Anglicky: Long-term tillage and crop rotation effects on weed seedbank size and composition

Zdroj: Bàrberi, P. & Lo Cascio, B. 2001. Long-term tillage and crop rotation effects on weed seedbank size and composition. Weed Research 41:325-340.

Klíčová slova: "laskavec, turanka kanadská, bob obecný, ozimá pšenice, amaranthus spp., conyza canadensis, vicia faba, mnohorozměrná analýza, zpracování půdy, osevní postup, plevele"


Pokles půdní úrodnosti je závažným problémem současného způsobu hospodaření na orné půdě. Jako hlavní příčiny ztráty půdní úrodnosti bývají uváděny tyto faktory: obhospodařování vysokého podílu půdy na svažitém terénu; půda nedostatečně pokrytá vegetací v období vysokým podzimních a jarních srážek; vysoké letní teploty, které vedou k rychlé mineralizaci půdní organické hmoty; osevní postupy, kde převažují obilniny; a zpracování půdy hlubokou orbou. Problémy, které se objevují v důsledku klesající půdní úrodnosti, vedou ke zvýšenému zájmu o minimalizaci zpracování půdy, tedy o šetrné zpracování půdy (v angl. conservation tillage) spolu s ponecháním posklizňových zbytků na poli. Nevýhodou absence orby je to, že nedojde k převrácení půdy, což může vést k nárůstu zaplevelení, neboť semena plevelů zůstanou na povrchu či blíže povrchu půdy, kde dobře klíčí. Dalším problémem může být změna spektra plevelných druhů a šíření obtížných plevelů jako jsou trávy a vegetativně se množící plevele. V dlouhodobém pokusu ve střední Itálii se hodnotila velikost a složení semenné banky plevelů po dvanácti letech od založení pokusu. Ten zahrnoval dva osevní postupy (kontinuální pěstování ozimé pšenice a osevní sled bob obecný/ozimá pšenice) v kombinaci se čtyřmi způsoby zpracování půdy (klasická orba do hloubky 45 cm, zpracování půdy dlátovým kypřičem do hloubky 45 cm, diskové zpracování půdy do hloubky 15 cm a bezorebné zpracování půdy). Regulace plevelů byla prováděna po jejich vzejití herbicidy. Po dvanácti letech pokusu byly odebrány vzorky zeminy a hodnotilo se vzcházení plevelů v půdních vrstvách 0±15, 15±30 a 30±45 cm, po jejich 12-ti měsíční inkubaci v nevytápěném skleníku. Výsledky ukázaly, že na velikost a složení semenné banky měl mnohem větší vliv způsob zpracování půdy než osevní postup. Celková hustota klíčních plevelných rostlin byla nejvyšší v hloubce 0±15 cm u bezorebného zpracování půdy, v 15±30 cm u minimálního zpracování půdy a v 30±45 cm u půdy zpracované dlátovým kypřičem. Hustota klíčních rostlin plevelů hodnocena v celém profilu 0±45 cm se pro jednotlivé způsoby zpracování půdy průkazně nelišila. U bezorebného zpracování půdy více než 60 % plevelných rostlin vzešlo z povrchové vrstvy půdy (0±15 cm) ve srovnání s průměrnou hodnotou 43% u zbylých variant. Osevní postup výrazně neovlivnil velikost semenné banky ani distribuci klíčních rostlin v půdním profilu a měl pouze malý vliv na početnost hlavních plevelných druhů. Dominantními plevelnými druhy (>66%) byla turanka kanadská (Conyza canadensis (L.) Cronq.) ve variantě zpracované dlátovým kypřičem a laskavec ohnutý (Amaranthus retroflexus (L.)) ve variantě bezorebného zpracování půdy. Tyto výsledky ukazují, že osevní postup a nahrazení orby zpracováním půdy bez jejího obracení nemusejí způsobit výrazný nárůst plevelů, zatímco bezorebné zpracování půdy může vést k vyššímu výskytu plevelů díky jejich vyšší schopnosti vzcházení z povrchové vrstvy půdy.

Zpracoval/a: Mgr. Ing. Martina Eiseltová, Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., eiseltova@vurv.cz