Termín konání: 29. - 31.10.2019
29.10. 2019 - Lesní správa Marienberg, SRN
Prezentace víceletého projektu přeshraniční spolupráce ČR– Sasko se zaměřením na revitalizaci rašelinišť - MOOREVITAL 2018 pod vedením koordinátorky celého projektu a průvodkyně Ing. Anity Hovorkové.
Cíle projektu Moorevital 2018 - hlavním cílem projektu je revitalizace odvodněných rašelinných biotopů ve vyšších polohách Krušných hor ve správě Saských státních lesů na lesní správě Marienberg. Realizací projektu mělo dojít ke stabilizaci a následnému zlepšení rašelinných stanovištních typů na území Evropsky významných lokalit na obou stranách hranic. Opatření zahrnuje zlepšení stavu typicky vrchovištních rostlin a živočichů v chráněných územích v evropské ekologické síti Natura 2000.
Názory účastníků:
- Celý tým pod vedením Ing. Hovorkové zabývající se realizací projektu určitě odvádí výbornou práci jak v terénu, tak administrativně. Podle komentářů Ing. Hovorkové jsem nabyl dojmu, že největší komplikací při realizaci a kvalitních výsledků projektu je přístup orgánů ochrany přírody, které blokují větší rozvolnění porostů na lokalitách bývalých rašelinišť, přičemž právě větší prosvětlení porostů společně se zadržením vody zrychluje proces opětovné přeměny odvodněných lokalit na původní rašeliniště. Samozřejmě je důležité také zmínit kladný přístup státní správy lesů v Sasku, která se rozhodla tyto lokality vrátit do původního stavu. Jistě k tomuto rozhodnutí také přispěl fakt, že na lokalitách původních rašelinišť nejsou porosty s průměrným přírůstem kolem 1 m3/ha za rok ekonomicky zajímavé a dále ekonomicky nákladné z důvodu udržování odvodňovacích kanálů. Tyto lokality se tak mohou nyní vracet ke svému původnímu účelu a zlepšit tak krajinnou rozmanitost, vodní režim
a ekologickou a biologickou diverzitu v dané oblasti. V rámci odpoledního programu byla také představena lesní správa Marienberg a proběhla i diskuse k aktuální situaci v lesnictví
a průběhu dopadů klimatických změn na hospodaření v lesích.
- Projekt revitalizace rašelinišť financovaný z prostředků EU mi přijde vzhledem k vlastnímu výsledku a skutečné práci, která spočívá v zahrazení původních kanálů jako byrokraticky megalomanský a nedotažený do konce. Postrádám jasně definovaný cílový stav, který je na straně garantů jasný, ale byl rozmělněn dalšími požadavky patrně ze strany orgánů ochrany přírody. Vykácení úzkých pruhů v porostech je možná dobrou podporou přirozené obnovy na těchto pruzích, ale zcela jistě nevznikne tímto způsobem rozvolněné typické původní rašeliniště. Podle mého názoru stačilo zahradit přehrážky a pak to ponechat osudu, nebo provést radikální odlesnění a tedy obnovení staronového ekosystému. Bohužel mi přijde, že zde hrálo roli také to, že garantem či zhotovitelem nebyl nikdo ze strany ochrany přírody, ale že to byli lesáci, a tak bylo potřeba ukázat nepostradatelnost všemožných úřadů.
- Na ukázkách revitalizace rašelinišť mě překvapil opatrný přístup ochrany přírody k výraznějšímu rozvolnění a prosvětlení často zanedbaných porostů náhradních dřevin na meliorovaných lokalitách. Přitom cílem celého projektu Moorevital by měla být právě ochrana a rozšíření zbytků rašelinných, tedy světlomilných společenstev, nejen zadržení vody. Nejsem taxátor, ale při zmiňování kritéria pro rozhodnutí o upuštění dřevoprodukční funkce u porostů na neproduktivních stanovištích, kde průměrný přírůst je nižší, než 1 m3 na ha za rok, mi připadlo, že zrovna okolní porosty mají bonitu výrazně lepší. Ale právě proto možná klobouk dolů, že se lesy rozhodly tyto plochy přírodě „vrátit“.
