Místo konání: VÚRV, v.v.i.
Polní den ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v.v.i. v Praze Ruzyni se konal 7. června 2017.
Úvodního slova se ujal ředitel instituce Dr. Ing. Pavel Čermák, který přivítal účastníky a hosty ze Zemědělského svazu České republiky a Ministerstva zemědělství ČR.
Program polního dne byl zaměřen na inovativní postupy při pěstování polních plodin a porovnání různých agrotechnických opatření prováděných během letošního jara a jejich vlivu na strukturu porostu. Odbornou část programu zahájil Ing. Pavel Růžek, CSc., který v úvodu zhodnotil povětrnostní podmínky tohoto ročníku, jež zásadně ovlivňují dostupnost vláhy i živin pro rostliny, využití živin z aplikovaných hnojiv, vývoj porostu i jeho zdravotní stav a další. Vliv letošního vývoje počasí na rostlinnou produkci pak demonstroval na výsledcích z polních pokusů především s ozimou pšenicí a řepkou ve srovnání s výsledky předchozích let.
Dalším tématem byly inovované postupy při zakládání porostů a hnojení zemědělských plodin, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Byly porovnány různé způsoby zpracování půdy (orba, minimalizace) a přímého setí („no-till“) z hlediska vlhkosti půdy, vzcházení a vývoje porostu, dostupnosti živin, rizika ztrát živin i emisí CO2. Ve druhé části programu byla zahrnuta prohlídka porostů ozimé pšenice a řepky založená uvedenými technologiemi a s různými způsoby výživy minerálními dusíkatými hnojivy.
Další část dopoledního programu věnovanou ochraně rostlin otevřel Ing. Jan Ripl. Tématem jeho prezentace bylo zhodnocení výskytu viróz u řepky a pšenice v letošním roce a predikce výskytu na podzim. Účastníky seznámil s nejvýznamnějšími přenašeči virových chorob a metodami, jak před nimi porosty chránit. Následně Ing. Jana Chrpová, CSc. prezentovala výskyt fuzarióz u pšenice a možnosti ochrany porostu před nimi. Mgr. Alena Hanzalová, Ph.D. představila problematiku rzí u obilnin, především rzi plevové a Mgr. Jana Palicová, Ph.D. se věnovala výskytu chorob pat stébel, odolnosti různých odrůd a příslušné ochraně rostlin.
Na prezentace pracovníků VÚRV, v.v.i v odpolední části programu navazovaly prohlídky pokusů zaměřené na diskutovaná témata.
Vystoupení Ing. Růžka k inovovaným postupům ve výživě rostlin šetrným k životnímu prostředí, bylo doplněno ukázkou postřikovače, který byl pro efektivní aplikaci kapalných hnojiv vybaven aplikačními trubicemi, z nichž hnojivo (např. DAM, lépe s přídavkem StabilureNu) vytéká tenkým proudem přímo na povrch půdy. Nedochází k zasažení porostu jako při běžném postřiku a je proto minimalizováno riziko popálení porostu. Při této lokální aplikaci se hnojivo dostává více do kontaktu s půdou, je omezeno jeho ulpívání na posklizňových zbytcích rozmístěných na povrchu půdy a tím i ztráty dusíku volatilizací amoniaku. Což vede i k vyššímu využití živin, jak bylo dokumentováno na výsledcích víceletých pokusů v dopolední přednášce. Představeny byly trubice AT25, z nichž hnojivo vytéká volně ze spodu trubic – vhodné např. pro přihnojení obilnin s lokální aplikací hnojiva ob řádek. A dále trubice AT50, které se využívají ve větších rozestupech, a hnojivo z nich vytéká pěti otvory umístěnými 10 cm od spodu trubic. Ty jsou vhodné zejména v nerovném terénu, kde by mohlo dojít k zanesení výtokového otvoru ve spodu trubice.
Prohlídky polních pokusů byly zahájeny na plochách, kde je testována odolnost různých odrůd ozimé pšenice ke rzím. Účastníci akce se seznámili se symptomy jednotlivých rzí a reakcí různých odrůd pšenice na inokulaci patotypy rzi pšeničné, plevové a travní. Dále byla demonstrována různá odolnost odrůd pšenice k virovým chorobám, rozdíly v napadení a projevech choroby. Posledním pokusem věnovanému ochraně rostlin bylo infekční pole zaměřené na hodnocení odolnosti odrůd pšenice k fuzariózám klasu. Účastníci všechny prezentace hodnotili kladně a bylo zodpovězeno mnoho otázek k ochraně i k symptomatice jednotlivých chorob.
Obsáhlý blok pokusů byl věnován výživě rostlin. Prohlídky navazovaly na dopolední prezentaci Ing. Růžka. Účastníci se seznámili s různým habitem kořenového systému u řepky v závislosti na různém zpracování půdy a výživy dusíkem. Obdobně mohli porovnat i vývoj porostu ozimé pšenice na třech různých intenzitách zpracování půdy (orba, minimalizace, bez zpracování) a jeho reakci na různé způsoby dusíkatého hnojení (jednorázová aplikace, dělené dávky, různá hnojiva, přídavky inhibitorů apod.).