Anglicky: Housing, management characteristics, and factors associated with lameness, hock lesion, and hygiene of lactating dairy cattle on Upper Midwest United States dairy farms using automatic milking systems
Zdroj: Salfer, James A., Siewert, Justin M., Endres, Marcia I. 2018. Housing, management characteristics, and factors associated with lameness, hock lesion, and hygiene of lactating dairy cattle on Upper Midwest United States dairy farms using automatic milking systems. J. Dairy Sci.101:1427-1435.
Klíčová slova: "automatické dojení, kulhání, robotické dojení"
První automatický dojící systém (AMS) byl instalován na komerční mléčné farmě v Nizozemí v roce 1992. Do AMS chodí dojnice samy a jsou podojeny bez lidské intervence, pouze s výjimkou malého procenta krav, které musí být ošetřovatelem do AMS dovedeny, když překročí maximální povolený interval mezi dojeními. AMS jsou dnes používány po celém světě a to v různých typech ustájení a managementu. V posledních letech rostoucí počet farem v Severní Americe zavádí z různých důvodů AMS, zejména za účelem zlepšení managementu stáda a úspory lidské práce. Cílem této průřezové studie bylo popsat ustájení a praktiky managementu na farmách dojeného skotu používajících AMS a dále zjistit spojitosti mezi těmito aspekty a třemi hlavními indikátory welfare, tzn. výskytem kulhání a poranění hlezen u krav a hygienou. Data byla shromážděna od června do září roku 2012 z 54 farem v Minnesotě a Wisconsinu. V době sběru dat představovaly tyto farmy více než 85 % farem s AMS v těchto dvou státech. Na většině farem bylo chováno plemeno holštýn, na jedné farmě plemeno jersey. Průměrná velikost stáda (medián) byla 120 dojnic.
Střední hodnota počtu AMS jednotek na farmu (medián) byla 2. Zhruba 30 % farem mělo roboty značky DeLaval VMS a 70 % Lely Astronaut AMS. Průměrná užitkovost byla 33,2 ± 5,3 kg. Ze 49 stád s volným ustájením, 55 % používalo lože s matracemi, 31 % pískové lože a 14 % vodní matrace. Zbývajících 5 stád mělo k dispozici kompostové lože. Odkliz hnoje/kejdy byl ve 46 % prováděn automatickou shrnovací lopatou, ve 26 % manuálně a v menších procentech byly používány roštové podlahy s nebo bez shrnovacích lopat. Studie dále popisuje další prvky ustájení a managementu, např. ventilaci a osvětlení, koupele paznehtů, pohyb krav k AMS, proces adaptace krav na dojení v AMS atd. Povrch loží pro odpočinek krav měl významnou spojitost s výskytem kulhání, poranění hlezen i čistotou krav. Farmy s pískovým a kompostovým ložem měly významně nižší výskyt kulhavosti než farmy s klasickými matracemi, vodními matracemi a matracemi s přístupem na pastvinu (17,2 a 17,4 % vs. 30,5 %, 25,0 a 22,6 %). Výskyt vážných poranění hlezen byl podobný ve stádech s pískovými a kompostovými loži a s vodními matracemi a významně nižší než ve stádech s klasickými matracemi. A stáda s pískovými loži měla významně nižší výskyt znečištěných krav oproti ostatním systémům. Rovněž způsob odklizu hnoje měl významnou spojitost se znečištěním krav, kdy nižší výskyt byl při manuálním odklizu.
