Anglicky: Absorption and distribution of foliar-applied Zn (70Zn) in maize and wheat grown with low or adequate Zn supply
Zdroj: Rehman R., Ozturk L., Cakmak I. Faculty of Engineering and Natural Sciences, Sabanci University, Istanbul, 34956, Turecko Rehman R., Ozturk L., Cakmak I. (2017): Absorption and distribution of foliar-applied Zn (70Zn) in maize and wheat grown with low or adequate Zn supply. In: Sborník z XVIII International Plant Nutrition Colloquium, 19-24 Srpen 2017, Kodaň, Dánsko: 515-516
Klíčová slova: "zinek; nedostatek; foliární aplikace; hydroponická výživa; plodiny"
Nedostatek výživy zinkem se týká přibližně dvou miliard lidí na Zemi, především v rozvojových zemí. Účinnost aplikace zinku na výnosy plodin a koncentrace zinku v rostlinách závisí na více faktorech, na samotné plodině, její odrůdě a způsobu aplikace zinku. Bylo zjištěno, že kukuřice je citlivější na nedostatek zinku než pšenice a foliární aplikace zinku zvýšila koncentrace Zn v pšenici, ale jen málo v kukuřici pravděpodobně kvůli nižší schopnosti kukuřičných listů absorbovat živiny v porovnání s listy pšenice. Vliv foliární aplikace Zn na rostliny pěstované v živném roztoku s nízkou 10-8 M a optimální 10-6 M koncentrací Zn byl sledován na rostlinách po
18 dnech růstu, kdy byl na 2. list rostliny naaplikován roztok Zn o koncentraci 0,05% síran zinečnatý a 0,02% surfaktant Plantacare, přičemž na listy kukuřice bylo naaplikováno 24 a na listy pšenice 12 kapek. Rostliny byly sklizeny po 36 hodinách od aplikace, promyty v 10 mM EDTA a následně byl stanoven obsah 70Zn.
Příjem Zn listy se u kukuřice lišil od 11,1% při nižší úrovni po 17,9% při vyšší úrovni výživy zinkem, u pšenice byl příjem zinku vyšší. Příjem zinku kukuřicí i pšenicí byl vyšší při adekvátní úrovni výživy zinkem u obou sledovaných plodin, tento efekt byl průkazný u pšenice ( p < 0,05), ale nikoli u kukuřice. Většina zinku se vyskytovala v listu, na který byl zinek aplikován, a sice 86,1 % a 71,7% u nízké a odpovídající dávky Zn. Také translokace zinku z listů, kde byl Zn aplikován do dalších částí rostliny, byla nižší u nízké dávky Zn než u odpovídající a zinek byl přednostně distribuován do kořenů a méně do nadzemní části rostliny. Translokace zinku do kořenů u pšenice při nízké koncentraci Zn byla dvojnásobná než do nadzemních částí. Celkově pšenice je schopna absorbovat víc foliárně aplikovaného zinku, pokud byla pěstována v živném roztoku s nízkou úrovní výživy, v porovnání s adekvátní výživou Zn. Příjem zinku rostlinami kukuřice byl nižší i přes celkovou vyšší aplikační dávku na list. U kukuřice byla zjištěna celkově nízká schopnost rostlin přijímat zinek foliární aplikací kvůli nízké schopnosti absorpce, a tedy i příjmu Zn listy.
