Termín pobytu: 23. - 26. 9. 2019 Německo

Počet účastníků: 16

V rámci pobytu účastníci navštívili:

  • Výzkumný ústav firmy SCHAUMANN spojený s pokusným statkem Hülsenberg, kde jsou umístěny pokusné stáje pro monogastry, stáje pro 200 dojnic, bioplynové stanice a vlastní výzkumný ústav
    • Ve firmě SCHAUMANN pracuje 27 zaměstnanců – 3 v živočišné výrobě, 3 v rostlinné výrobě a ostatní pracují na 2 bioplynových stanicích (pokusná a kontrolní) a ve výzkumném ústavu.
    • V živočišné výrobě mají 200 dojnic holštýnského skotu, drůbež a prasata. Dojnice jsou dojeny 4 roboty LELY Astronaut 5, dosahují užitkovosti 12 000 litrů mléka při složkách 3,86 % tuku a 3,26 % bílkovin.
    • V rostlinné výrobě pěstují hlavně kukuřici, ječmen, žito a trávy. Hospodaří na 495 ha půdy + 49 ha ostatní plochy.
    • V bioplynových stanicích testují různé vsádkové komponenty, vliv krmných doplňků, silážovacích přípravků či případných reziduí léčiv v kejdě zvířat na procesy probíhající při výrobě bioplynu.
    • V pokusných a výzkumných laboratořích se věnují kvalitativnímu a analytickému rozboru krmiv, komponent a produktů, rutinním analýzám živinového složení krmiv (20 tis. vzorků/rok), výzkumu silážovacích procesů nebo výzkumu bioplynových procesů.
    • Provádějí zde i testy produkční užitkovosti na prasatech (výkrm 1200 ks/rok; předvýkrm 1200 ks/rok), drůbeži (výkrm 5600 ks/rok; nosnice 224 ks/rok) a skotu (telata 400 ks/rok).
    • Provádějí se zde i pokusy ve výživě prasatech – nahrazení ZnO produktem s mikromizovaným Zn, ovlivňování kvality masa krmnými doplňky, testy růstových křivek pro maximální homogenitu výkrmové skupiny, přídavky krmných doplňků pro vyšší stravitelnosti krmiva, snížení % sóji v krmné dávce při stejné dostupnosti aminokyselin, redukce drahého anorganického fosforu v krmné dávce.
    • Skončili s odchovem prasat, testace dělají na nakoupených zvířatech. Dříve chovali tzv. hülsenbergské prase – prase sice má dostatečnou plodnost (16 – 18 selat/vrh), ale nedostatečnou mléčnost, především nižší počet struků (2 x 7 struků u prasnice). Dříve vyváželi prasata do RUS, IT, na Balkán apod. Plemeno bylo převedeno na bílého duroca.
    • Jsou zde také prováděny pokusy u telat a skotu spočívající v užití mléčných náhražek s ponecháním i studené náhražky v průběhu dne (je to kvalitní krmná směs s 60 % mléka, do které se přidává kyselina mravenčí), použití napájecích automatů a automatických vah. Je zde také pokusná stáj pro telata, ve které se řeší vhodné ustájení telat pro dochov v mléčném období.
    • Co se týká ustájení dojnic, má firma SCHAUMANN novou stáj pro dojnice, která má spousty inovativních prvků – rošty se speciální lamelou (snižuje emise čpavku o 54 %), LED světla, kamerový systém pro hlídání porodů, nové dojící roboty LELY

  • Výrobna směsí UNA-HAKRA v Hamburku
    • Založena 1952 na ostrově mezi severním a jižním ramenem Labe – výborné místo pro nákladní a levnější lodní dopravu.
    • 95 pracovníků v trojsměnném provozu.
    • Vyrábí směsi (minerální krmiva, bílkovinné koncentráty) pro prasata (zvláště selata) pro okamžitý odběr – 270 000 – 275 000 t/rok, z toho cca 12 000 t baleno do pytlů.
    • Používají hlavně rybí a krevní moučku a krevní plazmu.
    • Pro monogastry téměř nepoužívají NON GMO (kvůli vysoké ceně, horší bílkovině a stravitelnosti).
    • Mají celkově 450 – 470 receptur.

  • Návštěva farmy s pastvou dojnic v Netzen u Berlín
    • Nízkonákladová farma podle standardu Nového Zélandu – pastevní systém vč. Software Grasstec.
    • Farma má 500 ha pastvin a 1500 ha na rostlinnou výrobu (především kukuřice).
    • Nový irský majitel koupil v roce 2014 původní indoor systém holštýnů, od roku 2015 začali s přesunem na pastevní systém, od roku 2017 přešli plně na pastevní chov kříženek plemene holštýn a Jersey (tuk a bílkovina; 630 ks) a původních holštýnek (200 ks) – v plánu mají kompletní přechod na kříženky.
    • Udržují sezónní telení v březnu až dubnu a zaprahují v listopadu.
    • Krávy dojí v kruhové dojírně pro 60 krav – jedno dojení trvá 3,5 hodiny (dojí se 2x denně), bez pre-dippingu a post-dippingu (dobrá hygiena vemene při pastevním chovu), průměrná denní dojivost je 18 litrů při 4,27 % tuku, 3,93 % bílkoviny a 109 tis. PSB.
    • Mají zajímavé ekonomické výsledky – ke kladným hospodářským výsledkům stačí užitkovost 5000 kg mléka na laktaci.
    • Na této farmě mají i bioplynovou stanici a provádí se zde rekonstrukce stájí – nová stáj je nyní pro telata, kde jsou ve skupinových kotcích po dobu 3 – 6 týdnů, poté jdou ven (nemají k dispozici žádnou střechu).

