žadatel: Zemědělsko-obchodní družstvo Žichlínek
spolupracující subjekt: ČZU v Praze (doc. Ing. Luděk Stádník, Ph.D.; Ing. Dana Němečková, Ph.D.; Ing. Jaromír Ducháček, Ph.D.; Ing. Martina Doležalová, Ph.D.; Ing. Matúš Gašparík; Ing. Tomáš Novotný)
doba řešení: od 25. 4. 2017 do 31. října 2018.
Cíle projektu:
Cílem projektu bylo vytvoření, aplikace a ověření inovativních metodik a postupů v evidenci a monitoringu pohybové aktivity, příjmu krmiva a fyziologických funkcí v chovu dojeného skotu (holštýnského a českého strakatého) umožňujících optimalizovat detekci říje a zefektivnit výrobu mléka prevencí vzniku onemocnění. Intenzivní sběr dat pomocí moderních responderů měl za cíl optimalizovat pracovní procesy především s ohledem na precizní načasování inseminace. Nový systém měl současně umožnit flexibilní reakci na změny v příjmu krmiva, resp. v množství a složení krmné dávky. Dílčím cílem bylo využití nového systému monitoringu aktivity zvířat jako formy preventivní detekce vzniku různých onemocnění na individuální úrovni. V případě již začínajících problémů umožní systém okamžitě podchytit onemocnění předtím, než se plně rozvine a dosáhnout tím úspěšnější léčby.
Původní stav:
Projekt byl zaměřen na aplikaci systému monitoringu aktivity na dvou střediscích jednoho zemědělského družstva. U dojnic na obou střediscích bylo vyhledávání říje založené pouze na vizuálním sledování příslušnými zootechniky. Takto bylo detekováno nedostačující procento plemenic v říji. Zbylé plemenice byly zařazovány do synchronizačních programů jako je Ovsynch nebo Resynch. To celkově vedlo ke zvýšení nákladů na reprodukci, zvýšení pracovní zátěže a množství aplikovaných hormonálních preparátů s negativním dopadem do efektivity a rentability chovu. Krávy obou plemen na obou střediscích byly v průběhu analýzy původního stavu vybaveny pouze respondery pro identifikaci v dojírně. Tyto původní respondéry umožňovaly pouze omezené sledování parametrů a to s důrazem pouze na produkční ukazatele ve stádě.
Návrh řešení:
V rámci návrhu řešení bylo doporučeno zavedení systému krčních identifikátorů na bázi aktivitmetrů v obou stájích, které budou lépe sledovat blížící se říji, onemocnění, příjem krmiva apod. Tyto identifikátory měli být pro krávy umístěny tak aby nebránili pohodlí zvířat a zároveň umožňovali bezpečnou manipulaci, případnou výměnu a čištění. Jednou z hlavních funkcí identifikátorů mělo být sledování příjmu krmiva a přežvykování, protože hodnoty těchto údajů mohou poukazovat na více možných problémů a to od onemocnění až po nevhodné mikroklimatické podmínky. Pro další zefektivnění práce zootechniků měl být nový systém schopný komunikovat s ostatními databázemi a evidencemi, jako například kontrola užitkovosti, portál farmáře apod.. Podle nastavených požadovaných parametrů bylo realizováno výběrové řízení.
Nový stav:
Výsledkem výběrového řízení bylo pořízení krčních respondéru VEEMANAGER. Uvedený systém krčních obojků na bázi aktivitmetru splňuje výše popsané požadavky na sledování říje, přežvykování a příjmu krmiva na obou střediscích (český strakatý a holštýnský skot). V důsledku aplikace uvedené inovace došlo ke zpřesnění a efektivnějšímu vyhledávání říjí. Díky efektivnímu využívání informací nabízených tímto systémem docházelo průběžně a postupně ke zlepšování sledovaných reprodukčních ukazatelů. Také sledování doby příjmu krmiva a jeho přežvykování výrazně napomohlo identifikaci dojnic s podezřením na různá onemocnění. Systém se plně integroval na obou střediscích zmiňované farmy k již používaným systémům a softwarům. Inovační řešení identifikace dojnic v návaznosti na řešení reprodukce a příjmu krmiva může být příkladem pro další farmy usilující o zlepšení ekonomiky chovu dojeného skotu.
