Termín konání: 30. května 2019
Místo konání: Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i.
Cílem semináře bylo:
- Ukázat účastníkům práci chladnokrevných koní a upozornit na jejich přínosy pro dnešní zemědělství
- Představit nové moderní stroje speciálně vytvořené pro koňský potah
- Představit nový systém spolupráce mezi zemědělcem a konečným spotřebitelem – Komunitou podporované zemědělství – z pohledu zemědělce, koordinátorky komunity i spotřebitele
- Ukázat význam stromů v zemědělské krajině
- Seznámit posluchače semináře s možnostmi zakládání stromů na zemědělské půdě a jejich přínos a možná rizika
- Ukázat posluchačům efekt používání minerálních hnojiv na půdu, rostliny a jejich vzájemný vztah
Seminář Šetrné metody hospodaření na zemědělské půdě byl koncipován jako vícežánrový. Společným jmenovatelem byla inspirace starými metodami a praktikami, které byly kdysi běžné. Cílem semináře bylo ukázat účastníkům možnosti řešení současných problémů v zemědělství, v krajině i na venkově.
Motem semináře a zároveň názvem úvodní přednášky bylo Vraťme se ke starému, bude to pokrok.
První přednáška byla zaměřena na způsoby zpracování půdy z hlediska dýchání půdy a následně ztrátě uhlíku (půdní organické hmoty). Byly zde vysvětleny přednosti a nevýhody jednotlivých způsobů zpracování půdy na omezení ztrát půdní organické hmoty dýcháním půdy.
Následoval tematický blok Agrolesnictví – v první přednášce byly uvedeny základní definice, informace a pojmy. Byly zde předneseny ukázkové příklady ze zahraničí i odkazy na historické praktiky používané na našem území. Byly zde zmíněny výhody i nevýhody těchto systémů. Nechyběly také praktické informace – legislativní a dotační podmínky pro zakládání agrolesnických systémů. Druhá agrolesnická přednáška (R. Kotrba) byla zaměřena na otázky agrolesnictví z pohledu praktikujícího agrolesníka. Byla zde zmíněna opatření nutné pro zakládání agrolesnických systémů (oplocení pozemku, oplocení stromů proti okusu zvěře), vhodnost i druhová skladba vhodných dřevin, hustota a způsob rozmístění po pozemku.
Ing Jaroslav Záhora z Mendelu přednesl ve velmi poutavé a zajímavé přednášce principy spolupráce a vzájemné potřebnosti mezi rostlinami a půdním prostředím, resp. půdními mikroorganismy. Ukázal, jak se v půdě chovají rostliny a půdní mikroorganismy při aplikaci minerálními hnojivy. Zdůraznil význam pěstování bohatých směsek meziplodin a zeleného hnojení.
Další blok přednášek byl věnován novému systému prodeje zemědělské produkce konečnému zákazníkovi. Tento systém se nazývá Komunitou podporované zemědělství. Jan Valeška z Asociace místních potravinových iniciativ představil hlavní principy fungování, výhody i slabá místa tohoto systému. Tento systém je v ČR novinkou a mnoho účastníků se o tomto systému dozvědělo poprvé až na semináři. Základní princip spočívá v komunitě lidí, ve které je zastoupen zemědělec, který dodává přímo dalším členům komunity. Rozdíl mezi KPZ a běžnými distribučními systémy je v tom, že spotřebitel a dodavatel se domluví na dodávce dopředu a podílník zaplatí za odebrané potraviny dopředu. Zemědělec má jistotu přijmu a může s těmito příjmy pracovat už před samotným pěstováním. Případná rizika spojená s pěstováním tak nepadají jen na zemědělce, ale nese je i podílník – konečný spotřebitel. Důležitá je v tomto případě důvěra mezi zemědělcem a podílníkem.
Odpoledne se účastníci přesunuli na bio pozemek s vojtěškou, kde probíhal odpolední program semináře – praktická ukázka sečení vojtěšky, otáčení píce a nahrabování píce pomocí koňské síly. Praktickou ukázku vykonával pár klisen českého národního plemene slezský norik ze spolku Centrum Slezského norika. Koně byli zapřaženi do potru (koňská pohonná jednotka) značky Kolman, což je jediný současný výrobce strojů za koně v ČR. Během ukázky bylo za tuto pohonnou jednotku připojováno různé nářadí, dle agrotechnické operace – protiběžná sekačka americké výroby I a J, obraceč píce a nahrabovač píce na řádky. Během praktické ukázky byli posluchači seznámeni se všemi aspekty hospodaření na zemědělské půdě s koňmi. Ukázka probíhala v méně formální atmosféře a účastníci tak měli možnost volně diskutovat s přednášejícími. Diskuse byla velmi bohatá a díky tomu byl i mírně překročen časový plán semináře.
Dotazy účastníků:
- Jak vytvořit komunitu pro KPZ?
- Kolik hektarů půdě je možné obdělat s koňmi?
- Jaká je finanční náročnost hospodaření s koňmi?
- Jaké jsou legislativní překážky při zakládání agrolesnických systémů?
- Jak vysvětlit vlastníkům půdy, že stromy jsou důležité?
Závěr: Seminář proběhl v plánovaném harmonogramu po časové i odborné stránce. Jeho cíle byly splněny. Semináře se zúčastnila pestrá paleta účastníků – zemědělci, výzkumníci, akademici, studenti vysokých i středních zemědělských škol, zemědělští poradci, úředníci a zástupci neziskového sektoru. Seminář byl veden v přátelské a méně formální atmosféře a díky tomu probíhala mezi účastníky semináře plodná diskuse.
