Termín konání: 1.9. 2017
Místo konání: Nýdek
V úvodu semináře zazněly tři krátké přednášky věnované významu chovu malých přežvýkavců pro zachování druhově bohatých travních porostů nejen v horských oblastech, ale i na nížinách. Tyto příspěvky odprezentovali místní ekologové Jan Michalik a Jiří Czernek a kolektiv autorů z chráněné krajinné oblasti Ponidzie pod vedením Tomasza Hałatkiwicze. Následovala přednáška Miroslava Kutala, pracovníka hnutí Duha a Mendelovy univerzity v Brně o výskytu a šíření vlků v ČR a dopadech na chov ovcí. V posledních desetiletích se vlci v Evropě šíří a osídlují i kulturní krajinu, což vede často ke konfliktům s chovateli dobytka a ovce jsou v tomto směru nejzranitelnější zejména tam, kde je praktikován anglosaský způsob chovu. Odhaduje se, že v Evropě v současnosti žije okolo 12 tis. vlků. Do ČR v současnosti pronikají zejména vlci ze středoevropské nížinné populace na území západního Polska a východního Německa. Tato populace se velmi dynamicky rozvíjí. V na území Německa byla první vlčí smečka zaznamenán v roce 2000 a na přelomu let 2015/16 bylo tam již zaznamenáno 46 smeček a 15 dalších samostatných párů. Na území ČR byly zatím potvrzeny 3 vrhy vlků. Příspěvek na téma dopadu šíření velkých šelem na chov malých přežvýkavců z pohledu chovatele a informaci o diskuzi, která se na toto téma v současnosti vede v orgánech EU, přednesl Lukáš Jakubů. Zdůraznil, že škody působené predátory na hospodářských zvířatech jsou vnímány jako stále závažnější problém v rámci EU a že vyplácené kompenzace za strhnutá zvířata obvykle nepokryjí všechny ztráty postižených chovatelů (snížení zatížení DJ, větší mortalita jehňat vlivem stresu ve stádě apod.). Situaci na Slovensku představil Milan Margetín ze Slovenské poľnohospodárské univerzity v Nitře. Výskyt velkých šelem na Slovensku je mnohem vyšší než u nás. V případě vlků se informace co do jejich počtu výrazně liší. Podle mysliveckých statistik je jich zde až 2200, podle informací ekologů 300-600. Škody působené predátory rostou. V minulém roce byly chovatelům vyplaceny kompenzace za útoky velkých šelem v celkové výši 1,75 mil. €, z čehož 1,29 mil. € připadlo na škody působené vlky. Pomocí analýz DNA trusu medvědů na Slovensku byl jejich současný počet stanoven na 1240. Medvědi působí škody více v rostlinné výrobě, zejména na porostech kukuřice a také na uskladněném krmivu. Z důvodu zvyšujících se škod působených vlky a medvědy, jejich vysoké koncentrace v některých regiónech i kvůli ztrátě plachosti jsou počty těchto druhů na území Slovenska regulovány pomocí lovu. Přednášku na téma výskytu vlků v Polsku a škod působených na hospodářských zvířatech přednesl Wiktor Bojar z Přírodovědecké univerzity v Lublině. V Polsku bylo provedeno mapování výskytu vlků a studie zaměřená na počty těchto šelem únosné pro ekosystémy jednotlivých regiónů. Zatímco na východě země jsou ekosystémy vlky již většinou „nasyceny“, na západě země je podle odhadů ještě nějaký prostor pro jejich další rozšiřování.
U nás podobná studie zatím chybí. Vlci z východu Polska si zachovávají svou plachost a škody působené na hospodářských zvířatech nejsou velké. Nutno však podotknout, že dobytek je v těchto regionech zpravidla zavírán na noc do stájí nebo je pod dohledem pastevce. Větším problémem na tomto území jsou toulaví psi. Možnými způsoby ochrany dobytka před velkými šelmami se zabýval Michal Bojda z hnutí Duha. Situaci v Beskydech a otázkám náhrad škod se věnovala Dana Bartošová ze Správy CHKO Beskydy. Stát hradí škody na hospodářských zvířatech způsobené vlkem, medvědem a rysem. Zatím však není zajištěna náhrada za ztracená a nenalezená hospodářská zvířata, není hrazen posudek veterináře, léčba zraněných zvířat a odvoz do kafilerie. Není také dořešena problematika dotací při snížení počtu hospodářských zvířat v důsledku škod. Vzniklou škodu je třeba nahlásit do 48 hodin, jinak chovatel nemá nárok na jejich náhradu. Byl zdůrazňován význam preventivních opatření jako je využití elektrických ohradníků, zradidel (fladry) či pasteveckých psů.
Účastníci semináře mohli shlédnout krátký film o využití pasteveckých psů pro ochranu stád, doplněný komentářem Igora Němčoka, předsedy slovenského ZCHOKu.
V rámci diskuze byly probírány mezi jinými možnosti ochrany stád malých přežvýkavců před predátory v rámci anglosaského způsobu chovu a otázky týkající se prognóz dalšího vývoje stavů velkých šelem a možných zásahů člověka do těchto populací. I přes občasnou názorovou rozdílnost diskutujících byla debata vedena v přátelské atmosféře. Jak chovatelé, tak ochránci přírody by měli vyvíjet snahu, aby ke konfliktům docházelo co nejméně.