Termín konání: 16.5.2017
Místo konání: Střední zemědělská škola v Kostelci nad Orlicí
Semináře se zúčastnilo 45 zájemců. Byl zaměřen na aktuální problematiku kastrace selat, tedy možného zákazu plošně prováděné chirurgické kastrace kanečků bez anesteze, použití imunokastrace či výkrmu kanečků. Role přednášejících se ujali hosté z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně, Mendelovy univerzity Brno, České zemědělské univerzity Praha, Státní veterinární správy, ale také zástupce praxe. Tematika příspěvků zahrnovala prakticky celou oblast dané problematiky-od legislativy až po praktické zkušenosti výkrmu imunokastrátů.
Celkem bylo předneseno 8 příspěvků.
Seminář zahájil Ing. Miroslav Rozkot, CSc. příspěvkem s názvem bude kastrace selat problém, ve kterém se zaměřil na problematiku kastrace selat v Evropské unii, specifika chovu nekastrovaných kanečků z hlediska chovatelů, ale i spotřebitelů. Příspěvek MVDr. Jonáše Vaňhary z VFU v Brně se setkal s velkým ohlasem. Vystoupení bylo doplněno o několik video ukázek s průběhem různých způsobů kastrace selat - klasické chirurgické kastrace bez anesteze až po různé druhy anestezí, včetně reakcí selat na tyto přípravky. MVDr. Josef Kameník, CSc., MBA, také z VFU Brno, se zaměřil na problematiku produkce kančího masa z pohledu jeho zpracování. Uvedl, že po roce 2008 se ve státech EU začaly šířit aktivity namířené proti chirurgické kastraci kanečků bez znecitlivění. Hlavním důvodem byla otázka welfare zvířat. V současnosti v zemích jako Norsko, Nizozemsko a Švýcarsko je již platný zákaz chirurgické kastrace bez znecitlivění, v Německu je uzákoněna tato podmínka od 1. 1. 2018. Česká republika se jako několik dalších zemí EU k deklaraci o ukončení chirurgické kastrace bez znecitlivění dosud nevyjádřila. Dalším přednášejícím byla Ing. Lenka Falková z Mendelovy univerzity v Brně, která posluchače seznámila s problematikou kančího pachu z pohledu molekulární genetiky. Ing. Falková uvedla, že na množství skatolu a androstenonu se podílí geny z mnoha chromozomů. Uvedla, že nejefektivnějším genem pro selekci na kančí pach – skatol se jeví CYP2E1. V současných projektech aplikovaného výzkumu se hledají další kandidátní geny s asociací ke kančímu pachu. Přednáška doc. Ing. Jaroslava Čítka, Ph.D. byla zaměřena na porovnání ukazatelů výkrmnosti na základě výsledků staničních testů u prasniček, kanečků, vepříků a imunokastrátů. Doc. Čítek uvedl, že při zavedení systému výkrmu kanečků bude nutné respektovat jistá opatření v chovu, např. nižší věkovou hranici při porážce nebo detekci kančího pachu na jatkách. Výhodami výkrmu kanečků je naopak jejich vyšší užitkovost. Zastoupení mezi přednášejícími měla I Státní veterinární správa. MVDr. Simona Ninčáková a MVDr. Miroslava Lutzová seznámily přítomné s legislativními aspekty kastrace kanečků. Za pořádající organizaci vystoupil také Ing. Libor David, Ph.D., který se ve své prezentaci zaměřil na problematiku realizace cen v podmínkách výkrmu kanečků. Uvedl, že při zavedení výkrmu kanečků bude nutná úprava cenové masky, resp. vytvoření samostatné masky pro kanečky. Na semináři nechyběl ani názor praktického veterináře, který v chovu prasat již několik let aplikuje vakcínu pro imunokastraci. MVDr. Petr Čejka přítomným sdělil vlastní zkušenosti s aplikací vakcíny, které se řada chovatelů obává a odmítá proto imunokastraci provádět.
Seminář se setkal s velkým zájmem přítomných, kteří ocenili široký záběr daného tématu a zaměření nejen na teoretické, ale i praktické stránky problematiky kastrace selat, imunokastrace a výkrmu kanečků.