob paznehtů bývá navíc farmáři podceňována, protože většina z nich se může nacházet v subklinickém stádiu a nemusí být na první pohled zřejmá, tj. neprojevuje se kulháním. Výskyt chorob je ovlivňován faktory jako např. plemeno, management stáda, chovatelské prostředí nebo genetický základ. Pro zlepšení zdraví paznehtů je nezbytné, aby chovatel detekoval onemocnění už v jeho raném stádiu. Choroby paznehtů jsou infekčního a neinfekčního původu. Infekční onemocnění jsou způsobována bakteriemi, viry a parazity a mezi nejznámější patří dermatitis digitalis (zánět pokožky prstu) a dermatitis interdigitalis (zánět pokožky v meziprstí). Mezi neinfekční onemocnění patří různé deformace paznehtu a rovněž choroby související s metabolickými poruchami, např. bachorovou acidózou.
Nejčastějším a ekonomicky významným fyziologickým důsledkem problémů s paznehty je ztráta užitkovosti. V rámci několika provedených studií bylo odhadnuto, že ztráta produkce mléka za laktaci se u holštýnských krav pohybovala nejčastěji od 300 do 600 kg. Kulhavost dále zhoršuje všechny reprodukční ukazatele, snižuje příjem krmiva a v důsledku toho ovlivňuje tělesnou hmotnost a kondici. Je jedním z faktorů, který rozhoduje o vyřazení krávy ze stáda. Všechny zmíněné negativní dopady chorob paznehtů vedou k ekonomickým ztrátám, které je však obtížné přesně stanovit. V jedné z nedávných studií zohledňující výsledky 77 holandských chovů s průměrnou užitkovostí 8218 kg mléka byly ztráty spojené s tímto onemocněním odhadnuty v intervalu 23 až 83 € na krávu a rok.
Prvním krokem ke zlepšení zdravotního stavu paznehtů je pravidelná kontrola a stanovení diagnózy. Včasná detekce problému umožní rychlou reakci a efektivní léčbu. Ačkoli je pravidelná kontrola drahá a v některých případech může být zatížena subjektivním názorem paznehtářů, právě od nich pochází nejvíce důvěryhodná data o stavu paznehtů jednotlivých krav. Existuje řada komplexních návodů a programů, jak výskyt problémů s paznehty redukovat. Lze využít např. systému, který na základě měření tlaku jednotlivých končetin na podložku odhalí kulhavé zvíře. Další možností je měření teploty povrchu paznehtu, která se zvýší i několik týdnů předtím, než se projeví viditelné znaky onemocnění. Zásadní je správná a pravidelná úprava paznehtů, která má jak preventivní tak léčebný účinek. Další preventivní metodou jsou koupele končetin. Jako velmi účinný je zmiňován roztok CuSO4, který však není příliš šetrný k životnímu prostředí. Alternativou je proto použití biodegradovatelných produktů obsahujících např. organické kyseliny a tea tree olej. Zásadní je rovněž použití vhodného ustájení a faktory, které je zapotřebí zohlednit, jsou podlahový materiál, hustota osazení, odstraňování hnoje a celková hygiena, podestýlka atd. Významná a v současnosti často využívaná je rovněž genetická selekce na zdraví paznehtů.
