Anglicky: Crop planting date matters: Estimation methods and effect on future yields
Zdroj: Dobor, L., Barcza, Z., Hlásny, T., Árendás, T., Spitkó, T., Fodor, N. 2016. Crop planting date matters: Estimation methods and effect on future yields. Agricultural and Forest Meteorology, Vol. 217, 275-276.
Klíčová slova: "modely, výnos plodiny, datum založení porostu, ozimá pšenice, kukuřice"
Dostupný z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S016819231630212X
Zabezpečení potravin je jedním z nejdůležitějších globálních úkolů s ohledem na neustále rostoucí populaci obyvatelstva Země. V celosvětovém měřítku zahrnuje orná půda ~ 12% souše. Produktivita zemědělských pozemků je značně ovlivněna technologiemi pěstování plodin (např. výsadbou, zavlažováním, hnojením, obděláváním, sklizní, regulací plevele aj.) a jejich načasováním. Udržitelná zemědělská produkce je v podstatě nutná k tomu, aby poskytovala potravu pro obyvatelstvo a krmivo pro zvířata. Se změnami klimatu nastává potřeba vytvářet adaptivní nástroje, které umožní optimalizovat termín založení porostu. Ve stávajících modelech jsou agrotechnické lhůty určeny konkrétním termínem výsadby nebo prostřednictvím místních zvyklostí, které závisí na různorodých podmínkách prostředí. Avšak pravidla výpočtu termínu založení porostu jsou ve stávající literatuře vzácná.
Studie je proto zaměřena na vytvoření metody, která by mohla spolehlivě odhadnout optimální termín založení porostu na základě teploty půdy a půdní vlhkosti, a poskytnout tak nástroj reagující na změny klimatu. Během let 2001 až 2010 bylo v 294 zemědělských podnicích v Maďarsku provedeno šetření, při kterém byla získána data použita k validaci metod určující optimální založení porostu.
Vliv změny klimatu na načasování optimálního termínu založení porostu byl vyhodnocen pomocí souboru deseti projekcí změny klimatu. Meteorologické a půdní údaje byly získány z databází: „Databáze pro klimatické změny v zemích střední Evropy“ (FORESEE) a „Databáze půdy a terénu“ (SOTER). Ve srovnání se současným stavem analýza předpovídá posun optimálního výsevu kukuřice přibližně o 12 dní dříve a pozdějšího termínu výsevu pro ozimou pšenici přibližně o 17 dní pro období let 2071-2100.
Výsledky studie ukázaly, že současné termíny výsevu kukuřice by měly být podle předchozího průběhu vegetace na jaře změněny. Naproti tomu by se měly zachovávat v současné době používané agrotechnické lhůty pro založení porostů ozimé pšenice, aby se zabránilo ztrátě výnosů souvisejících se změnou klimatu. Analýzy ukázaly, že navrhované metody odhadu optimálního termínu výsevu jsou vhodnější než jiné testované metody. Výhodou těchto nových metod je, že mohou být použity i pro jiné plodiny.
