Termín konání: 3. 10. 2017
Místo konání: Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i. v Brně
Semináře se zúčastnilo 49 zájemců. Byl zaměřen na aktuální problematiku tvorby aktivní specifické imunity u různých kategorií prasat, zejména však odstavovaných a vykrmovaných prasat. Přednášky k těmto tématům zajistili vědečtí pracovníci ústavu a to MVDr. Josef Krejčí, MVDr. Jan Bernardy, Ph.D., MVDr. Jan Matiašovic, Ph.D., prof. MVDr. Miroslav Toman, CSc., kteří jsou ale zároveň činní i v terénu a s řadou chovatelů spolupracují na úseku řešení zdravotních problémů jimi chovaných zvířat.
Jako první vystupoval prof. Toman, který shrnul výhody a nevýhody vakcinace jako nejúčinnější metody boje s infekcí. Nelze si ale myslet, že vakcinace je všemocná, naopak i při jejím použití je nutno souběžně dodržovat zásady zoohygieny a biobezpečnosti.
Další řečník dr. Krejčí zdůraznil, že současné infekce jsou mnohem komplikovanější, než byly dříve, a že se také mění specifické požadavky na imunoprofylaxi. Zejména jde o nutnost očkovat velmi mladá zvířata s nezralým imunitním systémem, o potřebu vybuzení lokální imunity a načasování tvorby imunity před přesuny do jednotlivých chovných zařízení a dále o problém velmi omezených možností dodržet interval mezi primovakcinací a revakcinací a nutnost kombinovat více antigenů, resp. vakcín ve velmi krátkém období. Zdůraznil význam kolostrálních protilátek, nicméně ty chrání pouze po krátkou dobu. Pak nastupuje laktogenní imunita, která končí odstavem. Zároveň vyjádřil určitou skepsi vůči autogenním vakcínám, které nemusí být vždy kvalitně vyrobeny, běžně používané výrobní postupy autogenních vakcín nezajišťují přítomnost faktorů patogenity v dostatečné koncentraci.
Profesor Toman ve své druhé přednášce zmínil možnosti očkování proti respiračním onemocněním. Připomněl infekce zahrnuté do respiračního komplexu, diagnostické a terapeutické možnosti a kontrolu infekce. Dle jeho slov žádná vakcína není na 100 %, dobrá vakcína vykazuje protektivitu až 90% tzv. stádové imunity, kdy jsou všechna i neimunní zvířata chráněná, protože tlak infekce v chovu je malý. Pozornost věnoval i infekci PRRS.
Dr. Bernardy prezentoval necelou stovku registrovaných vakcín pro prasata od 13 výrobců, které rozdělil do desítky tematických celků.
Posledním řečníkem byl Dr. Matiašovic, který představil salmonelové infekce prasat jako možný zdroj pro přenos na spotřebitele, kdy podle výzkumu EFSA k tomu dochází z vepřových půlek u deseti procent nákaz. Dr. Matiašovic se zaměřil na možnosti zábrany infekce zootechnickými opatřeními jako je hygiena v chovu a acidifikace krmiva. Výzkumný ústav pracuje na projektu vytvoření inaktivované vakcíny proti salmonele. Jako nejúčinnější se zdá trivalentní vakcína, která brání infekci z prasnice na sající selata. V současnosti je vakcína testována v klinických zkouškách.
Seminář se setkal s velkým ohlasem a účastníci využívali velmi aktivně i prostor v diskuzích.