  • Návštěva farmy Agrargenossenschaft Laas eG
    • Založeno v roce 1991 ze dvou LPG (JZD), zvlášť byla ŽV a RV. Nyní 21 zaměstnanců + 27 lidí v obchodu, společnost má 110 podílníků, 1865 ha půdy.
    • Kromě ŽV a RV mají přidruženou výrobu (masná výroba, vlastní prodejnu, prodej mléka z mléčného automatu, sklady potravin) a 2 bioplynové stanice.
    • V živočišné výrobě mají 400 krav (které dojí 2x denně v dojírně 2 x 12 ks s rychlým odchodem a mají užitkovost 9720 kg, GMO free), výkrm prasat (1000 ks do 130 – 150 kg, GMO a ATB free).
    • Kladou důraz na dlouhověkost krav.
    • Odchované býčky prodávají nyní za 60 euro/ks do Holandska ve 14 dnech (dřívější cena byla 120 – 130 euro).
    • Všechny jalovice mají genomický test pro následnou selekci – plemenitba/výkrm/prodej.
    • Náklady na odchov plemenici činí přibližně 1400 euro.

 

Názory, zhodnocení a doporučení účastníků:

Návštěva výzkumného ústavu firmy SCHAUMANN začala sérií přednášek, kde jsme se seznámily s výzkumnými pracemi, kterými se vědci v poslední době zabývali. Např. mě inspirovalo téma lepšího využití živin z rostlinného materiálu na bázi enzymů, který úspěšně vedl k vytvoření finálního produktu Rumivital. Pan Hofmann se také zmínil, že se zabývají i možnostmi, jak výživou ovlivnit produkci metanu (to je moderní téma), tak jsem se zajímala, zda je možno se s jejich prací seznámit blíže, popřípadě navázat spolupráci. Všechny poznatky výzkumu jsou ověřovány přímo v praxi ve vlastním zařízení (laboratoře a pokusné stáje), což považuji za velkou výhodu, např. při testování nových látek ve výživě zvířat.“

„Líbil se mi management chovu dojnic v moderních vzdušných stájích na statku Hülsenberg, kde namáhavou lidskou práci nahrazuje technika (robotické dojení LELY, přihrnovač krmení a hnoje). Takže ošetřovateli stačí jen kontrolovat, jak stav zvířat, tak i techniky. Zajímavé je napojení bioplynové stanice v areálu statku, která zpracovává odpad z živočišné výroby (kejda a zbylá krmiva). Tak si představuji moderní chov dojnic dnešní doby.“

Jak už bylo předesláno v pozvánce, tak návštěva výrobny krmných směsí UNA-HAKRA v Hamburku ukázala, že je špičkovou firmou zabývající se výrobnou krmných směsí pro prasata. Po krátkém představení firmy jsme prošli celým výrobním procesem, a protože jsem nikdy nebyla v podobné firmě zajímala jsem se o celý systém výroby.“

Zajímavý systém chovu dojnic jsem měl možnost poznat na první farmě nedaleko Berlína. Farma s pastvou dojnic kříženek Holštýnského a Jerseyského plemene je první vlaštovkou v Německu. Netušil jsem, že takto se běžně hospodaří např. v Irsku, což mě vede k myšlence bližšího seznámení se s tímto hospodařením a zvážit možnosti, jak jej aplikovat i v podhorských a horských oblastech České republiky. Podmínkou však je mít dostatek pastevních ploch a také nadšení pro tento způsob chovu. Zaujalo mě, že při hospodaření se snaží nevyužívat produktivitu dojnic na maximum, jak je běžné, ale právě naopak, cílem je užitkovost dojnic snižovat a zaměřit se spíše na jejich celoživotní užitkovost. Líbí se mi propojení pastevního chovu dojných krav pro produkci mléka (potravin) a péče o krajinu, jako něco, co se může dlouho udržet do budoucna. Agrargenossenschaft Laas eG představuje dobře fungující „družstvo“ zabývající se spoustou aktivit zemědělského i jiného charakteru. Snaží se reagovat na aktuální klimatické a i hospodářské změny využíváním nových technologií (bioplynová stanice, genomovaní jalovic, sexované sperma, zařazování nových plodin, fotovolataika, renovace stájí).“

„Celkové velmi přínosné exkurze ve zcela odlišných provozech a zajímavé názory provozovatelů na jednotlivé technologie.“

Děkuji Vám za zorganizování zájezdu, který ukazuje, že skutečný zemědělec je na tom všude stejně. Velký dík patří Ing. Kořínkovi, který nám všechny informace přeložil do češtiny.“

„Zaujal mě výzkum a použití enzymů ke zlepšení využitelnosti a stravitelnosti vlákniny jak v chovu prasat, tak i skotu. Kladně hodnotím možnost zapojení vlastní laboratoře firmy do výzkumu a praktického využití pro rozbory krmiv i okolním farmám.“

Fotografie ze zahraničního pobytu naleznete ve Fotogalerii ZDE.