Zdroj: Duras, J. 2019. Česká fosforová platforma. In: Fosfor – aktuální otázky a řešení. Povodí Moravy, Brno. ISBN 978-80-907141-1-3

Klíčová slova: "nakládání s fosforem, eutrofizace, čištění odpadních vod, recyklace fosforu"

Dostupný z: http://www.pmo.cz/download/sbornik-fosfor-2019-pro-web.pdf

---

V Evropě byl fosfor zařazen na listinu 20 kriticky ohrožených nerostných surovin a už nyní se začíná projevovat jeho nedostatek. V roce 2013 tak byla založena Evropská fosforová platforma (European Sustainable Phosphorus Platform - ESPP). Lidstvo si velmi pozvolna začíná uvědomovat, že známé zdroje fosforu budou brzy vyčerpány. Poté ho v půdě bude méně a méně. Podle výpočtů bude Země bez fosforu schopná uživit pouze jednu miliardu obyvatel. Spotřeba fosforu roste a společně s tím roste i jeho cena. Navzdory tomuto faktu se s touto surovinou velmi plýtvá. S klimatickou změnou, dlouhotrvajícím suchem a nedostatkem vody způsobuje velké množství fosforu problémy především vodohospodářům. Do řek se dostává ve velkém množství prostřednictvím odpadních vod z měst i obcí a splachů z hnojených polí. Představuje hlavní živinu pro sinice a jednu z hlavních příčin eutrofizace vody. Pětileté období sucha v České republice výrazně umocnilo nežádoucí účinky fosforu na vodní ekosystémy.

Česká fosforová platforma (ČFP) byla založena v roce 2017, v té době to byla desátá platforma na světě, zabývají se buď přímo problematikou fosforu nebo živinami obecně. Hlavní motivací založit ČFP bylo velmi neuspokojivé zvládání eutrofizace našich vod. Jedná se o proces, který je na dostupnosti fosforu úzce závislý. O eutrofizaci se mluví v souvislosti s čištěním odpadních vod, důležitá je i otázka emisí fosforu z plošných zdrojů, tj. ze zemědělství nebo z rybářské produkce.

Hlavní příčinou eutrofizace vod je velmi benevolentní legislativa, která umožňuje neúnosně vysoké emise sloučenin fosforu s odpadními vodami do vodního prostředí. V ČR zatím neexistuje žádný provoz s recyklací fosforu. Pro hospodaření s fosforem jsou klíčové všechny oblasti, kde je fosfor produkován, zpracováván, nebo může způsobit problémy. Ať už svým nedostatkem, nebo naopak nadbytkem. Kritická místa musí být teprve stanovena, avšak již dnes je jisté, že klíčovými sektory jsou vedle odpadních vod i zemědělství, trh s hnojivy a jejich výroba. Z této základny se rozlévá problematika do potravinářství a obchodu. I některá další průmyslová odvětví jsou závislá na fosforu.

V posledních letech se ukazuje, že k významným emisím sloučenin fosforu do vod dochází z jednotných stokových sítí měst a obcí za deště, kdy voda ze zpevněných ploch propláchne kanalizační řad a odlehčením vnese obrovské množství znečištění do recipientu. Řešením je změna komplexního přístupu k hospodaření s vodou a tedy i živinami v intravilánu. Zjednodušeně lze konstatovat, že v současné době jsou vstupu fosforu ze zemědělství méně významné než z odpadních vod, avšak tato situace se může změnit s posílením živočišné výroby. Půdy v ČR jsou většinou spíš chudé na fosfor a ke splachům biologicky dostupného fosforu příliš nedochází.

Z hlediska koloběhu fosforu je zemědělství důležitou oblastí nejen pro svou enormní spotřebu fosfátů, ale i místem, kde fosfor uniká ze systému, zejména do povrchových vod. S problémem plošných zdrojů fosforu úzce souvisí i problém eroze a degradace půdy a celková destrukce krajiny v ČR.

ČFP chce přispět k soběstačnému a udržitelnému hospodaření s fosforem v rámci ČR, to zejména cestou zvýšené účinnosti využívání fosforu v zemědělství a v potravinářském průmyslu a podporou recyklace fosforu (a dalších živin) při hospodaření s odpady, včetně čištění komunálních a průmyslových odpadních vod. Očekává se tak i snížení zatížení povrchových vod fosforem a omezení eutrofizace vod.