Termín konání: 26. června 2018, od 9:00 hod.

Místo konání: Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i.

Cílem semináře bylo:

  1. seznámit účastníky s aktuální rozvojem a dostupností technologií spojených s metodami snímání zemského povrchu
  2. využítím volně dostupných satelitních snímků s vysokým prostorovým rozlišením a spektrálním rozlišením z platformy Sentinel 2 a Landsat
  3. bezpilotními prostředky pro rychlou, včasnou a levnou detekci problémů v oblastech růstu, výživy, ochrany rostlin, agrotechnických zásazích, kontroly a hodnocení opatření kvantitativního i kvalitativního charakteru
  4. živými ukázkami provozu UAV (multikoptéry, křídla) osazenými RGB, multispektrálními, hyperspektrálními a termografickými senzory
  5. živými postupy zpracování obrazových dat ve specializovaných programech
  6. diskutovat s účastníky včetně zodpovězení dotazů z praxe.

 

           

Workshopu, který se konal 26. června 2018, se zúčastnilo 40 zájemců. Program zahájil Ing. Jan Lukáš, Ph.D. shrnutím nezastupitelnosti a  významu používání obrazových dat při rozhodování v zemědělství v době dostupnosti moderních technologií spojených s dostupností satelitních dat, senzory bezpilotních i pozemních čidel, prostředků strojového zpracování, obrazové analýzy včetně problematiky spojený s GIS. Na úvodní slova navázal Ing. Vojtěch Lukas, Ph.D., která praktickou demonstrací tvorby management zón a zpracování satetelitních  z platforem Sentinel 2 a Landsat. Dalším příkladem bylo využití volně dostupný ze satelitu Modis pro detekci sucha v měřítku celé ČR v průběhu celoročního cyklu, které ukázal Dr. Jose Antonio Dominguez Gomez. Důležitost používání pevných křídel včetně limitů jejich využití v zemědělské praxi nastínil Ing. Jan Komárek, Ph.D.. Workflow předzpracování hyperspektrálních dat před ortorektifikací předvedl Ing. Wiktor Zelazny pomocí skroptů v jazyce Python. Možnosti využití UAV techniky pro kontrolu kvality zemědělských opatření pomocí UAV ukázal a diskutoval Ing. Radek Pražan, Ph.D..

Dopolední blok uzavřely praktické ukázky bezpilotní techniky při práci v polních podmínkách. V terénu Ing. Michaela Friedlové předvedla způsob přípravy letecké mise nad pokusnými pozemky a realizaci vlastního kompletního poloautonomního letu na waypointy. V další praktické ukázce byl použit UAS s termokamerou Wiris předvedený INg. Janem Lukášem, Ph.D.. Nejnověší techniku osazenou RTK a špičkovými RGB senzory předvedl Ing. Jaroslav Řešátko. Typickou přípravu a realizaci snímaní s křídlem eBee s multispektrální kamerou Seqoia demonstrovala Ing. Klára Ondráková.  Díky videopřenosu mohli sami účastníci workshopu diagnostikovat teplotní diference v polním porostu s odlišnám stupněm zralosti a variabilitou nastavenou v maloparcelkových pokusech. Atraktivita těchto ukázek vyvolala košatou diskuzi na témata spojené s technikou, legislativními podmínkami používání bezpilotních prostředků, letání v blízkosti CRT a ATZ, dostupnost a kvalitu multispektrálních, hyperspektrálních senzorů a termálních senzorů.

Odpolední sekci zahájil Ing. Jaroslav Řešátko tématem zaměřeným specializované bezpilotní prostředky DJI pro letecké práce v zemědělství spolu s představením nejžavějších technických novinek.  Ing. Klára Ondráková následně představila a zdůraznila význam GPS techniky při sběru a zpracování pro prostorové zpřesnění terénní práce. V zévěrečné živé ukázce na datech z praxe ukázala RNDr. Inka Tesařová, jak se zpracovávají data ortorektifikačními procedurame a nástroji pro spektrální aanalýzu do komlexních scén v GIS systémech včetně možností sdílení a prezentace dat.

 

Dotazy účastníků:

  1. Jaký proces je nazbytný absolvovat pro získání oprávnění létání s bezpilotním prostředkem ?
  2. Jaký je rozdíl mezi chlazenou a nechlazenou termokamerou?
  3. Co je to NUC a obrazová nehomogenita?
  4. V jakých výškách je možné létat s UAV?.
  5. Co jsou to letecké práce?
  6. Jaká ja výdrž UAV pří osazení nechlazenou termokamerou?
  7. Lze očekávat dostupnost “on the fly” nástrojů pro zpracování dat z datového skladuSentinel snímků provazovaných CESNETem?
  8. V kterou denní dobu je optimální snímat termolamerou porosty?

 

Závěr:

V rámci workshopu se podařio demonstrovat živé analytické zpracování obrazových dat ve velkém měřítku spolu s nástroji a algoritmy interpretující tato data pro praxi do podoby managementových zón usnadňujících rozhodování o agrotechnických opatření. Propojení stávajících analytických postupů s novými technologiemi, a technické aspekty leteckých misí z bezpilotními prostředky byly plně realizovány živou demonstrací techniky, které umožnilo jak počasí tak řízení letového provozu. Po závěrečné diskuzi byl workshop ukončen s cennými podněty a zpětnou vazbou od účastníků pro organizátory leteckých dnů ze vzduchy pro rok 2019.