Seminář „Vliv kvality objemných krmiv na produkční ukazatele u skotu“
Termín konání: 11. dubna 2019
Místo konání: Hotel Skalský dvůr, 593 01 Bystřice nad Perštejnem, Lísek 52
Cílem semináře bylo:
- Seznámit účastníky s využitím nových poznatků ve výživě pro precizní krmení dojnic.
- Seznámit účastníky s vlivem kvality objemných krmiv na kvalitu mléka.
- Prezentovat vliv konzervačních přípravků na fermentační proces.
- Představit možnosti skladovaní krmiv ve vacích
- Prezentace výsledků výzkumu uplatněných v dané oblasti
- Diskuze s účastníky, výměna zkušeností mezi výzkumem a praxí.
Akce byla zaměřena na seznámení zúčastněných zástupců zemědělské praxe, státní správy a oblasti poradenství a vzdělávání s aktuálním stavem problematiky objemných krmiv.
Celou akci moderoval Ing. Luděk Štůrala (LINAGRI s.r.o), který v úvodním vystoupení seznámil účastníky s historií vzniku ČTPZ a jejím přínosem pro zemědělskou praxi i výzkum.
Informoval posluchače rovněž o činnosti a cílech PS VHZ (pracovní skupina pro výživu hospodářských zvířat), která vnikla na základě požadavků zemědělské praxe. Zdůraznil nutnost existence této pracovní skupiny, neboť výživa hospodářských zvířat je rozhodujícím faktorem pro užitkovost zvířat i ekonomiku chovatelů. Zároveň uvedl aktuální témata, kterými se PS zabývá, ale i témata určená pro blízkou budoucnost. Z aktuálních témat se setkala s největším ohlasem především možnost hledání nových domácích zdrojů bílkovinných krmiv a alternativní výživa dojnic v období nedostatku objemných krmiv. Z dalších témat vyzdvihl např. otázku zdravotního stavu a dlouhověkosti dojnic, nebo zkoumaní alternativ pro výživu hospodářských zvířat bez antibiotik.
Přislíbil, že těmito tématy se budou zabývat následující semináře v tomto roce.
Jako první z přednášejících vystoupil zástupce VÚŽV, v.v.i. Uhříněves, Ing. Radko Loučka, CSc., který obeznámil účastníky semináře s novými „rozhodujícími nástroji“ precizního zemědělství, které jsou významným pomocníkem pro zemědělskou prvovýrobu. Nicméně zdůraznil, že prioritou ve výživě dojnic nadále zůstává respektování fyziologických vlastností zvířat, především schopnost ruminální fermentace a tvorby mikrobiálního proteinu. V praxi to znamená, že „musíme krmit prioritně bachorové bakterie a nálevníky, nikoli krávu“.
V diskusi byl zájem o cenovou dostupnost bolusů na měření hodnoty pH v bachoru, jako účinnému nástroji pro prevenci acidóz.
V následujícím příspěvku se věnoval Ing. Václav Jambor, CSc. (NutriVet s.r.o.) tématu konzervace objemných krmiv a vlivu použitých aditiv na fermentační proces. Díky svým vysoce odborným znalostem a praktickým zkušenostem dovedl zemědělce upozornit na nejčastější nedostatky při silážování, a doporučit volbu vhodného konzervantu pro danou plodinu a sklízenou hmotu. Upozornil na nebezpečí výskytu clostridií v silážích, a jejich následnému účinku na zdravotní stav a užitkovost dojnic. Během diskuse zazněly vlastní zkušenosti chovatelů s krmením siláží infikovanými clostridiemi, které mohou mít dokonce fatální následky až s odstupem jednoho roku, při následné laktaci.
První řadu přednášek završil Ing. Petr Jurek. Zmínil výhody silážování krmiv do vaků, včetně porovnání s tradičními technologiemi. Doporučil zemědělcům optimální postup při skladování objemných krmiv, včetně výběru vhodné technologie pro jejich farmu. Díky svým celosvětovým zkušenostem navíc představil nové možnosti v oblasti skladování i ostatních druhů krmiv.
Prof. Ing. Květoslava Šustová, PhD. (VŠOH Brno) ve svém příspěvku plně sladila své široké znalosti s dlouhodobými zkušenosti v oboru mlékárenství. Seznámila chovatele s celou řadou příčin, které ovlivňují kvalitu mléka, a to nejen v souvislosti se základními mléčnými složkami.
Z hlediska vlivu kvality objemných krmiv na kvalitu mléka zdůraznila, že kontaminace mléka souvisí s kontaminací krmné dávky. Věnovala se mimo jiné dopadům přítomnosti cizorodých látek v krmivech, jako jsou clostridie, plísně či mykotoxiny na kvalitu mléka. Rovněž upozornila na náhle změny v krmné dávce, které mají za následek zhoršení kvality mléka. Zhoršená kvalita mléka sebou přináší technologické problémy při jeho zpracování a výrobě mléčných produktů. Zájem vzbudila problematika analýz mléka v souvislosti s jeho kvalitou a zpeněžováním.
Na konci přednáškové části se ujal slova opět Ing. Luděk Štůrala. Ve svém příspěvku se zaměřil na míru využití živin z TMR, a faktory, které ji ovlivňují. Již na začátku své prezentace podotkl, že se jedná o téma velmi široké, a některé z faktorů již byly navíc zmíněny v předcházejících prezentacích. Zaměřil se tedy na v praxi méně sledované antinutriční látky, jako je např. obsah taninů a jiných polyfenolů v krmivech. V této souvislosti uvedl, že o využití živin z TMR nerozhoduje jejich obsah, ale jejich stravitelnost, včetně dynamiky v bachoru. V návaznosti na přednášku prof. Šustové uvedl, že mnohé metodiky pro analýzu živin jsou zastaralé, a pro dnešní praxi nepřínosné.
Závěr: Po oficiálním ukončení probíhaly ještě dlouhé diskuse a výměna zkušeností, což svědčí o zájmu našich chovatelů o činnost ČTPZ a této pracovní skupiny.
