Místo konání: VÚRV, v.v.i.
Seminář byl zaměřen na potencionální využívání genetických zdrojů rostlin zejména ve šlechtění jako zdrojů rezistence k biotickým a abiotickým stresům. Přednášející byli jak z pořádající instituce Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i. v Praze Ruzyni, tak z Osevy PRO s.r.o., OZ Výzkumného ústavu olejnin z Opavy, Chmelařského institutu s.r.o. ze Žatce, z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousech a ze Zemědělského výzkumu spol. s r.o. v Troubsku.
Seminář zahájil národní koordinátor Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agrobiodiversity Ing. Vojtěch Holubec, CSc. V úvodním příspěvku představil účastníkům semináře, co jsou genetické zdroje rostlin (GZR), proč je důležité je konzervovat a chránit. Také představil celou koncepci Národního programu a jeho mezinárodní aktivity. Prezentace o GZR z pohledu Ministerstva zemědělství bohužel neproběhla, z personálních důvodů pozvaného řečníka.
Ing. Ludmila Papoušková, Ph.D. všechny seznámila s důležitými informacemi, kde hledat GZR a to jak na národní úrovni, tak na té mezinárodní. Představila databázový systém GRIN Czech a detailně seznámila s celým systémem objednávání GZR z Národního programu. Další prezentace Ing. Miroslava Klímy, Ph.D. byla zaměřena na potenciál GZR ve šlechtění na abiotické stresy. Prezentace detailně účastníky informovala s problematikou šlechtění na zimovzdornost, mrazuvzdornost a sucho. Dr. Klíma představil i několik příkladů z praxe ve šlechtění pšenice a řepky jako našich nejpěstovanějších plodin. Po krátké pauze na oběd, pokračovala Ing. Jana Chrpová, CSc. s využitím potenciálu GZR k biotickým stresům. Její prezentace byla zejména zaměřena na šlechtění obilnin na toleranci/rezistenci k houbovým chorobám. Jako jeden z příkladů využití GZR při šlechtění pšenice uvedla odrůdu Vlasta, do které byl křížením vnesen gen odolnosti k padlí travnímu z pšenice jednozrnky. Na tuto prezentaci navazovala přednáška Ing. Vojtěcha Holubce, CSc., který prezentoval využitelnost planých příbuzných druhů obilnin jako zdrojů rezistence jak k chorobám, škůdcům, tak i k některým abiotickým stresům. Jako možné materiály pro křížení s vysokou tolerancí ke rzem a padlí uvedl druhy Aegilops sekce Aegilops a dále vzdáleně příbuzné rody Heteranthelium, Dasypyrum, Taeniatherum a Eremopyrum. Některé druhy jsou velmi odolné k suchu a mohly by být tedy potencionálním zdrojem rezistence k měnícím se podmínkám klimatu. Ing. Andrea Rychlá z Osevy přednesla informace o různých druzích olejných plodin a využití jejich GZR ke šlechtění na biotické a abiotické stresy. Velmi zajímavé byly detailní popisy u jednotlivých stresů u řepky ozimé a máku setého. Ing. Rychlá také poskytla informace o dalších druzích z čeledi Brassicaceae, které mohou být využity i jako meziplodiny k zakrytí půdy a tím zabránění erozi. Další přednášku přednesl Ing. Vladimír Nesvadba, Ph.D., který účastníky seznámil s využitím planých forem chmele ke šlechtění chmele pro český i zahraniční trh. Velmi zajímavé byly informace o šlechtění chmele na využití pro využití ve speciálních pivech či k využití jako léčiva. Následovala prezentace Ing. Jiřího Sedláka, Ph.D. z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského, který představil GZR ovocných plodin se zaměřením na nejdůležitější druhy pro ČR jako jsou jabloně, třešně, slivoně a višně. Část prezentace byla věnována také drobnému ovoci. Poslední prezentace Ing. Daniely Knotové ze Zemědělského výzkumu s.r.o. byla zaměřena na GZR motýlokvětých plodin, které jsou využitelné jako pícnina pro suché oblasti. Zdůraznila potřebu zkoušet a hledat nové genetické zdroje s větší plasticitou k výkyvům počasí, zvýšit retenční schopnost krajiny atd. Druhy z čeledi Fabaceae mají předpoklad odolávat dlouhotrvajícímu období sucha a tím splnit zmíněné parametry.