Termín konání: 25. 9. 2018, 13:30 hod. – 17:30 hod.
Místo konání: VÚVeL Brno
Dne 25. 9. 2018 se uskutečnil ve Výzkumném ústavu veterinárního lékařství odborný seminář s názvem „Řízení a zdraví dojeného skotu“ pod finanční záštitou České technologické platformy pro zemědělství. Lektory byli MVDr. Stanislav Staněk, Ph.D., doc. Jiří Motyčka, MVDr. Libor Borkovec a MVDr. Kamil Kovařčík, Ph.D.
Cílem semináře bylo:
- seznámit účastníky s možností elektronické evidence nemocí a léčení a jejími výhodami.
- Seznámit posluchače se základy, resp. podstatou genomiky a konkrétně s projektem Fit cow.
- Doporučit chovatelům dojnic systém práce, který je nezbytný pro efektivní management zdraví mléčné žlázy a představit účastníkům navrhovaný dobrovolný systém certifikace chovů ve vztahu k existenci paratuberkulózy.
Výkonný ředitel Svazu chovatelů holštýnského skotu doc. Ing. Jiří Motyčka, CSc. představil současné trendy ve šlechtění skotu. Směr šlechtění přitom může zaznamenat značné posuny, patrný je již nyní trend šlechtění na odolnost proti nemocem, resp. na dlouhověkost. Objevují se však i další znaky s perspektivou šlechtění, kterými jsou využití krmiv (feed efficiency), produkce emisí, složení mléka apod. Pokrok přináši genomická selekce. Ta se nyní začíná uplatňovat i v produkci plemenic. Svaz chovatelů holštýnského skotu letos začal realizovat projekt Fit cow, který je založený na genotypizaci všech plemenic stáda v různých variantách (prvotelky, jalovice, narozené jalovičky) a souběžném získávání informací k nim z KU, plemenné knihy, o zevnějšku a o zdraví. Chovatel, který se zapojí do projektu, získá genotypovou plemennou hodnotu zvířete (GEPH), s níž může dosáhnout přesnější selekce zvířat.
Ing. Stanislav Staněk, Ph.D. (VÚŽV, v.v.i.) ve svém vystoupení informoval účastníky o existenci on line systému - tzv. Deníku nemocí a léčení, umožňujícím chovatelům dojeného skotu evidovat nemoci a zdravotní poruchy, jejich léčbu a preventivní zákroky u všech kategorií skotu. Nesporými výhodami tohoto systému jsou: 1.Dostupnost zdarma každému chovateli!, 2. propojení s databázemi ČMSCH - Přístup k datům, s daty z KU a Plemdatu, 3. práce s Univerzálním klíčem diagnóz (ICAR) – onemocnění a zákroky jsou přednastaveny a logicky členěny, 4. využití přednastavené Databáze všech dostupných léčiv a léčivých přípravků s generováním správných ochranných lhůt na mléko a maso, 5. generování rychlých reportů o zdraví, použitelných v managementu stáda a 6. automatické vytváření záznamů o použití léčivých přípravků podle vyhlášky č. 344/2008 Sb.. Chovatelé zapojení do projektu Fit cow mohou právě Deníku nemocí a léčení využívat pro předávání dat o zdraví zvířat zařazených do projektu.
Inspirativní přednášku o mastitidách měl MVDr. Libor Borkovec z firmy Zoetis. Jeho vystoupení se nazaměřilo na kostatování co je to mastitida atd., ale věnovalo se tomu, co by mělo být učiněno v chovech ke snížení výskytu mastitid, protože je to nejdraží onemocnění na produkčních farmách. Na příkladu kalkulace nákladů spojených s mastitidou (firmou Zoetis navržená interaktivní kalkulačka, použitelná pro každého chovatele) ukázal průměrnou ztrátu chovatele při zadání individuálních vstupních dat. Boj proti zánětům vemene je nekončící proces neustáleho pečlivého sledování, pilování, úprav postupů, zdokonalování. Zásadní problém v chovech v ČR je vlastní správná diagnostika mastitid, kterou často zastávají dojiči bez adekvátního proškolení, vyhodnocování úspěšnosti terapie (bakteriologické vyléčení není totožné s optimální hodnotou somatických buněk, tj. s negativním NK testem), vyhodnocování počtu somatických buněk versus vyhodnocování laktačního skóre na úrovni stáda, které by se mělo upřednostnit, protože přesněji detekuje případný problém, interpretace stájových kultivačních testů (výsledek bakteriální kultivace je nepřenositelný, ani mezi jednotlivými provozy jednoho podniku).
Poslední vystoupení měl MVDr. Kamil Kovařčík, Ph.D. (VÚVeL), který představil návrh certikačního programu PTB (paratuberkulózy) pro chovy dojeného skotu. Zůdraznil, že PTB skotu je onemocnění s velmi dlouhou inkubační dobou, bez možnosti léčení. Chovatelé by měli mít zájem řešit výskyt PTB ve svých chovch vzhledem k ekonomickým ztrátám spojeným s nákazou (nižší užitkovost, nižší zabřezávání, vyšší brakace zvířat, narušení obratu stáda, likvidace klinicky nemocných zvířat, snížená cena na jatkách apod.). Kromě tohoto zájmu stoupá také zájem veřejný, který je dán požadavkem zabránění vstupu MAP do potravního řetězce. Většina evropských zemí již přijala na regionální někde i národní úrovni programy, jejímiž cíli je snižovat množství MAP v dojených stádech a následně v mléce. Novelou veterinárního zákona, která nabyla účinnosti k 1. 11. 2017, došlo k vyřazení PTB z přílohy č. 2 k zákonu č.166/1999 Sb, tj. PTB již není považována za zoonózu, což znamená, že chovatelé mohou bez obav z restrikcí KVS řešit PTB v chovech na základě dobrovolného rozhodnutí. Navrhovaný certifikační program bude pro prvovýrobce mléka dobrovolný, relativně levný, jednoduchý (v rámci kontroly užitkovosti) a důvěryhodný (ČMSCH – certifikační autorita).
Závěr:
Semináře se zúčastnilo 59 účastníků a setkal s velkým ohlasem zúčastněných. Ke každému vystoupení se rozproudila bohatá diskuse. Z mnoha dotazů lze uvést např. Jaký je současný stav ve výskytu PTB V ČR. Jak řešit mastitidy způsobené Streptococcus uberis? Kde lze nalézt Deník nemocí a léčení. Jak nejlépe vyhodnocovat výskyt mastitid. Kdy bude spuštěn certifikační program PTB apod...
Ze semináře vznikl elektronický sborník, který je odborné chovatelské veřejnosti k dispozici na adrese: https://www.vri.cz/cz/spoluprace__s_praxi/zdravi_zvirat.
Zapsala MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D.
