Zdroj: Pulkrábek J., Urban J., Kadlec V., Růžek P., Šedek A., Srbek J., Bečková L., Dvořák P., Kobzová D., Kincl D. (2015): Začlenění podzimního hlubokého kypření půdy a kypření za vegetace do půdoochranné technologie pěstování cukrové řepy. Certifikovaná metodika. ČZU v Praze, 42s. ISBN 978-80-213-2614-9
Klíčová slova: "vodní eroze,cukrová řepa, výnos, cukernatost, půdoochranné technologie, kypření půdy"
Ve výnosu bílého cukru se jako nejvýnosnější ukázala varianta cukrovky na půdě hluboce prokypřené (kypření půdy do hloubky 25-30cm). Zvýšené náklady na hlubší kypření představují sice vklad 500–1500 Kč/ha podle hloubky zpracování a druhu půdy, zároveň ale zvyšují výnos (ve vazbě na ročník a půdní podmínky) o 2–10 %. Hluboké kypření navíc zlepšuje nejen růst kořenů ale i infiltraci vody (tj. přispívá k omezení povrchového odtoku vody a tím i k omezení eroze). Pokusy jednoznačně ukázaly, že podstatnější je hloubka zpracování (než způsob zpracování, tedy zda je oráno či hluboce kypřeno). Hluboké kypření do 35 cm vykazovalo tendence pro vyšší přepočítaný výnos bulev. Významným faktorem z hlediska vsakování vody do půdy a růstu kořenů je umístění zhutnělé vrstvy, přičemž mnohem rychleji se projevuje zlepšení fyzikálních vlastností půd rozrušením zhutnělé vrstvy půdy po hloubkovém kypření (nutné však je, aby byla zhutnělá vrstva rozrušena v celé mocnosti). Autoři zdůrazňují, že je třeba věnovat zvláštní pozornost zhutnění hlubších vrstev půdního profilu, které nejsou normální (hlubokou) orbou či běžným kypřením dotčeny. Pokud má zemědělec s utužením problém, tak první věcí je zjistit, kde je utužená vrstva (celá plocha honu nebo jen na některých místech). Optimální termíny a vlhkostní poměry pro hluboké kypření či podrývání jsou stejné jako u hluboké orby. O účelnosti zásahu rozhoduje půdní vlhkost. Optimální je taková, pokud se odebraný vzorek z hloubky kypření působením tlaku rozpadá na menší hrudky. Kypření půdy do větších hloubek (až 40 cm) dlátovým kypřičem je doporučováno jako periodické opatření (jednou za několik let) na půdách se sklonem k nežádoucímu zhutnění. Při volbě kypřičů je třeba zohlednit rozestupy pracovních nástrojů. Jako vhodnější je uváděn užší rozchod pracovních nástrojů (< 1 m) s ohledem na využití i u dalších plodin (např. pro kukuřici). Ministerstvo zemědělství ČR (MZe) zařadilo navíc podrývání mezi tzv. specifické půdoochranné technologie (vyhovuje podmínkám standardu DZES 5) na mírně erozně ohrožených půdách (lze využívat při zakládání porostů cukrovky od 1.1 2013).