- První den nás zaujalo znovu zahrazování odvodněných rašelinišť, kde nás provedla Ing. Hovorková a zodpověděla naše dotazy na problematiku, se kterou snad nikdo z nás neměl praktickou zkušenost. Zajímavostí bylo zejména to, že na znovu zamokřovaném území neplatí podmínky jako u nás pro hospodářský les, ale oblast byla v určitém ochranném režimu, pro který není podstatná ekonomická vyrovnanost a celé hospodaření na příslušné ploše je podřízeno rašeliništím. Jediným úkolem je zastavit odvodňování na příslušné ploše, které zajistila minulá generace lesníků právě s úmyslem lesnicky hospodařit.
- Při pohledu na opravdu šetrný a důkladně promyšlený způsob revitalizace rašelinišť na lesní správě Marienberg mě potěšilo zapálení vedoucích projektu o navrácení tak vzácných biotopů, jako jsou dnes zanikající rašeliniště. Projekt zabral mnoho úsilí s realizací v nehostinných podmínkách a již dnes jsou vidět výsledky úspěšného provedení. Po vzoru vedoucích tohoto projektu bychom měli načerpat inspiraci a vzít si vzor nejen pro zachování rašelinišť, ale i všech dalších stanovišť.
30.10 2019 - Lesní správa Eibenstock, SRN
Na této lesní správě byla připravena celodenní venkovní pochůzková trasa s ukázkami cíleného mysliveckého managementu s ohledem na pěstování smíšených lesů s maximální podporou přirozené obnovy. Příkladnou spolupráci mezi státními lesy, sdružením ostatních vlastníků
i mysliveckých hospodářů a PRO SILVY představil pan Stephan Schusser, vedoucí polesí Eibenstock.
Názory účastníků:
- Není jednoduché veškeré dojmy z této celodenní exkurze nějak stručně zrekapitulovat
a přitom zmínit vše podstatné, protože informací pro odborníky zvyklé na klasické holosečné smrkové hospodářství, zde zaznělo více než dost. Cílem přestavby těchto smrkových monokultur bylo dosažení stavu lesa kdy jednak není nutné jakýmkoliv způsobem zasahovat do ochrany lesa proti zvěři, v maximální možné míře, ideálně 100 procentně, využít přirozenou obnovu a dosáhnout druhového smíšení smrku, buku a jedle jako hlavních dřevin, přirozeného pro danou oblast s bohatou prostorovou, věkovou strukturou porostů. Druhově, prostorově a věkově rozrůzněný les kromě ekologické stability také může poskytovat výrazně vyšší míru hospodářské stability, což je při současné situaci s kůrovcem také velmi zásadní faktor, nehledě na to, že stabilita lesních porostů je samozřejmě důležitá i z hlediska jeho mimoprodukčních funkcí a je tedy v zájmu celé společnosti.
- Osobně si, po informacích od lesního správce pana Stephana Schussera a jeho kolegy, myslím, že Saské lesy asi nemohly vybrat na přestavbu smrkových monokultur na přírodě blízký výběrný les lepší polesí než právě Eibenstock, protože rozdíly před a po přestavbě jsou skutečně diametrální a tedy naprosto ukázkové. Samozřejmě tím myslím situaci spojenou
s nadměrnými stavy zvěře, kde celé polesí sloužilo účelově jako honitba pro politickou reprezentaci tehdejšího politického zřízení. Podle slov pana Schussera bez oplocenky nebylo možné vypěstovat jediný nepoškozený strom a loupání bylo zaznamenáváno téměř na 100 procentech smrkových porostů.
