Dne 29.4.2021 uspořádala Česká technologická platforma pro zemědělství ve spolupráci s oddělením chovu prasat Výzkumného ústavu živočišné výroby, v.v.i. webinář Aktuální otázky chovu prasat. Webinář byl zaměřen na několik okruhů od výživy, welfare až po problematiku biosecurity a veterinární péče. Na webináři vystoupilo 6 přednášejících z různých organizací. Webinář zahájil vedoucí oddělení chovu prasat VÚŽV Ing. Miroslav Rozkot, CSc. a přivítal všechny posluchače, kterých bylo více než 100. Prvním přednášejícím byl Ing. Jan Stibal (Svaz chovatelů prasat, z.s.), který posluchače seznámil s aktuální situací v chovu prasat a na trhu s jatečnými prasaty. Úvod přednášky byl věnován vývoji cen prasat, které se v letošním roce drží hluboko pod průměrem posledních 5 let. Nejvyšší ceny byly dosahovány na konci roku 2019 a na začátku roku 2020, od té doby ceny klesají a v 8. a 9. týdnu letošního roku dosáhly minima. Důvodem vývoje cen je výskyt Afrického moru prasat ve světě, zejména v Asii, ale také koronavirus, který způsobil zastavení dovozů, zpomalení porážek a částečně i změny stravovacího stylu. Výskyt Afrického moru byl v Evropě detekován v Polsku a Pobaltí, Maďarsku, Belgii, Bulharsku, Slovensku, České republice a od září 2020 i v Německu. V další části přednášky se ing. Stibal zaměřil na otázku dotací pro chov prasat. Dotace lze čerpat z několika programů, například Ozdravení chovů prasat 8.F.a. + 8.F.d., Welfare z národních zdrojů 20.C., Program rozvoje venkova-4.1.1., Dobré životní podmínky zvířat, Zelená nafta. Dotace na repopulace v letošním roce nebudou vypláceny, v přípravě je nový dotační titul.
Následovala přednáška MVDr. Jonáše Vaňhary (Veterinární univerzita Brno), který se zaměřil na nejčastější veterinární problémy v chovech prasat. Jedním z problémů je potenciální anémie z nedostatku železa (IDA = iron deficiency anemia), která má řadu negativních vlivů na imunitní systém prasete, optimální funkci GIT s následnými negativními účinky na růstovou schopnost a řadu enzymů potřebných pro optimální vývoj. Ze studie IDA v České republice vyplývá, že je situace optimální u 58 %, u 25 % farem byla selata anemická a 17 % subanemická. Příčiny IDA byly spojeny hlavně s nedostatečným dávkováním železa (na rozdíl od indikace výrobce a / nebo nevhodného stáří selat v době suplementace). Tyto výsledky zdůrazňují důležitost ideálního načasování terapie (včasné suplementace železem) a také nutnost správné aplikace a použité formy železa. Pravidelná kontrola hladin Hb je nejjednodušší a zároveň spolehlivou metodou kontroly. Dalším problém v chovech prasat je Cystoisospora suis, jež je stále běžným enteropatogenem u sajících selat. Zásadním faktorem pro efektivitu léčby a kontroly je správná dávka, způsob a doba podání, přičemž klíčové je načasování použití toltrazurilu. Novou možností aplikace je přesné injekční (intramuskulární) podání do krční svaloviny. Nezbytná jsou doprovodná opatření jako inaktivace infekčních oocyst vhodným desinfekčním prostředkem. Vždy po aplikaci by měla následovat kontrola účinnosti terapie, protože je nutno brát v úvahu možnou resistenci k toltrazurilu (zatím prokázána v Holandsku - Hinney et al. 2019). Významný zdravotní a ekonomický dopad na produkci prasat v celosvětovém měřítku má edémová choroba. Původcem jsou specifické kmeny E. coli produkující shigatoxin (Stx2e). Vnímavost prasat k edémové chorobě se zvyšuje krátce po odstavu z důvodů poklesu mateřských protilátek, v důsledku poodstavového stresu a výskytu specifických receptorů na sliznici střeva, nutných pro adhezi a kolonizaci. V poslední době je často diskutována subklinická forma, která probíhá bez viditelné klinické manifestace a vysoké mortality. Takto postižené chovy jsou charakteristické zvýšeným výskytem nevyrovnaných prasat ve skupinách stejného stáří. Vedle medikace krmiva pomocí antibiotik, ZnO, acidifikace krmiva, se jeví vakcinace jako spolehlivá a účinná ochrana našich chovů.
