Anglicky: Associations between Streptococcus uberis strains from the animal environment and clinical bovine mastitis cases
Zdroj: Wente, N., Klocke, D., Paduch, J-H., Zhang, Y., tho Seeth, M., Zoche-Golob, V., Reinecke, F., Mohr, E., Krömker, V. (2019). Associations between Streptococcus uberis strains from the animal environment and clinical bovine mastitis cases. Journal of Dairy Science, 102(10), 9360-9369
Klíčová slova: "streptococcus uberis, mastitis, prostředí, pfge, epidemiologie"
Dostupný z: https://doi.org/10.3168/jds.2019-16669
Streptococcus uberis je nejčastěji izolovaný patogen mléčné žlázy, způsobuje klinické akutní a opakující se mastitidy, vedoucí k velkým ekonomickým ztrátám. S. uberis je velmi problémový patogen, má několik mechanismů, jak se vyhnout imunitním obranným reakcím mléčné žlázy a také účinku antibiotik. Ačkoliv ho řadíme mezi patogeny environmentální, některé kmeny vykazují různou míru kontagiozity.
Cílem této studie bylo popsat převládající model šíření intramamární infekce S. uberis na úrovni farmy porovnáním kmenů S. uberis izolovaných ze vzorků klinické mastitidy a kmenů izolovaných z různých míst prostředí krav.
Ve studii odebírali čtvrťové vzorky mléka dojnic s klinickou mastitidou na 15 farmách v Německu a na stejných farmách odebírali vzorky z 8 různých míst v prostředí (vnitřní povrch strukového násadce, napajedla (na pastvině a ve stáji), čekárna před dojírnou, výstupní oblast dojírny, podestýlka, průchod na pastvinu, oblast pastviny, kde krávy lehávají). Ke kultivacím využívali selektivní agary a záchyt S. uberis byl konfirmován pomocí PCR. U 237 izolátů S. uberis byla provedena pulsní gelová elektroforéza (PFGE) k určení, které izoláty z prostředí se shodují s izoláty z klinické mastitidy.
S. uberis byl zachycen ve všech osmi vybraných lokalitách prostředí, ale izoláty identické s mastitidními byly zachyceny jen ve čtyřech z nich - v čekárnách před dojírnou, v průchodu na pastvinu, na vnitřním povrchu strukového násadce a v napajedlech ve stáji.
Místem s nejvyšším výskytem S. uberis byla čekárna před dojírnou, protože se zde dojnice shromažďují a nachází se zde zvýšené množství výkalů. Těsně před dojením dochází také k odkapávání mléka s mastitidním patogenem. Izoláty identické s mastitidními byly také zachyceny ve stěrech z vnitřního povrchu strukového násadce, což podporuje tvrzení o kontagiózním šíření z krávy na krávu.
Izoláty S. uberis vykazovaly vysokou variabilitu i v rámci jedné farmy. Identické kmeny, které byly zachyceny z klinických mastitid, byly zachyceny u různých farem na různých místech v prostředí a jejich šíření se tedy jeví jako specifické pro danou farmu.
K zavedení účinných kontrolních opatření v chovu je proto nutné znát, jaké kmeny S. uberis se v konkrétním chovu vyskytují, kde je jejich zdroj a jakým způsobem se šíří. K tomuto účelu nám nezbytné informace poskytnou molekulární metody jako například PFGE.