- V současné době, kdy podle slov správce polesí pana Schussera je již přestavba dokončena
a „lesníci můžou inteligentně lenošit a do lesa chodit pouze lovit nebo těžit“ přirozené procesy samovolně zajišťují růst lesa i bez výraznějších zásahů člověka, samozřejmě
s přihlédnutím k regulaci stavů zvěře, bez které se tento způsob hospodaření neobejde.
Z ekonomického pohledu by se mohlo sice zdát, že náklady na regulaci stavů zvěře budou nemalé, opak je ovšem pravdou, neboť zcela vypadly náklady na ochranu a stavbu oplocenek a výrazně i náklady na výsadbu. Lesnický personál má tedy i výrazně větší časové možnosti věnovat se lovu bez nutnosti dalších investic na tuto činnost.
- Velmi zajímavá jsou čísla před a po přestavbě týkající se nákladů na ochranu a výnosů
z provozování myslivosti. Výnosy z myslivosti v období před započetím přestavby lesa představovaly cca 50 tisíc eur/rok, ale náklady na ochranu před zvěří představovaly 600 tisíc eur/rok. V současnosti jsou výnosy z myslivosti netvoří příjmovou položku, ale náklady na ochranu před zvěří jsou nulové, neboť kontrola a regulace stavů zvěře probíhá jako běžná součást pracovní náplně personálu lesní správy a není třeba žádné další ochrany před zvěří v podobě oplocenek, nátěrů sazenic a dalších opatření. Dalším zajímavým číslem jsou současné náklady na těžbu, která probíhá z větší části speciální těžební technikou na stojato z pracovního pole přímo na linku v kombinaci s motomanuální těžbou, aby se co možná nejvíce zamezilo poškození ostatních stojících stromů a podrostu. V tomto režimu představují podle pana Schussera náklady cca 25 – 32 eur/1m3, což jsou například
v porovnání s náklady na těžbu u nás nepoměrně vyšší částky, nicméně je nutné vzít v úvahu, že nám odpadnou náklady na ochranu a zalesnění a výběrný les nám také dává více možností v přizpůsobení se momentální poptávce dřevin, sortimentů i kvality a tedy nám dává i větší možnosti v tržním prostředí a zpeněžení. Ekonomické ukazatele jsou tedy určitě podstatným faktorem takto obhospodařovaného lesa, ale samozřejmě minimálně stejně důležitým pohledem je třeba pohlížet i na ekologickou a společenskou hodnotu přírodě blízkého způsobu hospodaření ve výběrných lesích, které je podle mého názoru budoucností nejen evropského lesnictví.
- Jsem lesník i myslivec a některé názory a pohled na zvěř mě popravdě hodně zaskočily
a zarazily. Dle tamních lesníků je zvěř pouze spásačem mladých kultur a jako zvěř, která je součástí kulturní krajiny, ji ani nevnímají. Nicméně je třeba uznat, že tento způsob „hospodaření“ se zvěří místním lesníkům přináší kýžené výsledky a jejich výběrný způsob hospodaření je příkladný, zejména ve fázi výchovy. Co mi hodně chybělo, byl opět ekonomický pohled na celou situaci. Když už se Saským lesníkům podařilo tak ukázkově les vypěstovat, tak se na mnoha místech nacházela smrková kulatina stará několik měsíců, kterou nedokázali důkladně zpeněžit. Z pohledu provozního lesníka to bylo zarážející. Chyběl mi tam ten poslední krok, konečná fáze důsledného hospodaření a tím je ekonomické zhodnocení toho, co se mi podařilo vypěstovat. Nicméně jsem pochopil, že ekologický pohled a poptávka společnosti po celospolečenské funkci lesa převládá. Pokud je to z pohledu státu dostačující
a žádoucí, není proč být proti tomu. Soukromý vlastník by si mohl jen těžko takové hospodaření dovolit. To ale řekli i pánové ze Saských lesů, že soukromý vlastník i v jejich sousedství hospodaří jinak a státní lesy mají celkově jen 40 % zastoupení. - Exkurzi na lesní správě Eibenstock společně s debatou s Dr. Eisenhauerem považuji za výjimečnou především pro mimořádnou možnost setkání mnoha zástupců nejrůznějších organizací s mnohdy protichůdnými názory. Je to stěžejní událost pro umožnění věcné diskuze těchto účastníků, vzájemné pochopení, vyvrácení názorů či přesvědčení o pohledu různých odvětví lesnického oboru nad hospodařením v lesích a managementu lovu zvěře. Zejména po nabytí informací o modelu hospodaření v Saských státních lesích byla možnost následné rozvážné debaty a argumentace účastníků, kteří s novými otevřenými obzory o odlišném přístupu v zahraničí, získali další motivaci k diskuzi o možné změně stávajícího stavu těchto problematik i v České republice.
