Anglicky: Biocheck.UGent: A quantitative tool to measure biosecurity at broiler farms and the relationship with technical performances and antimicrobial use
Zdroj: Gelaude, P., Schlepers, M., Verlinden, M., Laanen, M., Dewulf, J. (2014). Biocheck.UGent: A quantitative tool to measure biosecurity at broiler farms and the relationship with technical performances and antimicrobial use. Poultry Science, 93, 1–12.
Klíčová slova: "well-being, biosecurity , kvantifikační nástroj, brojler"
V intenzivních chovech zaměřených na výkrm brojlerů má každé ohnisko nákazy výrazný dopad nejen na zdravotní stav a welfare, ale samozřejmě i na produkční ukazatele a ekonomickou rentabilitu chovu. Postupné zkracování doby výkrmu v důsledku zlepšeného genetického potenciálu a úrovně výživy brojlerů vede ke zvýšení počtu turnusů v průběhu roku a současně ke zkrácení doby na sanitaci haly mezi jednotlivými turnusy.
Bodový systém Biocheck.UGent byl vyvinut pro posouzení a kvantifikaci úrovně biosecurity (biologické bezpečnosti) v chovech brojlerů. Je rozdělen na dvě hlavní oblasti, a to na externí a interní biosecurity. Každá tato část se dále člení do jednotlivých subkategorií. Externí biosecurita se skládá z 8 subkategorií: nákup jednodenních kuřat, přeprava kuřat, krmení a napájení, odstraňování trusu a uhynulých ptáků, vstup návštěvníků a personálu, materiál, biologičtí vektoři, umístění farmy. Interní biosecurity zahrnuje pouze 3 subkategorie: management zdraví, čištění a dezinfekce a opatření před šířením infekce mezi jednotlivými halami. Celý dotazník obsahuje 79 otázek, z toho 51 otázek pokrývá oblast externí biosecurity a 28 otázek oblast interní biosecurity. Jedinečnost tohoto bodového systému je v tom, že zohledňuje relativní důležitost různých aspektů biosecurity. Výsledkem je vážené skóre hodnocení rizika. Na základě odpovědí uvedených v dotazníku může chovatel získat celkové bodové hodnocení od 0 do 100.
Skóre pro každou subkategorii biosecurity lze porovnat s národními průměry. To umožní chovateli srovnávat své výsledky hodnocení s dalšími chovy v jeho zemi. Současně tento systém umožňuje vyhodnotit vývoj úrovně biosecurity na dané farmě v průběhu času. V případě, že bude analýza hodnocení úrovně biosecurity používána na území jednoho státu, je možné touto cestou odhalit vysoce rizikové oblasti potenciálního šíření infekčních nemocí. To může být významná součást epizootologické surveillance (bdělosti), např. v případě infekčních onemocnění s přírodní ohniskovostí.
I když byly pro hodnocení úrovně biosecurity vybrány chovy brojlerů na základě dobrovolného rozhodnutí belgických chovatelů, byly v různých chovech zjištěny velké rozdíly v úrovni biosecurity. Interní skóre biosecurity se pohybovalo v rozmezí od 54 do 87 bodů a externí skóre biosecurity kolísalo od 55 do 72 bodů.
Tyto dosažené výsledky ukázaly, že i přes nesporný význam biosecurity je v mnoha chovech dodržování mnoha zásad biologické bezpečnosti stále nedostatečné. Přestože je produkce drůbežího masa všeobecně vnímána jako jedno z nejrozvinutějších odvětví živočišné výroby, je v oblasti biosecurity stále co zlepšovat.
V průběhu této dlouhodobé studie došlo ve sledovaných chovech brojlerů ke zvýšení úrovně biosecurity s následným zvýšením indexu produkce (o 14 bodů) a současně ke snížení spotřeby antimikrobiálních látek o 29 %. Ačkoliv závislost mezi úrovní biosecurity, zdravím a produkčními ukazateli však nebyla prokázána, dosažené výsledky naznačují, že zvýšení úrovně biosecurity může mít s největší pravděpodobností vliv na snížení spotřeby antimikrobních látek ve výkrmu brojlerů.
| Přílohy |
 gelaude-et-al-2014.docx |