Anglicky: Tolerable versus actual soil erosion rates in Europe
Zdroj: Verheijen, F.G.A., Jones, R.J.A., Rickson, R.J., Smith, C.J. (2009). Tolerable versus actual soil erosion rates in Europe. Earth-Science Reviews 94(1-4):23–38. DOI: 10.1016/j.earscirev.2009.02.003. ISSN 00128252.
Klíčová slova: "monitoring eroze, přípustná ztráta půdy, tvorba půdy, produkční schopnost půdy, funkce půdy"
Dostupný z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S001282520900035X
Pro půdu, jako hlavního výrobního prostředku v zemědělství, je jedním z největších nebezpečí eroze, jež může negativně ovlivnit produkční schopnost. Tematická strategie Evropské komise pro ochranu půd (European Commission's Thematic Strategy for Soil Protection) doporučuje přístup založený na indikátorech pro sledování eroze půdy. Hodnoty ztráty půdy byly měřeny, modelovány a odvozeny pro všechny druhy eroze. Jako základ pro stanovení hodnoty přípustné ztráty půdy by měly sloužit hodnoty přirozené, antropogenně neovlivněné, půdní eroze.
Práce shrnuje současné vědomosti týkající se jak půdní geneze (tvorby půdy), tak půdní ztráty způsobené erozí, a to v rámci celé Evropy. Upravuje definici přípustné ztráty půdy jako „jakékoliv aktuální ztráty půdy, při které nedojde ke zhoršení nebo ztrátě jediné z půdních funkcí“. Aktuální ztráta půdy je pak nadefinována jako „celkové množství půdy odnesené všemi druhy eroze“. Pro evropské podmínky se hodnoty přípustné ztráty půdy pohybují od 0,3 do 1,4 t.ha-1 za rok v závislosti na erozním činiteli. Skutečné hodnoty půdních ztrát v důsledku eroze jsou však až 40x vyšší, než je uvedená horní hranice. Důvodem takto vysokých hodnot je především negativní vliv člověka na půdu, protože nejvyšších hodnot erozních ztrát je dosaženo právě na obhospodařovaných půdách. Odhaduje se, že zhruba 70 % veškerých půdních ztrát v Evropě je způsobeno právě lidskou činností. Pokud jsou tyto údaje o výši eroze správné a nedojde k výraznému posunu v obhospodařování půdy směrem k ochranných agrotechnologiím, můžeme očekávat průměrné zmenšení orničního horizontu až o 30 cm během následujících 100 let. To by pro půdy v Evropě znamenalo podstatné snížení jejich produkční schopnosti a dalších důležitých funkcí.