- Prioritou a základním bodem by měla být změna filozofie, která je často mezi lesníky se zarytými názory velmi pomalá a obtížná. V Sasku můžeme vidět, že „kde je vůle, tam je cesta“. Zaujal mě relativně rychlý průběh změny v myšlení nad lesnickým hospodaření jdoucí ruku v ruce s managementem lovu zvěře od „dříve se musel oplotit i smrk“ po „dnes neplotíme ani jedli, nestavíme žádné nové oplocenky.“ Je vidět, že pro změnu těchto přístupů zvláště u zákonných zástupců není stěžejní argumentací trvalost a udržitelnost lesa, ani neúživnost stanoviště pro zvěř, ale ekonomika.
- V České republice vůli stále hledáme a cesta je prozatím v nedohlednu. Možná, že po této exkurzi, kterou by měl absolvovat snad každý lesák, a to zejména osobnosti politiky, kteří
o zákonných ustanoveních a potažmo pravidlech, které je nutno dodržovat, rozhodují, bychom vůli, i cestu společně nakonec nalezli. Považuji za stěžejní šíření těchto informací, směrem k odborné, ale i k laické veřejnosti, která má mnohdy bez podložených argumentů nejsilnější hlas. Exkurzi tímto považuji za velmi inspirativní a prospěšnou. - Na majetku lesní správy Eibenstock jsem si připadal jak Alenka v říši divů. Profesně výzkumně řešíme různé otázky pěstování lesa, já se nejčastěji pohybuji na poli přirozené
i umělé obnovy a aplikované ekologie. A to v různých částech republiky. Kolik nákladů a dřiny nám zabere úsilí omezit vliv zvěře, abychom mohli skutečně sledovat a hodnotit to, co potřebujeme! A v rámci diskuzí s kolegy lesníky a při poradní činnosti se stále vracíme k tomu, jak posílit úspěšnost odrůstání přirozené obnovy, která se objeví, ale zase zmizí i v jinak příznivých podmínkách… A na této lesní správě je vidět, že když je vůle, věci fungují, včetně reálného opětného navyšování stavů zvěře se zvyšující se úživností porostů. A to nedaleko od diametrálně odlišných poměrů na české straně Krušných hor. (Nejvíce mám prochozenou oblast okolo Flájí, kde v mladých smrkových plachtách první generace na bývalých zemědělských půdách člověk téměř nenajde neloupaný strom...) - Prezentovaný způsob hospodaření v lese je pro mě obrovskou inspirací a motivací, jak lze také hospodařit v lese. Dále uvedu pouze zásadní a poněkud rozporné skutečnosti, které mě zaujaly:
- Odvozování těžeb na základě skutečného přírůstu zjištěného z vlastní inventarizace – zásadní rozpor s naší HUL, věc nutná pro implementaci do naší praxe,
- Evidence těžeb pouze za velká oddělení,
- Kruhové podsadby jedle s ohledem na další těžební postupy,
- Vysoké náklady na těžbu dříví,
- Trochu mě překvapila volba těžkých těžebních technologií, osobně bych preferoval sortimentní metody těžby za použití koní (viz výběrné hospodaření u Kinských v ČR),
- Ukončení výstavby asfaltových cest z ekonomického hlediska,
- Ponechávání smrkových živých torz, vršků – obrovské riziko šíření kůrovce, které je zde podceněno,
- Není prováděna asanace neodvezeného dříví – vlákniny, opět riziko šíření kůrovce,
- Zákaz přikrmování zvěře – osobně považuji za extrémní opatření, vhodné přikrmování může snížit škody na porostech – viz. přezimovací obůrky, zde je patrná celková absence myslivosti jako takové,
