Zemědělci společně se zástupci Správy železnic diskutovali o problematice výstavby vysokorychlostních tratí (VRT) v České republice. Po vzájemné dohodě zveřejňují následující prohlášení, ve kterém shrnují své základní postoje.

Správa železnic představila zástupcům Zemědělského svazu ČR detailní stav přípravy nových VRT ve středních Čechách a na Kutnohorsku.

Partnery Správa železnic informovala o následujících tématech:

  • Podoba budoucí VRT a její začlenění do krajiny: trať je velmi podobná dnešním koridorovým tratím. V krajině je ale vedena více přímo, aby byla využitelná pro rychle jedoucí vlaky. Šířka samotné trati je cca 14 m, spolu s příkopy a bočními svahy, které jsou v každém místě jinak široké. Průměrnou šířku vlastní dráhy odhadujeme na zhruba 40 m. Výška zařízení na trati nepřesahuje výšku vzrostlých stromů.
  • K trati neodmyslitelně patří její odhlučnění – bez splnění přísných limitů by stavba nemohla vzniknout. Protihluková opatření budou vždy nedílnou součástí projektu VRT. Jejich podoba bude navržena po dohodě s obcemi.
  • Tratě nebudou v krajině tvořit neprostupnou bariéru. Bude navržena řada přemostění přes stávající silnice. Spolu s obcemi a zemědělci navrhne Správa železnic přístupy na pozemky a přemostění tak, aby byla zachována prostupnost v potřebných místech.
  • Vodní režim v okolí tratě bude podrobně prověřen. Trať v žádném případě nesmí ohrozit zdroje pitné vody nebo přítoky do vodní nádrže Vrchlice.
  • Pro Správu železnic je správné začlenění VRT do krajiny prioritou.
  • Správa železnic dále informovala o zpracování studijních dokumentací, prověřování a výběru variant a o postupu přípravy VRT.2

Zemědělský svaz ČR v žádném případě nebojuje proti výstavbě infrastruktury, kam patří i výstavba vysokorychlostní trati v naší republice. Upozorňujeme ale na skutečnost, že se při rozhodování o takovýchto důležitých stavbách nebere dostatečný zřetel na hospodářský význam zastavěné krajiny. V případě konkrétního úseku Praha – Brno byla v minulosti upřednostňována „jižní“ varianta, avšak před dvěma roky došlo k přehodnocení a začalo se pracovat na „severní“ variantě, která prochází jednou z nejúrodnějších oblastí naší republiky. Až donedávna s vlastníky a uživateli dotčených pozemků nebyl navázán přímý kontakt a informace získávali zprostředkovaně.

Zemědělský svaz ČR požaduje při plánování a případné výstavbě této trati, ale i dalších liniových staveb, aby se při rozhodování o jejich umístění více zohledňoval hospodářský význam zemědělské půdy a při výstavbě i provozu docházelo k minimalizaci škod způsobených záborech těchto půd. Samozřejmostí by se měla stát včasná komunikace s dotčenými osobami a jednání o možných náhradních řešeních a případných opatřeních, která sníží dopad těchto akcí na obyvatele zasažených oblastí. Zároveň je třeba bát do úvahy i případná rizika na případné poškození nebo omezení další infrastruktury, zajišťující život a podnikání v zasažených oblastech.