Zdroj: Novák,P., Fučík, P. (2017). Aktuálně k druhé etapě zpracování dokumentace OPVZ VN Švihov na Želivce. AGRObase-informační noviny Agrární komory ČR.(2) 27-28.
Klíčová slova: "ochrana povrchových vod, lpis, povodí vltavy, zatravnění"
Dostupný z: http://www.apic-ak.cz/data_ak/17/a/AGRObase1703.pdf
Dne 27. ledna 2017 bylo Krajským úřadem Středočeského kraje, Odborem životního prostředí a zemědělství zveřejněno oznámeni o návrhu opatření obecné povahy ve věci změny ochranných pásem vodárenské nádrže Švihov na Želivce - 2. etapa., kde předkladatelem je správce vodního toku a nádrže, tedy Povodí Vltavy s. p. (PVL). Proti tomuto návrhu byla ze strany nevládních organizaci, vlastníků a uživatelů půdy, podnikatelů, podniků, živnostníků, obcí a měst vznesena řada námitek a připomínek, na základě čehož byl tento návrh ze strany Povodí Vltavy vzat zpět. Cílem tohoto článku je vysvětlení některých skutečností, jak a proč byl tento návrh zpracován.
Návrh druhé etapy OPVZ VN Švihov byl zpracován ve spolupráci Výzkumného ústav meliorací ochrany půdy, v.v.i.s Hydroprojekou CZ, a.s. a Vodohospodářským rozvojem a výstavbou a.s. Pro analýzu byla použita i starší data z profilů monitoringu jakosti vod Zemědělské vodohospodářské správy a z profilů Povodí Vltavy, s.p., stav využiti území byl aktualizován na základě podkladů informačního systému LPIS, včetně jeho ověřovaní terénním průzkumem. Pracovní postup byl prováděn v souladu s interní metodikou PVL „Metodika pro zpracování dokumentace ochranných pasem II. stupně – zón diferencované ochrany vodárenských nádrží Povodí Vltavy, s.p.“ Vedle dat monitoringu jakosti vod byly pro zpracovaní projektu použity aktuální informační vrstvy GIS potřebné k dalším analýzám území: data BPEJ, LPIS,DIBAVOD, ZABAGED, mapy odvodnění měřítku 1 : 10 000 bývalé ZVHS,ortofoto snímky atd.
Metodika zpracování vychází z obecně platných principů speciální ochrany vod:
- stabilizace kritických zdrojových lokalit plošného zemědělského znečištěni(infiltrační plochy) zejména ve vazbě na stavby odvodnění (meliorace) z důvodu zvýšení retence vody a omezování vyplavování rizikových látek do povrchových a podzemních vod,
- omezeni erozních smyvů nad platný rámec DZES (dříve GAEC), zejména stabilizaci přechodu orná půda – les, formou ochranných pasů (bufferů),
- ochrana okolí vodních ploch a vodních toků (tzv. přímá ochrana) prostřednictvím pásů trvalých travních porostů.
V rámci zpracování vlastní dokumentace byly navrhovány projektovým týmem dva základní typy opatření - zatravnění a způsob hospodaření. Zatravnění, s ohledem na předpokládané negativní postoje ze strany zemědělců, bylo navrženo v minimálním rozsahu 77 ha a bylo cíleno na nejrizikovější lokality. Způsob hospodaření (na ploše 8365 ha) byl definován obecně s ohledem na již známou zkušenost poměrně dlouhodobého procesu projednávání první etapy, kdy některé zásady správného způsobu hospodaření jsou již obsažené v jiné časti povinných požadavků platné zemědělské politiky, například v Nitrátové směrnici.
Významným negativem současného využiti území v Povodí VN Švihov na Želivce jsou nesoulady mezi stávajícím využitím pozemků (orná půda) a stavem vedeným v katastru nemovitosti (trvalý travní porosty). Jedním ze základních požadavků vlastního návrhu OPVZ je uvedení reálného stavu využití do souladu se stavem v katastru nemovitosti, což je povinností vlastníka.
Autoři článku doporučují otevřený dialog všech zainteresovaných subjektů, který jako jediný může vést ke shodě nastavení omezení zemědělské činnosti v povodí a konstruktivní podobě finálního dokumentu opatření obecné povahy změny ochranných pasem VN Švihov, které nakonec musí vyústit v zajištěni požadované jakosti vody ve VN Švihov pro další generace.