- Nepovažuji přístup, kdy je zvěř zredukována na absolutní minimum, aplikovatelný v podmínkách ČR,
- Existence pozice „pěstebního profesora“ na lesní správě – tedy osoby, která jasně určuje způsob hospodaření a také jej obhajuje – věc u nás nevídaná,
- Trochu mi přišlo – že celé hospodaření je velmi ovlivňováno (a vnitřně pracovníky akceptováno – taková sebecenzura) požadavky ekologických skupin, které, jak bylo uvedeno, mají velmi rozdílné požadavky a agresivitu své ideologie,
- Dále mám obavy, že další exkurze na lesní správu Eibenstock se bude jmenovat
„Převod bohatě strukturovaného lesa na bezzásahový režim při zachování genderové rovnosti zaměstnaců“ a garantem bude vedoucí ekologické organizace Deutsche Umwelthilfe a poslankyně (poslanec) strany Zelených.
31.10.2019 - budova Lesní správy Eibenstock, SRN
Přednáška a diskuse na lesní správě Eibenstock, prezentaci a společnou výměnu názorů k aktuální situaci a prognózách vývoje a dopadů kůrovcové kalamity vedl Dr. Dirk-Roger Eisenhauer, vedoucí Kompetenčního centra pro les a LH z Pirny.
Názory účastníků:
- Po vyčerpávající a velmi inspirativní exkurzi z předchozího dne bylo toto velmi dobré shrnutí všech zásadních faktorů, především udržování potřebných stavů zvěře, hrajících roli v realizaci a prosazování přeměny lesa na přírodě blízký výběrný způsob hospodaření v lesích. Velkou roli zde hraje ochota a zájmy politické reprezentace, což je mnohdy spíše na škodu lesnímu hospodářství než k jejímu užitku, a to, že se podařilo prosadit tento způsob hospodaření na lesní správě Eibenstock považuje Dr. Eisenhauer za velký úspěch a v současné době je to zatím jediná lesní správa v Sasku hospodařící tímto způsobem.
- Perfektní byla také přednáška a debata s Dr. Eisenhauerem. V uceleném přehledu poukázal na několik věcí, které jsem si dosud neuvědomoval. Třeba odlišnost věkové struktury současných porostů od situace v přechozích klimaticky extrémních obdobích. Zdá se, že v Sasku jsou ve vytváření koncepce, jak by mělo vypadat lesnictví blízké budoucnosti, výrazně dál. Ale ze setkání bylo také zřejmé, jak důležitá je role osobností, které tyto koncepce spoluvytvářejí a na jsou na účinných pozicích, aby je mohli prosazovat.
- Co se týče dopadů exkurze na mou další existenci, největší uplatnění vidím na poli osvěty. Už jsem zahájil nadšené sdílení dojmů z příkladného hospodaření na LS Eibenstock
u spřízněných lesních majetků, s lákáním na zajištění si vlastní exkurze, protože lépe je jednou vidět než stokrát slyšet. - V České republice vůli stále hledáme a cesta je prozatím v nedohlednu. Možná, že po této exkurzi, kterou by měl absolvovat snad každý lesák, a to zejména osobnosti politiky, kteří
o zákonných ustanoveních a potažmo pravidlech, které je nutno dodržovat, rozhodují, bychom vůli, i cestu společně nakonec nalezli. Považuji za stěžejní šíření těchto informací, směrem k odborné, ale i k laické veřejnosti, která má mnohdy bez podložených argumentů nejsilnější hlas. Exkurzi tímto považuji za velmi inspirativní a prospěšnou.