Oblast výživy prasat, zejména situaci s plánovaným zákazem používání ZnO, přiblížil posluchačům doc. Ing. Pavel Horký, Ph.D. (Mendelova univerzita v Brně). Ztráty selat v důsledku podstavových průjmů představují přibližně 10 %. V minulosti tento problém řešila z velké míry antibiotika, která jsou ovšem od roku 2006 v krmných směsích zakázána. Od roku 2022 budou razantně omezeny medikační dávky zinku. Zinek je v současné době jednou z nejpoužívanějších alternativ antibiotik v krmivech. Před celým krmivářským průmyslem stojí výzva z pohledu hledání vhodných alternativ. V současné době, se jeví jako perspektivní mikrobiální peptidy, probiotika, imunoglobuliny nebo éterické oleje. Podle nejnovějších poznatků je efektivní účinné látky chránit v gastrointestinálním traktu a „naprogramovat“ jejich uvolnění až v místě působení, což u prasat představuje vrchní část tenkého střeva. K celé problematice podstavových průjmů je ovšem nutné přistupovat komplexně. V chovech musí být nastavena vysoká úroveň zoohygieny což velice úzce souvisí se zdravotním stavem zvířat. Není ani tak rozhodující věk, ve kterém sele odstavujeme, ale zda umí správně přijímat krmivo, má dobře zformovaný střevní mikrobiom a vybudovanou imunitu. Pouze takové sele se dokáže vypořádat s infekčním tlakem a být pro chovatele perspektivní.
Na problematiku produkce jatečných prasat se ve svém vystoupení zaměřil doc. Ing. Jaroslav Čítek, Ph.D. (Česká zemědělská univerzita v Praze. V úvodu byl prezentován produkční řetězec vepřového masa a odlišné preference jeho účastníků. Zatímco pro na počátku řetězce stojící plemenářské firmy a produkcenty jdou významné především znaky produkční užitkovosti, pro uprostřed stojícího zpracovatele je to jatečná výtěžnost a kvalita jednotlivých částí, tak pro spotřebitele je to kromě ceny a kvality i otázka bezpečnosti potravin a welfare chovaných zvířat. Z pohledu chovatele je významná skutečnost, dramatického nárůstu užitkovosti, ke které došlo v posledním desetiletí. Především díky nový postupům ve šlechtění došlo k nárůstu reprodukční užitkovosti, ale i růstové schopnosti při pozitivním snížení konverze krmiva. Z výsledků výzkumu vyplývá, že každý rok se sníží věk při dosažení hmotnosti 110 kg o 2,72 dní. Za posledních 20 let tento nárůst znamená snížení délký výkrmu o 25 dní. Spolu s se změnou produkční užitkovosti musí chovatelé reagovat i na rostoucí zájem veřejnosti o welfare chovaných zvířat. Ten se odráží například v diskutovaném omezení kastrace kanečků určených pro výkrm. Řešením může být kastrace s anestézií, imunukastrace či výkrm kanečků s krmnými doplňky omezující kančí pach nebo výkrm s intenzivním růstem do nižšího věku. Dalších z významných aspektů pro chovatele jen zavádění inovativních technologií pro maximalizaci produkčního potenciálu zvířat, optimalizaci zdravotního stavu, naplnění požadavků welfare, optimalizaci pracovních postupů a kontrolu procesů. Na inovace v chovu prasat bude zaměřen jeden z následujících seminářů technologické platformy.
Následovala oblast biosecurity, kterou posluchačům přiblížil doc. MVDr. Pavel Novák, CSc. (Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i.). Biosecurita je základní pilíř v prevenci šíření Afrického moru prasat. Existuje šest zdrojů infekce, konkrétně se jedná o infikovaná divoká prasata, kadávery, vektory (např. klíšťata, bodalka stájová), kuchyňské odpady, tepelně neopracované masné výrobky a v neposlední řadě myslivci, kteří přijdou do kontaktu s nákazou. Jako možné cesty přenosu pak slouží výkaly, kejda, chlévská mrva, oděvy a obuv, vybavení a zařízení provozu, pracovníci a návštěvy na farmě, vozidla a dopravní prostředky, sláma, stelivo, krmiva, tělní tekutiny. Opatření proti přenosu AMP do chovů prasat musí být na farmách striktně dodržována. Jedná se o různé úrovně opatření, která se týkají samotných zvířat, ošetřovatelů, osob vstupujících na farmu. Nesmí být opomíjena opatření, která zabrání proniknutí volně žijících zvířat do objektu ( souvislé neporušené oplocení, pachové ohradníky okolo farmy, zamčené branky a brány). Chovy s vysokou úrovní biosecurity disponují hygienickou smyčkou, která sestává z několika částí, kterými zaměstnanci procházejí – špinavá šatna, sprcha, čistá šatna, desinfekční rohož. Je nutné se zaměřit i na tzv. externí biosecuritu, tj. na opatření pro vozidla přepravující prasata, vozidla pro odvoz kejdy, vozidla pracovníků a návštěv. Pracovníci farmy a návštěvy by měli mít vyhrazená parkovací místa mimo farmu. Vozidla, která musí vjet do objektu, musí projet desinfekční vanou nebo rámem. Rovněž významnou úlohu hraje vzdálenost farmy od veřejných komunikací a silnic, od jiných objektů s chovy zvířat atd.
Přednáškový blok ukončil Ing. Miroslav Rozkot, CSc., který seznámil účastníky webináře s aktuálními tématy chovu prasat, která jsou řešena VÚŽV i ve spolupráci s dalšími partnery, zejména v oblasti technologií a výživy prasat. Témata prezentovaná na webináři byla posluchači velmi kladně přijata, což se projevilo i v diskuzi.
Webinář byl pořádán za podpory Ministerstva zemědělství ČR při České technologické platformě pro zemědělství.
Záznam z webináře na téma Aktuální otázky chovu prasat, který proběhl 29. 4. 2021.
