Anglicky: Field evaluation of irrigation scheduling strategies using a mechanistic crop growth model

Zdroj: Seidel, S., Werisch, S., Barfus, K., Wagner, M., Schutze, N. Laber, H. 2016. Field evaluation of irrigation scheduling strategies using a mechanistic crop growth model. Irrig. and Drain. 65: 214–223. DOI: 10.1002/ird.1942.

Klíčová slova: "plánování závlahy, závlaha podle sacího tlaku půdy, plodinový koeficient, modelování růstu plodin, multi-oborová optimalizace, bílé zelí"

Dostupný z: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1002/ird.1942


Tato studie vyhodnotila 3. letý polní pokus efektivity různých typů závlahy zelí bílého, když byly použity: i) tři různé plány pro řízení mikropostřiku na základě výpočtů bilance půdní vody a plodinových koeficientů, ii) automatizovaná kapková závlaha řízená podle sacích tlaků půdy, iii) řízení závlahy podle real-time aplikace částečně kalibrovaného plodinového modelu DAISY. Dále byla použita multi-oborová kalibrace pro nastavení plně funkčního modelu jako nástroje pro identifikaci neproduktivních ztrát závlahové vody při všech variantách řízení závlahy. Pokus probíhal v letech 2012-2014 v Sasku poblíž Drážďan, v nadmořské výšce 120 m n.m., v hlinito-písčité půdě, HPV v 6 metrech. Průměrný úhrn srážek byl 667 mm, průměrná roční teplota 10.4 °C. Výsledky pokusu ukázaly, že: i) vysoké výnosy jsou dosažitelné i při relativně nízkých objemech doplňkové závlahy (kolem 100 mm), aplikované efektivními postupy; ii) automatizovaná kapková závlaha řízená podle sacích tlaků půdy předčila závlahu podle výpočtů bilance půdní vody i podle plodinového modelu, iii) bilance půdní vody s použitím doporučených plodinových koeficientů vedla k nadbytečné zálivce, iv) řízení závlahy dle plodinového modelu vedlo k podhodnocování vláhových potřeb plodin, a tudíž i závlahových dávek i jejich načasování a měla nejnižší výnosy. Multi-oborový diagnostický model identifikoval neproduktivní ztráty závlahové vody následovně: pro mikropostřik to byla zejména perkolace (průsak), pro kapkovou závlahu a modelové řízení potom výpar. U varianty závlahy, řízené podle průběhu kontinuálně sledovaných sacích tlaků byly zjištěny ztráty minimální. Mikropostřik podle tabelovaných plodinových koeficientů byl vyhodnocen jako nejméně efektivní varianta řízení závlahy. Pro efektivní řízení závlahy pomocí plodinových modelů je konstatována nutnost velmi obezřetné kalibrace modelu a důkladné zohlednění heterogenity místních podmínek (půda, vývoj plodiny, počasí).

Zpracoval/a: Ing. Petr Fučík, Ph.D., Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i., fucik.petr@vumop.cz