Anglicky: EU ambition to build the world’s leading bioeconomy—Uncertain times demand innovative and sustainable solutions
Zdroj: John Bell, Lino Paula, Thomas Dodd, Szilvia Németh, Christina Nanou, Voula Mega, Paula Campos European Commission, Brussels, Belgium. 2018. EU ambition to build the world’s leading bioeconomy—Uncertain times demand innovative and sustainable solutions. New Biotechnology 40: 25–30.
Klíčová slova: "bioekonomie, evropská komise, biohospodářství, oběhová ekonomika"
Dostupný z: https://doi.org/10.1016/j.nbt.2017.06.010
Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. implementuje nové přístupy týkající se BIOEKONOMIE do své problematiky řešení. Jednou z těchto činností se shromažďování informací, jaké budou opatření a podpora pro výzkum v této oblasti. Tento článek nastiňuje současný kontext a vývoj evropské bio-ekonomické strategie. Analyzuje současnou situaci, výzvy a potřebná opatření EU. Evropská komise se zavázala přezkoumat a aktualizovat strategii biologického hospodářství. Nové příležitosti k realizaci konkurenceschopné, oběhové a udržitelné ekonomiky nabízí právě zmiňovaná bio-ekonomie se stabilní průmyslovou základnou, která je méně závislá na fosilním uhlíku. Udržitelná bio-ekonomie mj. přispívá ke zmírnění klimatických změn, kdy oceány, lesy a půda slouží jako hlavní rezervoár pro ukládání uhlíku.
Zemědělsko-potravinářský sektor
Z hlediska přírodních zdrojů se výroba potravin podílí nejvyšší mírou na spotřebě globálních zdrojů sladké vody. Výroba potravin a zemědělství se ze 70% podílí na spotřebě vody, se známými účinky nadměrného využívání, degradace půdy a snížené kvality vody.
Sektor potravinářství vyžaduje přibližně 30% celkové světové poptávky po energiích potřebné pro přípravu půdy, zemědělské vstupy, chov hospodářských zvířat, řízení, zavlažování, sklizeň a přepravu plodin a zpracování potravin. Celkově vzato, současná produkce potravin se z 60% podílí na globální suchozemské ztrátě biologické rozmanitosti a z 30% na celkovém množství emisí skleníkových plynů. Současný globální potravinový systém je silně závislý na zvyšující se míře pěstování monokulturních plodin náročných na vstup a chovu hospodářských zvířat v průmyslovém měřítku, přičemž vysoce závisí na chemických hnojivech, pesticidech a preventivním použití antibiotik, což má negativní dopad na životní prostředí a zdraví obyvatelstva. Přispívají také činnosti v oblasti zpracování potravin k degradaci životního prostředí s nadměrným využíváním vody a energií. Cílem je produkovat kvalitní potraviny. To vyžaduje holistický přístup k potravinovému systému podpořenému udržitelností, interakce pevniny a moře a vytvoření celého „potravinového hodnotového řetězce“ a trvale udržitelného systému, a to jak řízením procesů v půdě, hospodařením s dostupnou vodou a mořskými zdroji, tak dalšími specifickými výrobními vstupy (živiny, energie, přípravky na ochranu rostlin, zařízení) do potravinového řetězce včetně sklizně, skladování, zpracování, balení, distribuce, přípravy a spotřeby, jakož i toky odpadů. Dále jsou potřeba investice do inovativních řešení a jejich rozšiřování tak, aby byl potravinový systém udržitelnější, pružnější a odpovědnější, rozmanitý, konkurenceschopný a inkluzivní.
Definování požadavků pro bio-ekonomický výzkum umožní EU zlepšit nástroje pro správu a podporu biologických zdrojů, potravin a výrobků na bázi biologických produktů a otevření nových a diverzifikovaných trhů v EU. Tyto kroky povedou k vyrovnání se s globální populací, rychlým vyčerpáním přírodních zdrojů, zvyšujícími se environmentálními tlaky a klimatickou změnou. Strategie Evropa 2020 vydaná evropskou komisí považuje biohospodářství za klíčový prvek inteligentního a zeleného růstu v Evropě.
V tomto ohledu má velký potenciál také rozvoj biohospodářství v Evropě: velký potenciál pro udržení a udržitelný hospodářský růst při současném respektování limitů naší biosféry, vytváření prosperity a mnoho vysoce hodnotných pracovních míst ve venkovských, pobřežních a průmyslových oblastech, kde jsou velmi potřeba, v závislosti na snižování závislosti na fosilním uhlíku a zlepšení ekonomické a environmentální udržitelnosti primárních zdrojů ve výrobním a zpracovatelském průmyslu. Tento vývoj biohospodářství proto významně přispěje k politickým cílům, včetně zmírnění dopadů změny klimatu, jak je uvedeno v Pařížské dohodě COP21, a přispěje k dosažení cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje, oběhového hospodářství a dalších cílů EU, jako je vytváření pracovních míst, růst a konkurenceschopnost a produkty a procesy efektivní z hlediska zdrojů.
