Anglicky: Feeding of wastemilk to Holstein calves affects antimicrobial resistance of Escherichia coli and Pasteurella multocida isolated from fecal and nasal swabs

Zdroj: Maynou, G., Bach, A., Terré, M. 2017. Feeding of waste milk to Holstein calves affects antimicrobial resistance of Escherichia coli and Pasteurella multocida isolated from fecal and nasal swabs. Journal of Dairy Science [online], 100(4), 2682-2694 [cit. 2018-06-20]. DOI: 10.3168/jds.2016-11891. ISSN 00220302.

Klíčová slova: "antimikrobiální rezistence, mléčná telata, odpadní mléko "

Dostupný z: http://eds.a.ebscohost.com/eds/detail/detail?vid=2&sid=8841dcb5-8042-4305-b37ed4aa2a6a66a0%40sessionmgr4009&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1lZHMtbGl2ZQ%3d%3d#db=bsu&AN=121626737


Výsledky studií při zkrmování mléka obsahujícího rezidua inhibičních látek (RIL) telatům poukazují na rozvoj antimikrobiální rezistence střevní Escherichia coli. Nadměrné používání antimikrobiálních látek u zvířat určených k lidské spotřebě je velkým rizikem také u lidí vzhledem k rozvoji multirezistentních bakterií. Studie se zabývá zkrmováním odpadního mléka a jeho následným vlivem na rozvoj rezistencí bakterií Escherichia coli a Pasteurella multocida. Díky přítomnosti různého množství a variability antimikrobiálních látek (ANTB) v mléce, které je následně zkrmováno,dochází k selektivnímu baktericidnímu působení na citlivé bakterie střevní mikroflóry a naopak rozvoji bakterií rezistentních. Příjem ANTB a jejich následné vstřebávání přes střevní epitel do krevního oběhu má vliv i na osazení přirozeného prostřední v respiračním traktu. Během pokusu probíhajícího na 8 farmách ve Španělsku byly 4 skupiny krmeny mléčnou náhražkou a 4 odpadním mlékem (mléko léčených krav nebo obsahující vyšší počet somatických buněk). Stěry z nosní sliznice a konečníku byly odebrány od 20 ± 5 telat ve stáří 42 ± 3,2 dní věku. Navíc byly odebrány i vzorky od 10 telat z každé farmy ve stáří 1roku, která byla již dříve odebírána a zároveň nebyla léčena antibiotiky. Z odebraných vzorků se následně prováděla kultivace hledaných bakterie. Byla zjištěna také rezistence ze vzorků získaných z prostředí bud, vybavení a také u 5 novorozených telat, kdy byly vzorky získány těsně po porodu. Stanovovala se rezistence bakterií vůči amoxicilinu a kyselině klavulanové (AMC), ceftiofuru (EFT), kolistinu (CT), doxycyklinu (DO), enrofloxacinu (ENR), erytromycinu (E), florfenikolu (FFC), imipenu (IMP) a streptomycinu (S). Nárůst rezistentních E.coli vůči ENR a DO byl zaznamenán u mladších věkových kategorií (od porodu do stáří 6 týdnů). V období od 6 týdnů do 1 roku věku byla zaznamenána nižší rezistence vůči užití DO. Prevalence rezistence v daném věku byla bez ohledu na krmný program. U skupiny krmených odpadním mlékem byla potvrzena častější rezistence E. coli na ENR, FFC a S. Kolistin rezistentní Pasteurella multocida získaná z nosních výtěrů byla častěji potvrzena u skupin krmených odpadním mlékem než u skupiny na mléčné náhražce. Z výsledků studie vyplívá, že u skupiny telat krmených odpadním mlékem dochází k osazení střevního a respiračního systému rezistentními bakteriemi.

Zpracoval/a: MVDr. Barbora Umlášková, Mendelova univerzita v Brně, Barbora.Umlaskova@seznam.cz