Anglicky: Effects of different forage sources as a free-choice provision on the performance, nutrient digestibility, selected blood metabolites and structural growth of Holstein dairy calves

Zdroj: Mohavedi, B., Foroozandeh, A.D., Shakeri, P. (2017). Effects of different forage sources as a free-choice provision on the performance, nutrient digestibility, selected blood metabolites and structural growth of Holstein dairy calves. Journal of Animal Physiology and Animal Nutrition. 101, 293-301. DOI: 10.1111/jpn.12527.

Klíčová slova: "tele, stravitelnost, píce, produkce."

Dostupný z: http://onlinelibrary.wiley.com/wol1/doi/10.1111/jpn.12527/fulltext


Cílem studie bylo zjistit vliv různých pícnin na růst, stravitelnost živin a metabolity krve mléčných telat. Individuálně ustájená telata (40 ks; váha 41,2 ± 3,5 kg) byla náhodně rozdělena (10 telat ve skupině; 5 býčků a 5 jalovic) do 4 pokusných skupin: 1) startér bez píce, 2) startér + nařezané vojtěškové seno, 3) startér + nařezaná pšeničná sláma a 4) startér + sušené cukrovarské řízky. Telata krmená startérem a vojtěškovým senem měla nejnižší příjem startéru a u telat s pšeničnou slámou se zvýšil příjem startéru mezi 43. - 80. dnem pokusu. Příjem píce byl nejvyšší u telat krmených vojtěškou v porovnání s pšeničnou slámou a cukrovarskými řízky. Telata s vojtěškovým senem měla nižší příjem sušiny v porovnání s ostatními pokusnými skupinami. Celková tělesná váha byla nejvyšší a doba odstavu nejnižší u telat přikrmovaných cukrovarskými řízky, v porovnání s ostatními pokusnými skupinami. Telata přikrmovaná cukrovarskými řízky měla vyšší denní přírůstky v porovnání s kontrolou a skupinou s pšeničnou slámou a stejné přírůstky v porovnání s telaty, přikrmovanými vojtěškovým senem. Stravitelnost frakcí vlákniny byla vyšší u skupiny s cukrovarskými řízky v porovnání s ostatními skupinami. Telata přikrmovaná cukrovarskými řízky měla vyšší stravitelnost sušiny a organické hmoty v porovnání s kontrolou a stejnou v porovnání se skupinami s vojtěškovým senem a slámou. Telata krmená startérem + vojtěškou měla vyšší stravitelnost dusíkatých látek v porovnání s kontrolou a stejnou v porovnání se skupinami s pšeničnou slámou a cukrovarskými řízky. Koncentrace ß-hydroxybutyrátu (indikátor metabolické funkčnosti bachorové stěny) v krvi byla nižší u skupin krmených pící, v porovnání s kontrolou. Tělesné míry se mezi skupinami nelišily. Závěrem lze říci, že sušené cukrovarské řízky se startérem zvýšily konečnou tělesnou váhu, průměrné denní přírůstky a stravitelnost živin telat do odstavu, v porovnání se skupinou kontrolní (startér bez píce).

Zpracoval/a: Ing. Petra Kubelková, Ph.D., Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i., kubelkova.petra@vuzv.cz