Termín konání: 8. - 9.11. 2017
Místo konání: Velké Bílovice
Africký mor prasat (AMP) byl do České republiky zavlečen v červnu 2017 – na Zlínsko. Do té doby se ve střední Evropě nevyskytoval, jeho výskyt byl zaznamenán v pobaltských státech, v Polsku, na Ukrajině a v Rumunsku. V Pobaltí se onemocnění rozšířilo celoplošně, v Polsku se ho daří udržovat v severovýchodní části země, v Rumunsku bylo vyhlášeno ohnisko na severozápadě státu a na Ukrajině je výskyt mozaikovitý. Do České republiky AMP nerozšířila nekažená prasata divoká, ale člověk. Státní veterinární správa (SVS) podala v této souvislosti trestní oznámení na neznámého pachatele, kterým se zabývá Policie ČR. Nákaza se od propuknutí drží na relativně malém území severovýchodně od Zlína, kde jsou nacházena uhynulá divoká prasata a probíhá zde i lov za podmínek stanovených mimořádnými veterinárními opatřeními (MVO). Ke dni 6. 11. 2017 bylo ve vysoce rizikové oblasti v zamořené oblasti nalezeno celkem 179 uhynulých kusů černé zvěře, z nichž bylo 119 (66,5 %) pozitivních na AMP. Současně bylo k uvedenému datu v na tomto území uloveno 205 kusů černé zvěře, a to 154 odstřelem a 51 odchytem. Tři z 205 ulovených kusů byly pozitivní na AMP.
Na základě MVO vydaných SVS byla postupem času realizována řada opatření s prvotním cílem zabránit rozšíření AMP z ohniska do dalších oblastí. Část opatření směřovala k udržení populace černé zvěře v zamořené oblasti (zastavení sklizně polních plodin, obehnání vysoce rizikové oblasti elektrickým a pachovým ohradníkem), část ke snížení její populační hustoty prasete divokého jak v ohnisku nákazy, tak v navazující oblasti (finanční motivace lovců, zapojení policejních složek do lovu). Jako velmi účinné se jeví ponechání nesklizených ploch kukuřice, v nichž černá zvěř našla zdroj potravy a kryt. Dobře zafungovaly porosty pšenice, ale naopak výrazně menší účinek měly porosty řepky. Efektivita elektrického a pachového ohradníku je diskutabilní. V současnosti se v ohnisku nákazy stále zdržují desítky kusů černé zvěře. Návrh vybudovat kolem ohniska nákazy pevné oplocení, aby bylo jisté, že zvěř neproniká ven a dovnitř, bylo zamítnuto, stejně jako metoda otrávit zvěř v rizikové oblasti.
Myslivci z honiteb v rizikové oblasti, ale i v okolí se od začátku aktivně zapojili do boje s AMP (vyhledávání kadáverů, lov atd.). Kritizují však přístup SVS, zejména špatně srozumitelné pokyny, váznoucí komunikaci a informovanost v souvislosti s vydanými MVO. Některé pokyny jsou zatíženy zbytečnou byrokracií, bylo by potřeba je zjednodušit. Svá stanoviska formulovali myslivci ze Zlínského a Jihomoravského kraje do společného veřejného kritického stanoviska (bylo otištěno ve Světě myslivosti č. 9/2017).
Ukazuje se, že okolo způsobu šíření AMP je mnoho otazníků. Dosud nebyl uspokojivě vysvětlen průběh nákazové situace v České republice, který se diametrálně liší od průběhu šíření choroby v Pobaltí, ale i třeba na severovýchodě Polska. Je třeba věnovat zvýšenou pozornost otázce překonání choroby černou zvěří a jejímu šíření jedinci, kteří AMP údajně prodělali, přežili a nemoc mohou šířit. Stejně tak je otázkou šíření prostřednictvím krevsajícího hmyzu v podmínkách střední Evropy. V Německu bylo prokázáno, že pro přenos
viru mezi černou zvěří je důležitý především kontakt zdravých jedinců prasete divokého s kontaminovanou půdou pod kadáverem jedince stejného druhu. Proto je nutné kadávery velmi pečlivě vyhledávat a místa jejich nálezu důkladně desinfikovat.
Na Slovensku panují obavy ze zavlečení AMP jak ze západu – ze Zlínska, tak z východu a jihovýchodu Evropy – z Ukrajiny a Maďarska, kam by se choroba mohla dostat z Rumunska. Státní veterinární a potravinářská správa proto vydala soubor opatření s cílem snížit nebezpečí rozšíření nákazy přirozenou cestou (např. pokyn ke zvýšení intenzity lovu černé zvěře s cílem „naředit“ její populaci), hygienické pokyny a připravila informační kampaň pro mysliveckou, ale i laickou veřejnost.
Lov je v současnosti jedinou společensky akceptovatelnou metodou vedoucí ke snížení početních stavů černé zvěře, která může snížit možnost šíření viru AMP v populaci prasete divokého ve volnosti. V případě použití nevhodného loveckého způsobu však může zapříčinit komplikace v podobě rozehnání černé zvěře do dalších oblastí a tím i potenciální hrozbu rozšíření AMP. Lov odstřelem na čekané u vnadišť a lov odchytem (s následným usmrcením odchycených jedinců), aplikované v rizikové oblasti, se ukázaly být účinnými způsoby. Do budoucna, v souvislosti se snížením početnosti černé zvěře lovem, vyvstane otázka dalšího postupu. Společný lov však zatím nebyl vhodnou metodou.