Anglicky: The future of phenomics in dairy cattle breeding
Zdroj: Cole, J.B, Eaglen, S.A.E., Maltecca, C., Mulder, H.A., Pryce, J.E. 2020. The future of phenomics in dairy cattle breeding. Animal Frontiers 10 (2), 37 – 44.
Klíčová slova: "fenomika, fenotyp, genomika, welfare"
Dostupný z: https://doi.org/10.1093/af/vfaa007
Fenomika se zabývá studiem fenotypů, měřitelných vlastností či rysů jedince, které jsou základem realizace všech šlechtitelských programů. Chov dojeného skotu je stále komplexnější, což vyžaduje celoživotní sledování všech aspektů užitkovosti a životních projevů zvířat. Důraz ve šlechtění se přesunuje od znaků souvisejících s produkcí ke znakům efektivity, zdraví, odolnosti a welfare. Úkolem fenomiky je poskytovat informace, na základě kterých lze provádět rozhodnutí na úrovni faremního managementu i v rámci úsilí o genetický pokrok. Využití genomických postupů v současnosti napomáhá k rychlejšímu dosahování genetického zisku, avšak důraz na genomiku často odvádí pozornost od důležitosti fenotypu. Genomická selekce však může zlepšit jenom to, co lze měřit.
Současný zájem o fenotypy zvířat souvisí s rozvojem nové generace elektronických senzorů, které mohou být využity ke shromažďování detailních měření vlastností zvířat a chovného prostředí, a to v reálném nebo téměř reálném čase. Cílem tohoto úsilí není nezbytně nahradit v současnosti měřené vlastnosti novými, ale identifikovat nové zdroje korelovaných informací, které lze získávat ve velkém měřítku. Nové technologie lze využít ke sběru dat týkajících se fentotypů, jejichž měření standardními metodami je obtížné, pracné a drahé. Příkladem je sledování příjmu krmiva u jednotlivých zvířat, které lze alternativně měřit pomocí počítačového vidění (analýza videa v reálném čase). Velký potenciál se nachází i v detailnější analýze vzorků mléka odebíraných při kontrole užitkovosti, protože některé mléčné komponenty mohou být korelovány s aktuálním fyziologickým stavem zvířete.
Dojnice s vysokou užitkovostí vyžadují optimální chovné prostředí a včasné provádění rozhodnutí a zásahů na základě aktuální situace. K tomu mohou posloužit častější analýzy složek mléka (tuk, bílkoviny, laktóza, močovina, mastné kyseliny, počet somatických buněk) a monitorování aktivity s cílem identifikovat změny v chování zvířat související s nástupem říje, kulhavostí nebo zdravotním stavem. Důležitá je rovněž integrace jednotlivých druhů informací získávaných na farmě v reálném čase, např. složení krmné dávky v závislosti na počasí. Alternativní informace o zdraví zvířat poskytují i data zaznamenávaná automatickými dojícími systémy, např. nádoj na jedno dojení nebo charakteristiky struků a vemene. Technologie by měly mít potenciál v reálném čase chovateli poskytovat informace, pomocí kterých se vyhne problémům dříve, než se tyto stanou akutními. Nová data by měla doplňovat intuici a zkušenost chovatele a napomáhat k lepším rozhodnutím v managementu chovu. V současnosti nelze opomíjet ani fakt, že např. real-time monitorování zdravotního stavu a welfare zvířat může mít velkou marketingovou cenu ve vztahu ke konečnému spotřebiteli.
Problémem může být, že mnoho nových technologií je chráněno vlastnickými právy a jejich metody tak postrádají nezávislé vyhodnocení. Vyhodnocení dat je mnohdy nedostatečně zdokumentováno, protože je považováno za obchodní tajemství. Zásadní pro moderní technologie je, aby byly dostupné, praktické a musí usnadňovat práci. Množství dat, která jsou senzory a dalšími nástroji generována, je obrovské, a nemělo by se stát, že jejich interpretace faremním personálem bude vyžadovat neúměrné pracovní zatížení.
